Potravinářsko-agrární profil Turecké republiky - doplňující informace

Ad 1/ Hlavní zemědělské a potravinářské položky dovážené do Turecké republiky vč. informací k aktuálnímu tendru na import mraženého hovězího masa

Mezi hlavní importní položky směřující do Turecké republiky v potravinářsko-agrárním sektoru patří živý skot, rostlinný olej (slunečnicový, palmový a kukuřičný), brambory, luštěniny, kukuřice, pšenice, rýže, cereálie, otruby, sojové boby, slunečnicová semena, sezam, lněné a hořčičné semeno, krmiva pro zvířata, škrob a škrobová moučka vč. návazných produktů, pekárenské výrobky vč. polotovarů, ořechy (mimo lískových), káva včetně návazných esencí a produktů, kakao a kakaové boby včetně potravinářských přípravků na bázi kakaa, v menší míře pak cukrovinky, nealkoholické a alkoholické nápoje vč. ethyl alkoholu z fermentovaných produktů, procesovaná zelenina a ovoce (konzervovaná, mražená), margarín, tabákové výrobky, hovězí maso (čerstvé, chlazené i mražené). Informace o hlavních importních položkách, též z pohledu českého exportu do Turecka, je předmětem informace ZÚ Ankara viz článek Potravinářsko-agrární profil Turecké republiky.

V příloze přikládáme statistiky za období 01-07/2012 týkající se hlavních importních zemědělských a potravinářských položek včetně teritoriální struktury zemí původu.  Položky jsou tříděny dle objemu importu (Pozn.: uvádíme pouze signifikantní objemy – ostatní položky menšího objemu nebyly uvedeny a na požádání je zašleme relevantním institucím či podnikatelským subjektům – žlutě jsou uvedeny vyšší objemy) s uvedením teritoriální struktury zemí jejich původu.

Z českého pohledu je na špici v uvedeném segmentu import živého skotu, nicméně právě aktuálně vypsaný tendr podřízené organizace tureckého Ministerstva potravinářského průmyslu, zemědělství a živočišné výroby, která administruje organizaci dovozů, organizace EBK (Turkish Meat and Fish Authority), dává šanci i českým exportérům mraženého hovězího masa. Předmětem tendru je 3000 tun mraženého hovězího masa. Tendr je otevřen i zahraničním subjektům ze zemí, které jsou nicméně oprávněny k dovozu masa do Turecka, přičemž informace ohledně zadávací dokumentace, dodacích podmínek atd. jsou předmětem přiložené přílohy. Lhůta pro podání nabídek je stanovena na 12.10.2012 do 11:00 hod.Prosíme relevantní instituce o zaslání avíza o vypsaném tendru všem potencionálním českým exportérům.

Ad 2/ Organizace maloobchodu v Turecké republice – nákupní chování, parita kupní síly

Sílící ekonomická výkonnost země, rostoucí domácí trh s téměř 75-ti mil. populací, kteráje mladá a mánakupování „ráda“, zvyšující se parita kupní síly a vysoký sklon ke spotřebě, determinují maloobchodní sektor země na Bosporu jako atraktivní destinaci pro domácí i mezinárodnímaloobchodní společnosti. Zejménave velkých metropolitních oblastech a hospodářských centrech Turecka, kterými jsou Ankara, Istanbul, Izmir, Antalya, Mersin, Adana, zaznamenávají moderníformáty velkých nákupních center, hypermarketů asupermarketů nebývale velký růst. V těchto metropolitních oblastech existuje vysoká konkurence a konsolidace maloobchodních řetězců, zatímco tradiční maloobchodní síť převládá ve venkovských a méně rozvinutých oblastech východu a jihovýchodu země.

Poprvé v roce 2011 bylo Turecko zařazeno dle výsledků studie poradenské agentury AT Kearney mezi top ten destinací z 30 „emerging markets“, a to z pohledu atraktivnosti a potenciálu investice do maloobchodní sítě.

Nicméně i tak turecká maloobchodní síť stále ještě vykazuje známky tradičního systému, který v zemi donedávna převládal. V současné době organizované velké maloobchodní formáty jako hypermarkety, supermarkety, cash & carry a discount řetězce zaujímají na trhu 25% v celkových tržbách. Trh je poměrně roztříštěn, přičemž pět nejsilnějších maloobchodních subjektů drží v Turecku stále jen 10-ti procentní podíl na trhu. Nezávislé, rodinné firmy - obchody, tzv. „bakkal“, otevřená tržiště a tradiční „bazary“ z tohoto koláče stále ještě ukusuji signifikantní podíl ve výši cca 75% (viz graf níže). Dle současných odhadů v Turecku provozuje činnost na 550 tis. malých rodinných obchodů typu „bakkal“, a to zejména v méně rozvinutých oblastech jihovýchodu a východu země, kde penetrace organizovaných řetězců je stále ještě slabá.

Formát maloobchodu v Turecku s uvedením celkových maloobchodních tržeb v letech 2006-2011):

                                                                                                                  v mil. EUR

  Zdroj: Planet Retail

Zejména výstavba nových nákupních center zaznamenává v posledních několika letech výrazný růst, což dokumentují výsledky prezentované portálem Retail News, které řadí Turecko na druhé místo ve výstavbě nových nákupních center, a to hned za Ruskou federaci. V současné době, tj. k červenci 2012, je v zemi 313 velkokapacitních nákupních center, z tohoto počtu jich je celých 107 v Istanbulu. Do konce r. 2013 celkový počet dosáhne 366 velkokapacitních nákupních center (v Istanbulu 133).   cbi:///cms/240779

Mezi hlavní hráče na trhu patří Migros Türk s 9-ti% podílem, následován řetězcem CarrefourSA (v Turecku frančízu provozuje Sabanci Holding) s 8% podílem, BIM se 7%. Dále následuje METRO GROUP s divizemi Metro Cash & Carry, supermarkety Real a MediaMarkt a konečně též Tesco-Kipa. Dle posledních zpráv (ze září 2012) se turecká maloobchodní síť připravuje na avizované stažení francouzského Carrefouru a německého Metro Group, resp. hypermarketů Real z trhu. Řetězec CarrefourSA na místním trhu disponuje 28 obchodními jednotkami vč. tzv. express stores, v r. 2011 dosáhl obratu ve výši 1,12 mld. EUR. Jeho německý konkurent v současné době operuje 24 hypermarkety typu cash & carry  a 12 supermarkety značky Real. Obrat společnosti v r. 2011 dosáhl 1,68 mld. EUR. Byť je turecký maloobchodní sektor perspektivní s vysokým pro růstovým drivem, důvod avizovaného stažení těchto dvou řetězců z trhu se zdá být alokován na „domácí“ scéně těchto dvou gigantů – tj. nízká flexibilita k měnícímu se spotřebitelskému chování v Turecku, vysoká míra byrokracie v rozhodování o zásadních otázkách a nutnost dlouhých schvalovacích procedur ústředí. 

Pro ucelenost informace uvádíme, že parita kupní síly v Turecku neustále roste. Dle studie GfK Group se zvýšila na hodnotu 5 107 EUR na obyvatele a země tak předstihla státy jako Chorvatsko či Maďarsko, nicméně per capita příjem stále zaostává za zeměmi EU  - dosahuje v průměru jen poloviny hodnoty průměru zemí EU a je např. desetinový vzhledem k per capita příjmu ve Velké Británii. Nicméně výdaje domácností za potraviny vč. alkoholických a nealkoholických nápojů a tabákových výrobků dosahují v procentuálním poměru mnohem vyšší úrovně než je běžný průměr v zemích EU 15-20%) – viz tabulka. V roce 2011 činily výdaje domácností v uvedeném segmentu 24,8% celkových výdajů, v r. 2010 tomu bylo 26,4%. 

Ve věci doporučení týkajících se konkrétního postupu, jak nejlépe proniknout na místní trh, plně odkazujeme na informaci ZÚ Ankara viz článek Potravinářsko-agrární profil Turecké republiky. Předmětná informace obsahuje postupy, jak penetrovat turecký trh, ale i konkrétní marketingový průzkum v sektoru tradiční exportní položky, tj. piva sladu a chmele, včetně uvedení možných distribučních kanálů, hlavních hráčů na trhu, doporučení případným exportérům apod. Ve věci dalších hlavních položek hodných zřetele jsme zejm. identifikovali slibné exportní komodity pro české subjekty, jako jsou import živého skotu, investice do chovu a zpracování skotu i drůbeže, potravinářské technologie, a to s uvedením importního režimu, omezení a možnosti penetrace na místním trhu.  

Přílohy: dle textu