Velvyslanectví České republiky v Ankaře

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Turecká ekonomika v r. 2011 a predikce jejího dalšího vývoje

(Archivní článek, platnost skončena 24.05.2013.)

Turecká ekonomika v r. 2011 a predikce jejího dalšího vývoje

Termín „turecké hospodářství“, v minulosti hojně používaný jako synonymum pro zmatek a pokřivené ekonomické vztahy, již dávno neodpovídá realitě, což dokumentuje vývoj turecké ekonomiky nejen v r. 2011, ale i v letech předcházejících. Rok 2011 byl každopádně ve znamení rekordně rostoucího HDP, snižující se míry nezaměstnanosti a solidního přílivu přímých zahraničních investic. Achillovou patou turecké ekonomiky však zůstává rekordní deficit běžného účtu platební bilance a nepřesvědčivé exportní výkony. Současné predikce vládních entit hovoří o 4% růstu HDP na r. 2012, což v místním chápání ekonomické reality znamená „soft landing“.

 

HDP a vývoj státního rozpočtu

Dle dosud zveřejněných výsledků (výsledky posledního čtvrtletí, resp. celoroku 2011 má turecký statistický úřad zveřejnit až 2.4.2012) rostla turecká ekonomika ve třetím čtvrtletí r. 2011 o 8,2%, přičemž agregátně za prvních devět měsíců r. 2011 ekonomika rostla v průměru o 9,6%. Tato skutečnost ji řadí na první příčku ve světě, dokonce před Čínu, a představuje současně kontinuální růst již po osm čtvrtletí v řadě. HDP dosáhl ve třetím kvartálu výše 201 512 mil. USD, agregátně za 01-09/2011 dosáhl výkon ekonomiky 589 072 mil. USD. Solidní růst ekonomiky byl tažen především silnou spotřebou domácností a domácí investiční aktivitou. Odhady analytiků hovoří o 7% růstu HDP ve čtvrtém čtvrtletí r. 2011 a zakládají tak dobrou pro růstovou projekci celého roku 2011 ve výši kolem 8%.  Tento odhad je podpořen i zveřejněnými výsledky růstu průmyslové produkce, která meziročně v r. 2011 vykázala nárůst o 8,9% a je tak významným indikátorem celoroční projekce růstu HDP.

Konečné výsledky vývoje státního rozpočtu v r. 2011 dokládají i v celku příznivý vývoj fiskální politiky vládních entit. V r. 2011 vykázal státní rozpočet sice deficit ve výši 17,4 mld. TL (174 mld. Kč), nicméně v meziročním srovnání jde o dobrou fiskální politiku státu, neboť ve stejném období roku 2010 vykázal rozpočet deficit ve výši 40,1 mld. TL (401 mld. Kč). Pozitivní trend podporuje díky raketově rostoucí domácí poptávce kontinuální růst příjmů z výběru daní. Vláda vybrala od fyzických a právnických osob na daních v meziročním srovnání o 20,5% více než v r. 2010. Výsledný deficit státního rozpočtu v poměru k HDP tak činí 1,4%.

Běžný účet platební bilance

Úspěšná fiskální politika státu i dynamický růst HDP dostává trhliny v podobě dlouhodobě negativního vývoje běžného účtu platební bilance a financování deficitu, který v r. roce 2011 dosáhl rekordně vysokého úrovně ve výši 77,1 mld. USD (v r. 2010 činil deficit pouze 46,6 mld. USD, což činí 65,3% nárůst). Bez nadsázky se jedná o Achillovu patu turecké ekonomiky, jejímž hlavním architektem a strůjcem tureckého ekonomického zázraku je místopředseda vlády pro ekonomické záležitosti Ali Babacan. Hlavními nástroji financování CAD byly přímé zahraniční investice (13,4 mld. USD), portfoliové investice (22,1 mld. USD), půjčky (27,3 mld. USD) a vysoká nedefinovaná položka „Errors and Ommissions“ (12,5 mld. USD – pozn ZÚ: pravděpodobně jde o toky petrodolarů a další finanční převody pocházející z arabských států zmítaných politickými nepokoji).

Rekordně vysoký deficit běžného účtu platební bilance indikuje strukturální problémy ekonomiky, resp. absenci konkurenceschopnosti tureckých subjektů na mezinárodních trzích. Tento fakt věrně reflektuje skutečnost, kdy turecká ekonomika postrádá hodnotné globální značky, které by mohly táhnout exportní výkon Turecka a mohly úspěšně komercionalizovat své produkty v zahraničí. I když odhadovaná cena sta nejhodnotnějších značek Turecka během posledních pěti let vzrostla z 10 mld. USD na 33 mld. USD, stále tato celková agregátní hodnota nedosahuje ani hodnoty samotné značky IBM (36 mld. USD) a de facto se rovná hodnotě značky Wal-mart.

Turecko vykázalo v nominálním vyjádření v r. 2011 jeden z největších deficitů ve světě - za USA a Itálií. V relativním vyjádření je na tom turecká ekonomika hůře – deficit platební bilance USA a Itálie osciluje kolem 4% HDP, kdežto Turecko míří k 10% deficitu CAD v poměru k HDP. Turecké entity přitom v rámci plánu na léta 2011-2013 počítaly s dosažením deficitu v r. 2011 ve výši 5,4% HDP. V r. 2012 je plánován na 5,3%, resp. 5,2% v r. 2013.  I tato čísla jsou však spíše z oblasti sci-fi a vládní entity již hovoří o 6-7% deficitu CAD v r. 2012.

Inflace

Turecké ekonomika byla zejména v počátku minulé dekády negativně ovlivněna vysokou mírou inflace.V roce 2001 její míra dosahovala dokonce 68,5%. Úspěšnou monetární politikou se ji podařilo v r. 2005 snížit až na 7,7%. Opětovný nárůst v letech 2008 a 2009 (8,4%, resp. 10,1%), vystřídala v r. 2009 a 2010 relativně nízká úroveň ve výši 6,5%, resp. 6,4%. Od roku 2011, kdy míra inflace dosáhla 10,45%, je země opět vystavena silným inflačním tlakům. Inflace je na silně vzestupné tendenci a současně vysoce převyšuje predikce i cíle centrální banky. Jen v říjnu a listopadu 2011 centrální banka měnila své odhady hned dvakrát: z původních 5,75% na 7,3%, resp. 8,6%. Rostoucí míra inflace byla tažena převážně vzestupem cen následujících zbožových skupin: alkoholické nápoje a tabákové výrobky (18,50), potraviny a nealkoholické nápoje (12,21%), doprava (12,22%). Zásadním způsobem byla míra inflace ovlivněna oslabující domácí měnou a rostoucími cenami importu.  

Míra nezaměstnanosti

Míra nezaměstnanosti do r. 2007 oscilovala kolem 9-10%, poté v letech 2008-2010 došlo k raketovému růstu až na 14% v r. 2008, 13,5% v r. 2009, resp. 11,4 % v r. 2010. Aktuálně dobré výsledky ekonomiky jsou podpořeny pozitivními výsledky vývoje míry nezaměstnanosti, která klesla v r. 2011 na 9,8%. V nominálním vyjádření tak v meziročním srovnání našlo zaměstnání o 431 tis. osob více než v r. 2010. Bez zaměstnání tak bylo v r. 2011 v Turecku 2 615 tis. osob oproti 3 046 tis. osobám v roce předešlém. Počet zaměstnaných osob vzrostl meziročně z 22 594 tis. na 24 110 tis. osob.

Výsledky jsou hluboko pod predikcemi vládních entit zveřejněných v rámci vládního střednědobého plánu, dle kterého činil na r. 2011 odhad míry nezaměstnanosti 12%. Stále alarmující je míra nezaměstnanosti mladistvých, která dosahuje úrovně 18,4%, nicméně s klesající tendencí (v r. 2009: 24%, v r. 2010: 21,7%).

 Přímé zahraniční investice

Pokud jde o zahraniční přímé investice (FDI, Foreign Direct Investment), rostoucí zájem zahraničních investorů byl zaznamenán zejména po zahájení přístupových rozhovorů s EU. Nejvyšší hodnoty dosáhly v roce 2007 (22 mld. USD včetně nákupu nemovitostí cizinci). V roce 2008 dosáhla výše FDI 19,5 mld. USD. V souvislosti s finanční a ekonomickou krizí ve světě se projevil nižší příliv FDI v r. 2009. Centrální banka Turecka uvádí FDI pro rok 2009 ve výši 8,4 mld. USD, pro rok 2010 je to částka 9,1 mld. USD. V r. 2011 dosáhla hodnota FDI výše 15,7 mld. USD, což meziročně znamená více 72% růst. Z této částky bylo plných 12,4 mld. USD ze zemí EU „27“, což tvoří téměř 78% celkových FDI. Čisté FDI v r. 2011 dosáhly hodnoty 13,4 mld. USD (ve srovnání s r. 2010: 7,5 mld. USD a jde tak o 77% růst).

Zahraniční obchod

Výsledek zahraničního obchodu Turecka v roce 2011 potvrdil celoročně velmi neuspokojivé exportní výkony turecké ekonomiky. Zahraniční obchod dosáhl agregátně záporného salda obchodní bilance ve výši 105,88 mld. USD, což je nejhorší výsledek v celé 89-ti leté historii novodobé Turecké republiky. V meziročním srovnání jde o zvýšení o téměř 48%.

Importní výkony turecké ekonomiky výrazně překonaly exportní ukazatele: export v roce 2011 vzrostl meziročně o 18,5% na 134,95 mld. USD, zatímco import se v roce 2011 meziročně zvýšil o celých 29,8% a dosáhl agregátně výše 240,83 mld. USD.

Turecký ZO v roce 2011 (v mil. USD):

  2010 2011 Index 2011/2010
Vývoz 113 930 134 954 + 18,5%
Dovoz 185 493 240 833 + 29,8%
Obrat 299 423 375 787 + 25,5%
Bilance - 71 563 -105 879 47,95%

Zdroj: Turkstat, dopočty DEK ZÚ Ankara

 Export: V roce 2011 činil podíl zemí EU na exportním výkonu Turecka 46,2% a meziročně tak zůstal na téměř stejné úrovni (v r. 2010: 46,3%). Agregátní export do zemí „27“ dosáhl hodnoty 62,38 mld. USD. Druhým nejvýznamnějším exportním trhem pak bylo OIC (Organisation of the Islamic Conference) s podílem ve výši 27,7%, následováno „zbytkem světa“: 16,4%, RF: 4,4%, USA: 3,4% a Čínou: 1,8%.

Hlavními odběratelskými trhy Turecka byly Německo (13,96 mld. USD), Irák (8,31 mld. USD) a Velká Británie (8,15 mld. USD), což meziročně znamená posílení exportní aktivity tureckých firem v obchodě s Irákem o 38% a posílení Iráku jako pozice číslo 2 oproti 4. příčce v r. 2010.  Mezi pět nejsilnějších exportních zbožových skupin patří: motorová vozidla a díly (15,8 mld. USD), kotle a strojírenské výrobky (11,56 mld. USD), železo a ocel (11,23 mld. USD), elektronická zařízení a díly (8,87 mld. USD) a textil a výrobky z něj (8,39 mld. USD).

Největší exportní trhy TR (v mil. USD):

Země Export 2010 Podíl 2010 Export 2011 Podíl 2011 Index 2011/2010
Německo 11 453 10,05% 13 960 10,34% +21,88%
Irák 6 043 5,3% 8 315 6,16% +37,59%
GB 7 224 6,34% 8 158 6,04% +12,92%
Itálie 6 508 5,71 % 7 855 5,82% +20,69%
Francie 6 038 5,3% 6 808 5,04% +12,75%

Zdroj: Turkstat, dopočty DEK ZÚ Ankara

 Import: V roce 2011 činil podíl zemí EU na celkovém importu do Turecka 37,8% (v r. 2010: 38,9%). Agregátně za r. 2011 importní výkon ze zemí EU do Turecka činil 91,13 mld. USD. Druhým nejvýznamnějším importním trhem do TR pak byl „zbytek světa“ s podílem na celkovém importu ve výši 23,5%, následován OIC (Organisation of the Islamic Conference): 13,3%, RF: 9,7%, Čínou: 9% a USA: 6,6%.

Nejsilnější importérem roku 2011 byla RF (23,95 mld. USD), následována Německem (22,95 mld. USD) a Čínou (21,69 mld. USD). Zajímavý je raketový nárůst importu z Indie, který dosáhl 6,5 mld. USD, což představuje více než 90% růst jejího importního výkonu ve srovnání s rokem 2010. Zajímavý je též růst importu z Iránu, který meziročně zrychlil o téměř 63% a je 6. největším importérem do Turecka. Importu dominovala z hlediska komoditní struktury, a to vzhledem k vysoké importní závislosti na energetických surovinách, minerální paliva a oleje (54,11 mld. USD, kotle a strojírenské výrobky (27,1 mld. USD), železo a ocel (20,42 mld. USD), motorová vozidla a díly (17,18 mld. USD) a elektronická zařízení a díly (16,83 mld. USD).

Největší importéři do TR (v mil. USD):

Země Import 2010 Podíl 2010 Import 2011 Podíl 2011 Index 2011/2010
Rusko 21 592 11,01% 23 950 9,94% +10,92%
Německo 17 530 9,45% 22 985 9,54% +31,11%
Čína 17 180 9,26% 21 692 9,07% +26,26%
USA 12 318 6,64 % 16 033 6,65% +30,15%
Itálie 10 203 5,50% 13 448 5,58% +31,80%
Irán 7 645 4,12% 12 461 5,17% +62,99%

Zdroj: Turkstat, dopočty DEK ZÚ Ankara

 Oficiální výsledky zahraničního obchodu Turecka překonaly i pesimistické scénáře tureckých entit, které ještě v září 2011 predikovaly pro rok 2011 export ve výši 127 mld. USD, import 227 mld. USD a deficit ve výši 100 mld. USD. Navíc původní vládní cíle byly posazeny hluboko pod tímto předpokladem, když střednědobý plán na léta 2011-2013 předpovídal deficit zahraničního obchodu v r. 2011 ve výši 75 mld. USD. Zásadním pro celkový výsledek, resp. konečnou výši deficitu, byla zejména rostoucích poptávka po energetických vstupech ze zahraničí (import energetických komodit činil v r. 2011 celých 54,11 mld. USD). Turecko v r. 2011 vykázalo deficit zahraničního obchodu se všemi teritoriálními skupinami: s EU „27“:           -28,7 mld. USD, RF: -18 mld. USD, Čínou: -19,2 mld. USD, USA: -11,4 mld. USD, „zbytkem světa“: -34,4 mld. USD, pouze s OIC byla bilance těsně kladná: +5,9 mld. USD.

Predikce a očekávaný vývoj v teritoriu na r. 2012 a léta další:

Predikce Mezinárodního měnového fondu (IMF), které původně v lednu 2012 předpokládaly růst turecké ekonomiky ve výši 0,4% byly na schůzce ministrů financí zemí G-20 upraveny na hodnotu růstu HDP ve výši 2,3%. IMF argumentuje zejména nutností rozvíjejících se ekonomik zajistit tzv. „soft landing“ v návaznosti na klesající dynamiku růstu ekonomiky. OECD a investiční banka Goldman Sachs počítá se zpomalením ekonomiky Turecka v               r. 2012 na 2-3% resp. 0,5%. Světová banka odhaduje růst turecké ekonomiky na 2,9%, přičemž argumentuje volatilitou ekonomiky na vnějšími vlivy, zejm. v eurozóně, vysokým deficitem běžného účtu platební bilance, jakož i nízkými státními rezervami.

Vládní entity zveřejnily predikci růstu turecké ekonomiky ve výši 4%, přičemž tento scénář též považují za „soft landing“. Z dalších vládních cílů stojí za zmínku důsledné dodržování fiskální disciplíny, snižování deficitu CAD na úroveň 6-7%, rozsáhlé akvizice FDI, kdy dosavadní silný výkon turecké ekonomiky může stimulovat investory z recesí zmítaných zemí EU za účelem realizace investičních záměrů právě v Turecku. Monetární cíle tureckých vládních entit spočívají v korelaci rostoucí míry inflace na úroveň kolem 5,5-6,5%. Turecko dále pro r. 2012 cílí na zvyšování své konkurenceschopnosti na mezinárodních trzích a na prolomení 150 mld. USD hranice exportu s nárůstem až na 500 mld. USD v r. 2023.

Závěr ZÚ: Rok 2011 byl ve znamení strmého letu turecké ekonomiky vzhůru, přičemž v celku poklidný, ale dynamický let byl narušován jen turbulencemi v podobě rekordně vysokého deficitu běžného účtu platební bilance, rostoucí míry inflace a prohlubujícího se deficitu zahraničního obchodu. Ve světle panující nejistoty v eurozóně, resp. EU „27“ a neutuchajícího importního apetitu země, bude rok 2012 pro tureckou ekonomiku rokem pravdy. Původní ambiciózní plány oficiálních míst již nehovoří o dvouciferném růstu ekonomiky a skutečnosti, že Turecko může být ekonomickým modelem zemím EU. Je nesporné, že nadcházející ekonomická recese hlavního exportního trhu Turecka, tj. EU, kdy 46,2% exportního výkonu Turecka směřuje do zemí “27”, bude mít na ekonomiku vliv. V této souvislosti bude zřejmě „soft landing“ v podobě 4% růstu HDP realitou r. 2012. Co by jsme ale za takové predikce růstu HDP v ČR dali my?

  

Zdroj: HSP, TurkStat, Centrální banka TR, DEU Ankara