Velvyslanectví České republiky v Ankaře

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Turecká reakce na snížení výhledu ratingu země agenturou S&P: krátce a jednoznačně - S(tandard)&P(oor)

(Archivní článek, platnost skončena 24.05.2013.)

Turecká reakce na snížení výhledu ratingu země agenturou S&P:; krátce a jednoznačně - S(tandard)&P;(oor)

Shrnutí: Mezinárodní ratingová agentura Standard&Poor´s, jeden z aktérů „velké ratingové trojky“, vystavila na počátku května negativní vysvědčení tureckým ekonomickým entitám. Jejich ostrá a emotivní reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Byť rating Turecka zůstal na stejných pozicích, tj. na pozici BB, jeden stupeň pod investičním pásmem, stejně jako listopadové (r. 2011) snížení výhledu ratingu agenturou Fitch z „pozitivní“ na „negativní“ vyvolalo silnou mediální reakci. Podstatným okamžikem je však skutečnost, že tento krok determinuje stagnaci ratingu na delší dobu dopředu.

Ratingová agentura S&P snížila Turecku v prvním květnovém týdnu r. 2012 kreditní výhled z pozitivního na stabilní. Samotný rating zůstává na stejných pozicích, tj. na úrovni BB, jeden stupeň pod tzv. investičním pásmem. Již listopadové (r. 2011) snížení výhledu ratingu agenturou Fitch, nyní beze změny na BB+, vyvolalo bouři nevole a ostrou rétoriku nejen ekonomických, ale i vládních entit Turecka. Ratingová agentura S&P podpořila tento svůj krok zdůvodněním, že turecká ekonomika vykazuje rizika makroekonomické nestability v důsledku méně prosperující zahraniční poptávky a zhoršujícím se podmínkám obchodu, na kterých je výkon ekonomiky závislý. Současně S&P argumentuje vysokou zahraniční zadlužeností země a enormními potřebami jeho financování, které ve svém důsledku vystavují ekonomiku zranitelnou vůči vnějším vlivům. S&P dodává, že rizika nahromaděná v průběhu let 2010 až2011, kdy Tureckozaznamenalo mimořádně vysoká tempa růstu (pozn. ZÚ: v r. 2010: +9% HDP, v r. 2011:+8,6% HDP), jejichž základním fundamentem byla zejm. silná domácí poptávka, nicméně financována převážně krátkodobými externími zdroji, byly další příčinou tohoto rozhodnutí.

Na negativní oznámení snížení výhledu zareagovala Istanbulská burza cenných papírů okamžitým poklesem indexu IKMB-100 o 2%. Turecká lira ztratila vůči US dolaru půl procentního bodu, nicméně posílila vůči EUR-u rovněž o půl procentního bodu.

Mediální reakce tureckých vládních a ekonomických entit oscilovala mezi vyjádřením hlubokého zklamání až rozhořčení nad nepochopením tureckého ekonomického modelu a nesprávného výkladu makroekonomických dat. Mezi nehlasitější kritiky rozhodnutí agentury S&P patřil sám premiér R. T. Erdoğan, který se vyjádřil na adresu S&P původně ve třetí osobě následovně: „Tayyip Erdoğan toto není schopen strávit... nepovažuji S&P za ratingovou agenturu... její (S&P) rozhodnutí bylo motivováno čistě ideologicky“. Na stranu kritiků po bok premiéra přispěchal i ministr hospodářství Zafer Çağlayan, který glosoval rozhodnutí agentury slovy: „S&P má vážný problém.. tento krok agentury vůči Turecku není akceptovatelný, zejména s vědomím, kdy ta samá agentura zvýšila rating Islandu a Irska pouhý rok před jejich kvazi bankrotem…“. Rovněž místopředseda vlády Bülent Arınç prohlásil, že rozhodnutí bylo „nepřesné, nespravedlivé a obsahuje faktické chyby“.

Komentář: Již obdobné rozhodnutí agentury Fitch na sklonku minulého roku vyvolalo na místní politické a ekonomické scéně bouři nevole, přičemž tehdy krok agentury Fitch přišel v době, kdy turecké ekonomické entity již delší dobu volaly po zvýšení ratingu země. Jejich rétorika a sebejistota byla podpořena dobrými makroekonomickými výsledky Turecka, zejména úctyhodným růstem HDP v r. 2011 ve výši 8,6% a solidní fiskální disciplínou. S vědomím zmražení případného růstu ratingu na dalších 12 měsíců je pak turecká deziluze pochopitelná.

Tvůrci vládní ekonomické strategie mají však v rukávu silná esa, která mají odstranit strukturální problémy ekonomiky na něž negativně poukazují všechny ratingové agentury. Mezi ně patří nedávno zveřejněný ambiciózní vládní balík investičních pobídek (viz č.j 487/2012-Ankara z 13.4.2012), rovněž nový zákon umožňující nákup půdy i občanům zemí BV a v neposlední řadě nový Obchodní zákoník s avizovaným vstupem v platnost od 1.7.2012, který by měl generovat silný tlak na komercionalizaci a internacionalizaci tureckých firem a generovat tak silný exportní drive. Jen tyto strukturální reformy mohou přinést kýžené ovoce v podobě úpravy ratingu a posunu Turecka do kýženého investičního pásma.

Zdroj: HSP, DEU Ankara