Velvyslanectví České republiky v Ankaře

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

ZÚ Ankara - Rok 2012 bude pro tureckou ekonomiku rokem pravdy

(Archivní článek, platnost skončena 01.08.2013.)

Kdysi hojně užívané slovní spojení turecké hospodářství, které se v češtině používalo jako synonymum zmatku a popletené ekonomiky, dnes rozhodně neodpovídá realitě. Soudobé Turecko je rychle se rozvíjející zemí, o jejíž trh s téměř 75 miliony spotřebiteli se ucházejí exportéři z celého světa. Rok 2012, jak dokumentují aktuální makroekonomické výsledky turecké ekonomiky, současný vývoj na globálních trzích a hlavně sužované Evropě, však bude pro Turecko rokem pravdy. Růst ekonomiky blížíce se dvouciferným číslům tak, jak tomu bylo v r. 2010 a 2011 nelze očekávat. Je teď na vládních ekonomických entitách směřovat ekonomiku k tzv. „soft landing“ v tureckém podání znamenající růst HDP o 4%, což je i oficiální vládní predikce pro tento rok. Reformní kroky v oblasti pracovního trhu, vzdělávacího systému a odstranění strukturálních problémů v oblasti deficitu běžného účtu platební bilance a vysoké míry inflace, budou hlavními prubířskými kameny pro zemi nejen v druhém poletí r. 2012, ale i letech příštích.

HDP a vývoj státního rozpočtu

Po tučných letech 2010 a 2011, kdy turecká ekonomika vykazovala silně prorůstovou tendenci (v r. 2010: HDP +9,2%, resp. 2011: HDP 8,6%) rostla turecká ekonomika v prvním čtvrtletí 2012 ve stálých cenách o 3,2%, což ve srovnání se stejným čtvrtletím              r. 2011 (+11,9%) znamená citelné zpomalení aindikuje známky tzv. soft landing v tureckém podání. Tato skutečnost nicméně představuje kontinuální růst ekonomiky již po deset čtvrtletí v řadě a vzhledem ke skutečnosti, že index průmyslové výroby, významného indikátoru predikujícího výsledky HDP, v druhém čtvrtletí 2012 vykázal růst o 5,9%, zdá se být výsledek ve výši 3,2% jako hodnota, která bude ve druhém čtvrtletí překonána.

Po relativně dobré fiskální politice r. 2011, kdy vykázal státní rozpočet sice deficit ve výši 17,4 mld. TL (174 mld. Kč), přičemž ve stejném období roku 2010 vykázal rozpočet deficit ve výši 40,1 mld. TL (401 mld. Kč), činil za období leden až červen 2012 deficit státní rozpočtu částky ve výši 6,7 mld. TL (cca 70 mld. Kč). Ve stejném období r. 2011 však vývoj státního rozpočtu vykázal přebytek ve výši 2,9 mld. Kč (cca 30 mld. Kč). Současný vývoj je dán aktuálním zpomalením ekonomiky, resp. slabším výběrem daní a rovněž 17,9% nárůstem výdajové stránky rozpočtu, která byla způsobena zejm. rapidním nárůstem platů zaměstnanců státní správy. V prvním poletí r. 2011 tato položka činila 36,8 mld. TL, zatímco ve stejném období r. 2012 již dosáhla výše 43,8 mld. USD (nárůst o 7 mld. TL).

Běžný účet platební bilance

Úspěšná fiskální politika státu i růst HDP dostává trhliny v podobě dlouhodobě negativního vývoje běžného účtu platební bilance a financování deficitu, který v r. roce 2011 dosáhl rekordně vysokého úrovně ve výši 77,1 mld. USD (v r. 2010 činil deficit pouze 46,6 mld. USD, což činí 65,3% nárůst). V nominálním vyjádření Turecko zaznamenalo v r. 2011 jeden z největších deficitů ve světě - za USA a Itálií. V relativním vyjádření je na tom turecká ekonomika hůře – Turecko zaznamenalo 10% deficit CAD v poměru k HDP.

Byť meziročně za období leden až duben 2012došlo ke snížení deficitu běžného účtu platební bilance (CAD) z hodnoty 29,3 mld. USD na 21,2 mld. USD, bez nadsázky se jedná o Achillovu patu turecké ekonomiky. Kvalita financování CAD zůstává i v tomto období tristní - hlavními nástroji jsou půjčky (10,4 mld. USD), portfoliové investice (6,4 mld. USD, které vykázaly meziročně propad z 14,7 mld.), vysoká nedefinovaná položka „Errors and Ommissions“ (2,9 mld. USD – pozn. ZÚ: pravděpodobně jde o toky petrodolarů a další finanční převody pocházející z arabských států zmítaných politickými nepokoji) a přímé zahraniční investice (2,5 mld. USD oproti 3,8 mld. USD ve stejném období minulého roku). Státní rezervy v předmětném období dosáhly hodnoty 1 mld. USD (01-06/2011: 5,1 mld. USD).

Inflace

Od roku 2010 je Turecká republika opět vystavena silným inflačním tlakům. Inflace, která v r. 2011 dosáhla úrovně 10,45%, je na silně vzestupné tendenci a vysoce převyšuje predikce i cíle centrální banky. Jen v říjnu a listopadu r. 2011 centrální banka měnila své odhady hned dvakrát: z původních 5,75% na 7,3%, resp. 8,6%. Míra inflace v červnu 2012 dosáhla výše 8,87%, což v meziměsíčním vyjádření znamená růst o více jak půl procentního bodu z hodnoty 8,28% v květnu 2012. Růst cen byl tažen zejména následujícími zbožovými skupinami: telekomunikace (+1,92%), vzdělání, volný čas a kultura (0,90%). Oficiální vládní cíle hovoří stále o 5% výši míry inflace pro r. 2012.

Míra nezaměstnanosti

Dobré výsledky ekonomiky v r. 2011 byly podpořeny pozitivními výsledky vývoje míry nezaměstnanosti, která na konci r. 2011 dosáhla hodnoty 9,8%. Poslední zveřejněné výsledky míry nezaměstnanosti jsou k dubnu 2012: 9%, kdy meziměsíčně míra nezaměstnanosti klesla o 0,9 procentního bodu z hodnoty 9,9%.(pro srovnání: 03/2011: 10,8%). Bez zaměstnání je v Turecku aktuálně 2 425 mil. osob. Stále alarmující je míra nezaměstnanosti mladistvých, která dosahuje úrovně 16,7% s klesající tendencí (v r. 2009: 24%, v r. 2010: 21,3%, v 4/2011: 17,9%).

Zahraniční obchod Turecka

Zahraniční obchod Turecka v roce 2011 dosáhl agregátně záporného salda obchodní bilance ve výši 105,9 mld. USD, což je nejhorší výsledek v celé 89-ti leté historii novodobé Turecké republiky. Současné výsledkyzahraničního obchodu predikují lepší výsledky, přičemž v období od ledna do května 2012 dosáhl objem zahraničního obchodu Turecka celkové výše 157,87 mld. USD. Exportní výkony turecké ekonomiky činily 61,15 mld. USD (meziročně +12,7%) a import do Turecka dosáhl hodnoty 96,72 mld. USD (meziročně -1,4%). V aktuálním období tak Turecko dosáhlo deficitu obchodní výměny ve výši 35,57 mld. USD (01-05/2011: 43,89 mld. USD). Díky negativnímu tempu importu a silnějším exportním výkonům vykázal deficit zahraničního obchodu pokles o 18,9%.

V období 01-05/2012 činil podíl zemí EU-27 na exportním výkonu Turecka 40,1%, v nominální hodnotě 24,5 mld. USD a meziročně tak vykázal propad o cca 8% (01-05/2011: 26,09 mld. USD).  V období 01-05/2012 pak činil podíl zemí EU-27 na celkovém importu do Turecka 36,8% (01-05/2011: 38,7%). Agregátně v předmětném období importní výkon ze zemí EU-27 do Turecka činil 35,63 mld. USD, což meziročně znamená obdobné výsledky (01-05/2011: 37,96 mld. USD).

Mezi nejsilnější importéry v následujícím pořadí patří: Ruská federace (10,2 mld. USD), Čína (8,66 mld. USD), Německo (8,5 mld. USD), Irán (6,27 mld. USD), USA (6,19 mld. USD) a Francie (3,8 mld. USD). Následující země patřily mezi nejsilnějšími exportní trhy Turecka: Německo (5,5 mld. USD), Irán (4,3 mld. USD), Irák (4,15 mld. USD), UK (3,5 mld. USD) a Itálie (2,64 mld. USD), těsně následována Ruskou federací (2,63 mld. USD). Zajímavý je raketový nárůst exportu do Iránu, který dosáhl jen v květnu 2012 hodnoty 1,66 mld. USD, což představuje více než 513% růst exportu ve srovnání s 05/2011 a meziročně za období prvních pěti měsíců r. 2012 jde o 199,8% růst exportu do této země. Za těmito výsledky je realizace obchodu se zlatem, resp. export tureckého zlata do Iránu (jen 01-05/2012: 1,39 mld. USD). V březnu 2012 to bylo 9 tun (rok předtím jen 286 kg) z celkového exportu zlata, který činil 11,1 t, v dubnu mírný pokles na 7,78 t, v květnu prudký nárůst na 19,47 t. 

Mezi pět nejsilnějších exportních zbožových skupin v následujícím pořadí patří: obchod s drahokamy a drahými kovy (viz díky exportu zlata do Iránu), motorová vozidla a díly, železo a ocel kotle a strojírenské výrobky, elektronická zařízení a díly a textil a výrobky z něj. Pět nejsilnějších importních zbožových skupin jsou: paliva a ropa, kotle a strojírenské výrobky, železo a ocel, elektronická zařízení a díly a motorová vozidla a díly.

ZÁVĚR: Stále vysoký, byť klesající, deficit běžného účtu platební bilance indikuje strukturální problémy turecké ekonomiky, resp. absenci konkurenceschopnosti tureckých subjektů na mezinárodních trzích. Tento fakt věrně reflektuje skutečnost, kdy turecká ekonomika postrádá hodnotné globální značky, které by mohly táhnout exportní výkon Turecka a mohly úspěšně komercionalizovat své produkty v zahraničí. I když odhadovaná cena sta nejhodnotnějších značek Turecka během posledních pěti let vzrostla z 10 mld. USD na 33 mld. USD, stále tato celková agregátní hodnota nedosahuje ani hodnoty samotné značky IBM (36 mld. USD). Turecko si je vědomo nutnosti stimulace svých exportních výkonů, přičemž se snaží diverzifikovat svá exportní teritoria i mimo sužovanou EU-27 a v současném období tak posiluje svou ekonomickou přítomnost např. v africkém teritoriu. Zatímco země EU 27 redukují počet svých zahraničních diplomatických misí v tomto regionu, Turecká republika posílí svá diplomatická zastoupení a tím i ekonomickou přítomnost v těchto zemích zvýšením počtu ZÚ Turecka ze současného počtu 12 na celkem 34 ZÚ do konce r. 2013. Další cestou stimulace přítomnosti je posílení exportu do zemí Asie. Obchodní diplomacie Turecka tak zaznamenává slušný úspěch, jejímž důkazem je plánovaný podpis FTA s Korejskou republikou, který se uskuteční 1.8.2012.

Rok 2012 bude, ve světle problémů EU-27 – tj. stále hlavního exportního partnera Turecka, vnitřních strukturálních problémů, kterými jsou vysoký deficit CAD a vysoká míra inflace, zajisté rokem pravdy. Růst ekonomiky blížíce se dvouciferným číslům tak, jak tomu bylo   v r. 2010 a 2011 nelze očekávat. Predikce Mezinárodního měnového fondu (IMF), které původně v lednu 2012 předpokládaly růst turecké ekonomiky ve výši 0,4% byly v červnu 2012 upraveny na hodnotu růstu HDP ve výši 2,9%. IMF argumentuje zejména nutností rozvíjejících se ekonomik zajistit tzv. „soft landing“ v návaznosti na klesající dynamiku růstu ekonomiky. OECD a investiční banka Goldman Sachs počítá se zpomalením ekonomiky Turecka v r. 2012 na 2-3% resp. 0,5%. Světová banka odhaduje růst turecké ekonomiky na 2,9%, přičemž argumentuje volatilitou ekonomiky na vnější vlivy, zejm. v eurozóně, vysokým deficitem běžného účtu platební bilance, jakož i nízkými státními rezervami.

Je teď na vládních ekonomických entitách směřovat ekonomiku k tzv. „soft landing“ v tureckém podání znamenající růst HDP o 4%, což je i vládní predikce pro tento rok. Z dalších vládních cílů stojí za zmínku dodržování fiskální disciplíny, snižování deficitu CAD na úroveň 6-7% HDP, rozsáhlé akvizice FDI, kdy zejm. dosavadní silný výkon turecké ekonomiky může stimulovat investory z recesí zmítaných zemí EU-27, a to za účelem realizace investičních záměrů právě v Turecku. Monetární cíle tureckých vládních entit spočívají v korelaci rostoucí míry inflace na úroveň kolem 5,5-6,5%. Turecko dále pro               r. 2012 cílí na zvyšování své konkurenceschopnosti na mezinárodních trzích a na prolomení 150 mld. USD hranice exportu s nárůstem až na 500 mld. USD v r. 2023.

Zásadním faktem však je zajistit udržitelný růst, dodržet střídmou fiskální politiku, snížit možnou volatilitu turecké ekonomiky na vnější vlivy a koncentrovat se na reformy v oblasti pracovního trhu a vzdělávacího systému, které dle poslední OECD zprávy jsou klíčem k stabilnímu růstu bez možné negativní reakce na vnější otřesy.