Vládní vizí je přetvořit Irák do mezinárodního centra spojujícího Evropu a Asii. Cílem je vystavět dálniční a železniční koridor - 1.200km dlouhý z Perského zálivu do Turecka po území Iráku - přes který bude proudit zboží mezi dvěma kontinenty. Jak uvádí předseda vlády Iráku: "My vidíme tento projekt, jako udržitelný pilíř naší ekonomiky nezávislé na ropě". "Je to "nízkonákladový a rychlý dopravní koridor budovaný na příští čtyři desetiletí". 

Projekt má spojit (železnicí a dálnicí) nově budovaný irácký přístav Grand Faw Port v Perském zálivu (přes města Basra, Bagdád, Mosul až po hraniční přechod Faiš Chabúr s Tureckem. Na IRQ straně jde 1200km dlouhý úsek železnice a stejně dlouhé paralelně vedené dálnice. Na TUR straně projekt počítá s výstavbou 133 km dlouhého úseku – prodloužení stávající železniční sítě na IRQ hranici.

Projekt za 17 mld USD má být oficiálně zahájen v roce 2024, má mít 3 časové fáze a být dokončen do roku 2050. Přičemž do prvních 4 let (do roku 2028) má projekt umožnit přepravu 22 mil tun nákladu ročně po železnici (fakticky má zajistit přepravu lidí, zboží a energetických surovin - zřejmě ropy).

Pokud by se celý projekt dálničního a železničního spojení TUR a IRQ realizoval, údajně by zkrátil dobu přepravy zboží ze 33 na 15 dní, než kdyby cestovalo lodí Suezem. Projekt by měl generovat každoroční zisk 4 mld USD a vytvořit 100 000 nových pracovních míst.

Projekt je financován konsorciem iráckých a mezinárodních investorů a odhadované náklady jsou 17 mld. USD. Konzultantem projektu je italská stavební společnost PEG (Progetti Europa & Global S.p.A.) – již připravili studii proveditelnosti.

K projektu již údajně existuje řada technických podrobností, jako např. kapacita provozu, standardy, specifikace, počty a typy stanic a signalizačního a komunikačního systému. Prověřována byla nadmořská výška, probíhaly topografické průzkumy, průzkumy půdy apod. V řadě věcí se mají IRQ standardy přizpůsobit již existujícím tureckým požadavkům. IRQ vláda dále pokračuje v přípravách nákresů projektů, průzkumech podloží a logistických řešeních.

 

Připravil: Ing. Roman Plevák, vedoucí obchodního úseku, Velvyslanectví ČR v Bagdádu