Velvyslanectví České republiky v Pekingu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Pozvánka na výstavy Vladimíra Kokolii

(Archivní článek, platnost skončena 19.09.2014.)

Peking - Chengdu

Podrobnější informace o chystaných výstavách tohoto prestižního českého malíře najdete v příloze

(www.kokolia.cz)

kniha Rok s Kokoliou, 2005,

Vladimír Kokolia se narodil v roce 1956 jako syn Ludmily Kokoliové, rozené Mikeštíkové a ing. Vladimíra Kokolii, CSc. Dětství strávil ve Veverských Knínicích, později v Brně. Jeho nejstarší vzpomínkou je naftová skvrna na louži.

Deset let studií výtvarných oborů – čtyři roky grafiky na SUPŠ v Uherském Hradišti a šest let malířství u profesora Jana Smetany na Akademii výtvarných umění v Praze zakončil vojenskou službou v Karlových Varech. Během vojny začal vznikat jeho Menší, a později Větší cyklus, který čítá několik set kreseb, zobrazujících absurdní či groteskní situace, jímž se Kokolia poprvé dostal do povědomí výtvarné veřejnosti. Kresby byly poprvé vystaveny v roce 1983, v roce 1985 rozšířily sbírky Národní galerie, dva roky nato je Alena Pomajzlová zařadila do výstavy Grotesknost v českém výtvarném umění 20. století a v roce 1991 došly do P.S.1 v New Yorku. V roce 1997 vydalo výběr více než dvou set kreseb nakladatelství Trigon. Motivy z Většího cyklu se objevily také asi ve stovce linoleových matric; převážnou část svého grafického díla Kokolia vyryl v lednu 1984.

Těžištěm jeho práce však byla vždy malba, i když zprvu zastíněná ohlasem kreseb, a šířeji přijatá teprve po sérii výstav společně s Jiřím Sopkem, kterou uspořádala Ivona Raimanová na přelomu 80. a 90. let. Kokoliův přístup k malbě vyústil v průběhu let ve svéráznou mytologii, kterou naznačují i názvy některých pozdějších samostatných výstav: Uprostřed pole, Práce, Léčivé obrazy, Světlocitlivá vrstva, Vidění, Zahrada, Dům umění. Celkem uspořádal přes 80 samostatných výstav a podílel se na třech stech výstavách společných, mj. byl jediným československým umělcem, zastoupeným na světové přehlídce současného umění Documenta v Kaselu v roce 1992. V roce 1990 se stal prvním laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého, z níž vyplynul i jeho půlroční pobyt v San Francisku.

Kromě malování působil od druhé poloviny 80. let spolu s Vladimírem Václavkem a Josefem Ostřanským v alternativní rockové kapele E jako zpěvák a autor textů. Od přibližně stejné doby se zabývá tradičním čínským cvičením taiji, zejména stylem rodiny Chen, v němž patří ke 20. generaci, a který několik roků veřejně vyučoval. Příležitostně píše eseje a recenze, publikuje na kokolia.bloguje.cz svůj blog, pořádá přednášky, veřejné diskuze, dílny a performance. Po deseti letech na volné noze se roku 1992 stal vedoucím pedagogem ateliéru experimentální grafiky na AVU, kde působí dodnes.

V loňském roce vydalo nakladatelství Petrov knihu rozhovorů Jany Klusákové, nazvanou Rok s Kokoliou.

Vladimír Kokolia žije ve Veverských Knínicích se svou ženou a třemi syny.

přílohy

Invitation Beijing 270 KB PDF (Acrobat dokument) 18.9.2013

Invitation Chengdu 231 KB PDF (Acrobat dokument) 18.9.2013