Velvyslanectví České republiky v Pekingu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Praha se může dočkat vysoké čínské návštěvy

Rozhovor Pavla Urbana s velvyslancem Liborem Sečkou v deníku Právo, 2.9. 2013

* V Číně nastoupil v rámci generační obměny vedení nový tandem: Si Ťin-pching coby jednička a Li Kche-čchiang v čele vlády. Může to oživit vztah s ČR, kterou vysoké návštěvy z Pekingu dlouhodobě míjejí?

Zejména od loňského března je vývoj poměrně pozitivní. Při schůzce ve Varšavě jsme podpořili čínskou myšlenku pravidelného setkávání šéfů vlád střední a východní Evropy s pekingským partnerem.
Znamenalo to výrazný posun v atmosféře vztahů. Wen Ťiapao, tehdejší čínský premiér, na setkání prezentoval 12 bodů, které obsahovaly i návrhy na odbornou a resortní spolupráci.
ČR vyslala od té doby do Pekingu ministra pro místní rozvoj, pak náměstky školství a kultury a naposled v červenci zástupce na schůzku hejtmanů s guvernéry a starosty významných čínských měst v Čchung-čchingu. Jednou z úvah je, že podobné setkání by se příští rok mohlo odehrát u nás. Tím chci zdůraznit, že jsme varšavské iniciativy opravdu využili k tomu, aby se vzájemné vztahy začaly výrazně zlepšovat.

* Zesílila tím možnost příletu čínského vládního speciálu?

Máte pravdu, že nejsme definitivně na úrovni některých jiných evropských zemí, ale myslím, že nám k ní schází jen krůček. V této chvíli ale další vývoj k úplně standardnímu dialogu na nejvyšší možné úrovni asi nelze očekávat dřív, než bude u nás po volbách. Já vidím všechny předpoklady. Myslím si, že by Číňané chtěli – což se mi zdá logické – pokračovat v procesu tím, že se setkají postupně ministři zahraničí, premiéři a prezidenti.

* Můžete zmíněné předpoklady upřesnit?

V příštím roce oslavíme 65. výročí navázání diplomatických vztahů mezi Prahou a Pekingem. Myslím si, že to bude rok, kdy dojde k výraznému oživení kontaktů. Jednak budeme mít po volbách novou vládu, jednak máme prezidenta, který přeje spolupráci. To Číňané samozřejmě registrují a váží si toho. Otevírá se tak prostor pro návštěvu na nejvyšší úrovni.

* Čína přišla ve Varšavě také s iniciativou vytvořit úvěrovou linku ve výši 10 miliard dolarů a fond investiční spolupráce v počáteční výši 500 miliónů dolarů pro spolupráci se střední a východní Evropou. Existuje už nějaký konkrétní výsledek?

Jde o projekt, který by měl mířit hlavně na čínské firmy, jež by po dohodě s přijímajícími partnery realizovaly dohody přímo na místě. Předložili jsme už některé návrhy. Pokud vím, byli tu také zástupci čínské exportní banky, kteří zkoumali, jak by do fondu přispěly i ostatní členské státy. Aby nebyl jen čínský, ale společný. Věc je v procesu dalšího rozpracování a úvah.

* Hospodářská komora EU v Pekingu upozornila, že stále ostřejší tržní a ekonomické podmínky v Číně snižují ziskovost tamních evropských firem. Co byste doporučil českým exportérům?

Samozřejmě to souvisí se snížením tempa čínské ekonomiky. Pak s řadou legislativních a ekonomických faktorů, například se zdražováním čínské pracovní síly. Řada společností proto také odchází do jiných oblastí jihovýchodní Asie, které má za ekonomicky méně náročné.
Soudím však, že naše firmy mají v Číně stále velkou příležitost. Musí být ale schopny reagovat na to, co nová administrativa potřebuje a celkem jasně deklaruje. Jde například o důraz na zvyšování kvality života lidí. To zahrnuje řadu oblastí, v nichž má ČR velké zkušenosti a špičkovou technologii. Od životního prostředí přes zdravotní a sociální systém či urbanizaci až po kulturu.

* Jaký je momentální stav obchodní bilance?

Podle údajů za 1. pololetí dosahuje český export do Číny zhruba 900 miliónů dolarů a čínský dovoz 7,5 miliardy dolarů. Pokud se tato čísla potvrdí i ve 2. pololetí, bude obrat činit přibližně 17 miliard. To by odpovídalo loňskému roku. V rekordních letech 2010–2011 šlo sice o 20 miliard, ale nyní je krize, Evropa neodebírá tolik zboží jako v minulosti a snižuje se hlavně čínský vývoz k nám. Řekl bych, že náš export je stabilní, moc nových věcí se neděje.

* V čem je jádro nové ekonomické politiky Číny?

Dosud bývalo v podstatě nemyslitelné, že by řídicí aparát akceptoval růst HDP, který by byl nižší než osm procent. Nové vedení ale tento postulát – vykazování vysokých statistik – jaksi zrušilo. Pro letošek plánuje růst 7,5 procenta.
Je to součást něčeho, čemu se teď říká „lieconomics“. To podle jména premiéra. Li Kche-čchiang a jeho tým prostě dospěli k názoru, že už dál není možné jít extenzivním způsobem rozvoje, který v podstatě trvá 30 let, ale že je potřeba přistoupit na model intenzivní. Proto teď vláda daleko víc zdůrazňuje domácí spotřebu či rozvoj prostřednictvím nových technologií a inovací.

* A jaký je osud letité myšlenky o zřízení přímého leteckého spojení Peking–Praha?

Šance je vždycky. Otázka je, najde-li se někdo, komu to ekonomicky dobře vychází. Čínští potenciální zájemci zatím nedospěli k nějakému rozhodnutí. To, co je teď na pořadu dne, je spíš využití linky mezi Prahou a Soulem a zajištění lepší návaznosti do Číny. Já cestu znám obráceně s tím, že v Soulu je třeba přespat, abyste mohli pokračovat do Prahy. Což se nikomu na letišti moc nechce, takže zatím volí jiné linky. Pokud Korean Air a ČSA lepší návaznost do čínských měst nějak vyřeší, pak se šance k propojení zvýší. Čínské straně by to rozhodně vyhovovalo. Jestliže se rozšíří tok turistů a byznysmenů, pak to bude téma ekonomicky výhodné a vrátí se velice rychle na stůl.

***

V příštím roce oslavíme 65. výročí navázání diplomatických vztahů mezi Prahou a Pekingem