Velvyslanectví České republiky v Pekingu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Dostal jsem dopis

Koncem dubna mi na pracovním stole přistál dopis. Radostný, zdobný, s duhově vybarvenými písmeny mého jména.  Dopis, který se nedá přehlédnout. Dopis, který zvesela hlásí, jsem tady. Měl jsem celkem jasno v tom, kdo bude jeho autorem, o jeho obsahu jsem měl jenom malé tušení. Mistr fotografie a hlavně velký člověk, Jan Saudek, mě v listu nabízel úryvky své připravované knihy a sděloval své pocity z nedávné návštěvy Ruska. Přiložil originální pohlednici ženského klínu v barvách české národní vlajky – půvabné a vlastenecké současně. Vlastní rukou psaný a zdobený dopis – elegantní poselství v té nejklasičtější a nejtradičnější podobě. Potěší oči, uvyklé na dnešní nezbytně rychlou a trochu bezpohlavní elektronickou komunikaci, a zahřeje srdce. Potom jsem si uvědomil, že tato milá obálka symbolizuje ještě něco navíc. Tak jako vlaštovky jsou v našich krajích předzvěstí, uvaděči jara, tedy něčeho svěžího, nadějného, otvírajícího se, tak je tento dopis oznámením, že Jan Saudek znovu přichází do Číny, poprvé do Pekingu. A s ním kouzlo jeho díla. Energie, síla, průzračnost jeho fotografií je určitě v souladu s tímto nádherným ročním obdobím. Vstoupit do prostoru jeho fantazie, přistoupit na jeho vidění světa, sdílet jeho obavy i radosti vyjádřené v obrazech, a to v době pekingského jara, jen znásobuje emoce. Podtrhuje výjimečnost chvíle. Nabízí neopakovatelné zážitky. A já jsem rád, velmi rád, že společně můžeme být přitom.   

V Pekingu,  4.května 2013                                                                                                                         Libor Sečka