Velvyslanectví České republiky v Pekingu

česky  english  中文 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Úvodní slovo - výstava Yang Liming (embassyart艺馆)

... náhoda a sečuánští přátelé mne přivedli do ateliéru Yang Liminga. Bylo to jednoho šedého sychravého promrzlého odpoledné pozdní pekingské zimy. Uvnitř bylo teplo, světlo, na stole z období Mingů stala konvice s horkým červeným čajem. Stoupala z ní lehce navoněná pára. Do ticha prostoru téměř obřadně vstupovaly tóny vážné hudby. Tím nejdůležitějším však byly a zůstaly obrazy...

Yang Liming

Po létech strávených v Madridu a přečetných návštěvách Galerie Reina Sofía jsem si zamiloval španělské abstraktní umění. Několik obrázků zdobí dnes stěny našeho bytu v Praze. K mým nejoblíbenějším patří „Sépie“ Antonia Saury. Radost mi však činí také díla současných mladých výtvarníků, z nichž čiší energie vyvěrající ze slunce a barev španělské země. S velkou zvědavostí jsem se proto jal zkoumat, co sleduje a co nabízí abstraktní umění dnešní Číny. Náhoda a sečuánští přátelé mne přivedli do ateliéru Yang Liminga. Bylo to jednoho šedého sychravého promrzlého odpoledné pozdní pekingské zimy. Uvnitř bylo teplo, světlo, na stole z období Mingů stala konvice s horkým červeným čajem. Stoupala z ní lehce navoněná pára. Do ticha prostoru téměř obřadně vstupovaly tóny vážné hudby. Tím nejdůležitějším však byly a zůstaly obrazy.      

Upoutaly mě okamžitě. Zastavily mě a znehybněly. Cítil jsem, jak si mě někam odnášejí. Obrazy Yang Liminga se totiž nedají jenom sledovat zdálky. Ten, kdo nemá odvahu se jim přiblížit a snaží se v ukvapeném rytmu dnešního světa rychle posbírat vnější významy, bude možná zklamán. Obrazy Yang Liminga totiž zvou k procházce. Není nic lehčího a krásnějšího než do nich vkročit, vplout jako do tiché zátoky a nechat rozhoupat váš člun pravidelnými vlnkami vycházejícími z epicentra obrazu. Jste unášeni neslyšným spodním proudem do hloubky prostoru. Někam, kde se vaše vlastní fantasie spojuje s vesmírnou. Ke zklidnění, ke splynutí. A kolem vás se rozbalují tenké prameny hudby a čerstvého vzduchu. Jako klubíčka bílých nití spouštěných v noci z věží kostela. Jste pohlcováni, souhlasně bez odporu. Stáváte se aktivní součásti představení.

A tak jsem tam stál, okouzlen. Ztrácel se v jemných strukturách velkých černých ploch, dotýkal se svých Mléčných drah, putoval dálkami a vracel se obohacen energií abstraktního dobrodružství. Vrhal se do oceánů temně rudého světla, kdy je zapadající slunce objímáno těžkou rukou noci a procházel šedivě stříbrným ránem. V padajících kapkách rosy jsem rozpoznával obrysy nadcházejícího dne. Zapomněl jsem se v poezii Yang Limingových obrazů. Trvalo to okamžik ? Hodinu ? Věčnost ? A stalo se to vůbec ?

Libor Sečka, Peking, 2.srpna 2010

 

catalogue