Velvyslanectví České republiky v Bělehradě

srpski  česky 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Výstava Divadelní vlak do Prahy

Výstava Divadelní vlak do Prahy (Pozorišni voz za Prag) připravená Českou besedou Bělehrad v prostorách bělehradského Pedagogického muzea mapuje především divadelní činnost Čechů v Bělehradě do první světové války.

Bělehradští Češi již v roce 1869 založili spolek Česká beseda, který byl v roce 1885 transformován do českého zábavního spolku Lumír. Pod tímto názvem spolek působil až do roku 1920, kdy změnil název na Československá obec v Bělehradě. K nejvýznamnějším aktivitám patřila jeho divadelní činnost – od roku 1883, kdy bylo v prostorách Bailonyho pivovaru předvedeno první, improvizované představení, do roku 1914 Češi představili 113 divadelních inscenací nebo jejich částí, z toho dvanáct bylo provedeno dvakrát a tři divadelní hry třikrát; další dvě divadelní představení byla plánována, ale nebyla realizována. Přestože se nejčastěji jednalo o nejrůznější veselohry a frašky, realizovány byly i náročné hry jako byl například Tylův Jan Žižka z Trocnova a Paní Marjánka, matka pluku, Vrchlického Exulanti, Jan Hus Matije Bana, dále hry Ladislava Stroupežnického, Jana Nerudy, Gustava Pflegra Moravského a mnoho dalších. Unikátní na bělehradských inscenacích je fakt, že na rozdíl od ochotnických aktivit jiných českých spolků v zahraničí (Vídeň, Paříž, Chicago) byla tato představení určena nejen místním Čechům, ale i majoritnímu, tj. srbskému obyvatelstvu, přestože se hrálo výlučně česky.

Prakticky všechny dokumenty budou představeny veřejnosti vůbec poprvé – jedná se například o povolení pro Karla Slavíka, prvního českého herce v Bělehradu, z r. 1843, zakládací akt České besedy Bělehrad z roku 1869, fotografie z rodinného alba Františka Nekvasila, stavitele, podle jehož hotelu Slávia bylo pojmenováno jedno z centrálních bělehradských náměstí, plány bělehradských pivnic, kde měl své sídlo Lumír, předloha pro divadelní oponu z roku 1886, knihy z knihovny Františka Nekvasila a českého zábavního spolku Lumír, neznámé fotografie členů Lumíra a mnoho dalších. Jádro výstavy tvoří přes 60 pozvánek a divadelních plakátů, které byly pro tuto příležitost soustředěny z různých českých a srbských archivů, knihoven a muzeí, přičemž expozici dominují dokumenty poskytnuté čtyřmi spolupořádajícími institucemi: Památníkem národního písemnictví v Praze, Náprstkovým muzeem afrických, asijských a amerických kultur, Historickým archivem Bělehradu a Muzeem města Bělehradu.

Výstava, kterou připravil Jaromír Linda z katedry slavistiky bělehradské Filologické fakulty, se koná pod záštitou Velvyslanectví České republiky v Srbsku. Slavností otevření výstavy za účasti p. Jiřího Kyriana, zástupce velvyslankyně České republiky v Srbsku, proběhne v pondělí 15. dubna 2013 v 18 hodin. V hudební části programu se představí sbor slavistiky Filologické fakulty v Bělehradě pod vedením Miny Djurić, který přednese mj. Komenského píseň Soudce všeho světa a husitský chorál Ktož sú boží bojovníci.

Jaromír Linda

Plakát k divadelnímu představení Žižka z Trocnova J. K. Tyla, které bělehradští ochotníci sehráli 27. 9. (15. 9.) 1885 v hostinci Ruská koruna.

Památník národního písemnictví Praha, LP Josefa Zdeňka Raušara – Divadelní představení 1

Plakát ke druhé repríze prostonárodní opery Don César a spanilá Majoléna aneb Požár v San Bartholo od Františka Aloise Hory, která byla sehrána v hostinci Slavia 28. 12 (16. 12.) 1890

Náprstkovovo muzeum afrických, asijských a amerických kultur Praha, Krajanský archiv, sign. Ar K 1-84-IX/1-20