Velvyslanectví České republiky v Bělehradě

srpski  česky 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Velvyslanci České republiky v Srbsku

Bezprostředně po svém vzniku navázaly obě země hospodářskou a politickou spolupráci.

Ještě před proklamací ČSR v říjnu 1918 a bezprostředně po ní působily v Jugoslávii tři československé nediplomatické zastupitelské mise, jež obstarávaly zejména agendu repatriační. "Úřad zástupce ČSR" v Lublani vedl styčný úředník ministerstva železnic, "úřad plnomocníka ČSR" v Záhřebu vznikl z podnětu Národního výboru a úřad v Bělehradě byl pověřen prozatimní československou vládou v Paříži organizací odvodů dobrovolníků.

Antonín Kalina, čs. vyslanec v Království SHS 1919 - 1923.

Budoucí hospodářská a politická spolupráce mezi Jugoslávií a ČSR, jež měla také posílit pozici obou zemí na pařížské mírové konferenci, byla podnětěm k brzkému navázání diplomatických styků ještě v průběhu příprav mírové konference. 29. prosince 1918 jugoslávská strana zažádala o agrément pro svého vyslance v ČSR I. Hribára. 9. ledna 1919 byl nótou sdělen československý souhlas s jeho přijetím a z tohoto aktu vyplývá navázání diplomatických styků ČSR a Jugoslávie. Československá strana zažádala o agrément pro A. Kalinu 15. března 1919, souhlas jugoslávské strany byl sdělen 26. března 1919. Odevzdáním pověřovacích listin A. Kaliny 11. června 1919 v audienci u krále SHS oficiálně zahájil svou činnost československý zastupitelský úřad v Bělehradě.

Plná moc k výměně ratifikačních listin.

Po 15. březnu 1939 přestaly diplomatické styky mezi ČSR a Jugoslávií existovat, protože Jugoslávie uznala tzv. Slovenský štát. Po zatažení Jugoslávie do války a vytvoření exilové vlády v Londýně bylo mezi jugoslávskou a československou vládou v Londýně dohodnuto, že styky mezi oběma zeměmi nebudou pokládány za přerušené. Dne 3. září 1941 na základě zmocnění prezidenta E. Beneše a v souladu s dispozicí ministra zahraničních věcí J. Masaryka navštívil vyslanec J. Lípa jugoslávského ministra zahraničních věcí Ninčiče v souvislosti s pokračováním svého poslání jako diplomatického zástupce u jugoslávské vlády v Londýně. Jugoslávský ministr potvrdil při této návštěvě, že jugoslávská vláda uznává kontinuitu jeho původní akreditace.

Jaroslav Lípa, čs. vyslanec v Království SHS 1938-1939.

Dne 24. dubna 1946 jugoslávská strana vyjádřila souhas s československým návrhem na povýšení diplomatického zastoupení na úroveň velvyslanectví. Diplomatické styky jsou naplňovány prostřednictvím titulářů akreditovaných v obou zemích.

 

Velvyslanci a vyslanci Československa a České republiky na ZÚ Bělehrad
   
1919-1923 Antonín KALINA
1923-1930 Jan ŠEBA
1930-1933 Robert FLIEDER
1933-1935 Pavel WELLNER
1935-1938 Václav GIRSA
1938-1939 Jaroslav LÍPA
   
1945-1948 Josef KORBEL
1948-1954 Jiří TAUFER
1954-1960 Vilém PITHART
1960-1962 Bedřich ŠVESTKA
1962-1966 Antonín KROUŽIL
1966-1968 Ladislav ŠIMOVIČ
1968-1969 Otto KLIČKA
1969-1975 Jozef NÁLEPKA
1975-1982 Oldřich PAVLOVSKÝ
1982-1986 Bohumil ŠIMÁČEK
1986-1990 Ján HUSÁK
1990-1993 František LIPKA
1993-1995 Josef HEJSEK*
1995-2000 Ivan BUŠNIAK
2000-2004 Judita ŠŤOURAČOVÁ
2004-2008 Ivan JESTŘÁB
2008-2013 Hana HUBÁČKOVÁ
2014 Ivana HLAVSOVÁ

 

* pověřen řízením