Srbsko má poměrně rozsáhlé předpoklady pro využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE).Využitelné OZE v Srbsku: voda – 0.8 Mtoe, solární energie – 0.60 Mtoe, biomasa – 2.25 Mtoe, vítr – 0.20 Mtoe, geotermální energie – 0.20 Mtoe.

Národní akční plán Srbska pro obnovitelné zdroje energie (OZE) 2013 cílí nárůst podílu OZE na hrubé domácí spotřebě do r. 2020 na minimálně 27%. Předpokládají se nové kapacity o výkonu 1092 MW. Z toho budou mít největší podíl větrné elektrárny - 500MW (do 2015 – 300MW), 230MW je plánováno pro veliké vodní elektrárny, 188MW pro malé vodní elektrárny, 100MW pro zařízení využívající biomasu, a 44MW pro kapacity, které používají jiné OZE – bioplyn, skládkový plyn, odpad a geotermální energii. Maximum celkových instalovaných výkonů  solárních elektráren, které mohou obdržet postavení zvýhodněného výrobce je omezen na 10 МW takto:

-        2 MW pro střešní solární elektrárny o výkonu do 30 kW;

-        2 MW střešní solární elektrárny o výkonu od 30 kW do 500 kW, v současné době je tato kvóta již vyčerpána;

-        6 MW pro pozemní solární elektrárny, v současné době je tato kvóta již vyčerpána.

Byla také přijata Deklarace o povinném 10%ním podílu biopaliv v dopravním sektoru. Toto množství energie nepatří do všeobecných kvót určených k výrobě energie z OZE Srbska, takže se v tomto případě ve skutečnosti počítá s dovozem.

Srbské ministerstvo energetiky, rozvoje a ochrany životního prostředí přijalo některá opatření  s cílem zajistit dosažení cíle 2020 o OZE. Do těch patří plánování neziskových projektů v oblasti OZE (podpora užívání geotermální energie pro generaci tepelné energie, která bude určena mimo jiné k používání v zemědělství a k vytápění budov).

Dále se plánuje realizace programu, financovaného německou KfW – GIZ pro využívání biomasy, kterým by se poskytla finanční podpora tepelným společnostem a tepelným elektrárnám, aby fosilní palivo, které používají k spalování nahradily biomasou. Rozpočet na ten program bude činit cca  108,300,000  €.

Letos bylo zároveň rozděleno 212 lokací pro malé vodní elektrárny. Devadesát investorů, z toho 26 zahraničních, obdrželo lokace v 17 obcí.

Předpisy, týkající se OZE: Zákon o energetické efektivnosti, Národní akční plán pro OZE, a čtyři vyhlášky, týkající se podmínek pro investory v této oblasti (vyhláška o podmínkách a postupu udělení statusu  zvýhodněného výrobce elektrické energie, vyhláška o stimulačních opatřeních zvýhodněným výrobcům, vyhláška o  způsobu rozdělení stimulačních prostředků zvýhodněným výrobcům, vyhláška o výši zvláštního poplatku na podporu v roce 2013). Zákon o energetice uvádí povinnost výkupu elektřiny od zvýhodněného výrobce a také výkupní cenu (tzv. feed-in tarify). Ochranné období je určeno na 12 let. Pravidelná korekce feed-in tarifu podle inflace v eurozóně bude prováděna každý rok počínaje od února 2014. 

Stávající feed-in tarify podle typu užívaného OZE:

Položka Čl.	Typ elektrárny	Instalovaný výkon P (MW)	Feed-in tarify (c€/kWh)
1.	Vodní elektrárna
1.1		do 0,2	12,40
1.2		0,2 – 0,5	13,727-6,633
1.3		0,5 - 1	10,41
1.4		1 - 10	10,747-0,337
1.5		10 - 30	7,38
1.6	Používající stávající infrastrukturu	do 30	5,9
2.	Elektrárny na biomasu
2.1		do 1	13,26
2.2		1  - 10	13,82 – 0,56
2.3		přes 10	8,22
3.	Bioplynové elektrárny
3.1		Do 0.2	15,66
3.2		0,2 - 1	16,498 – 4,188
3.3		přes 1	12,31
3.4	Elektrárny používající bioplyn z odpadu živočišného původu		12,31
4.	Elektrárny používající plyn ze skládek a kanalizačního odpadu		6,91
5.	Větrné elektrárny		9,20
6.	Solární elektrárny
6.1	Střešní  solární elektrárny	do 0,03	20,66
6.2	Střešní  solární elektrárny	0,03 – 0,5	20,941 – 9,383
6.3	Pozemní solární elektrárny		16,25
7.	Geotermální elektrárny
7.1		do 1	9,67
7.2		1 – 5	10,358-0,688
7.3		přes 5	6,92
8.	Elektrárny využívající odpad jako palivo		8,57
9.	Uhelné kogenerační elektrárny	do 10	8,04
10.	Kogenerační elektrárny na kapalná paliva	do 10	8,89

Zdroj: Ministerstvo energetiky, rozvoje a životního prostředí (www.merz.gov.rs)

Ceny peletek rostou, přesto pohledávka je čím dál větší. Ve Vojvodině je dostatek surovin (sláma), zatímco v centrálním a jižním Srbsku má největší potenciál lesní odpad. Ekvivalent energii z 2,5 t slámy je 1t ropy a v Srbsku existuje možnost výroby min. 1,5mil.t  peletek.

Komentář ZÚ:

Ministerstvo energetiky, rozvoje a životního prostředí deklaruje, že dosažení investičních podmínek je postupně usnadňováno sníženými administrativními požadavky a zjednodušenou procedurou obdržení povolení.

Na druhé straně existují stížnosti zahraničních investorů, kteří nedostali status zvýhodněného výrobce, zejména v segmentu solární energie. Stížnosti a případné mezinárodní arbitráže se opírají zejména o tvrzení, že přednost při získávaní povolení a obdržení statusu zvýhodněného výrobce mají převážně domácí investoři. Ministryně energetiky, rozvoje a ochrany životního prostředí Zorana Mihajlović většinou v reakci poukazuje na omezenost kvót z důvodu nesplnění podmínek ze strany zájemců o investice.

Oblast OZE v Srbsku vytváří také významné exportní a investiční příležitosti pro subjekty z ČR. Investiční zájem se koncentruje na biomasu (výstavba továrny na výrobu peletek z biomasy v obci Doroslovo ve Vojvodině) a malé vodní elektrárny. V rámci proběhlé výzvy získaly firmy z ČR či srbské společnosti ve vlastnictví českých subjektů celkem 7 lokací. Řada dalších lokací je v procesu schvalování.

Také v čistě obchodních vazbách se čeští výrobci začínají na srbském trhu prosazovat. Např. jedna česká firma v posledních letech zajistila v Srbsku vybavení 11 malých vodních elektráren svým zařízením (nosně turbíny).