Stav srbské ekonomiky

Srbská ekonomika je v recesi. V prvním čtvrtletí klesl HDP o 1,3%, ve druhém o 0,6%. Pro celý letošní rok se předpokládá pokles HDP v rozmezí 0,5-1%. Za prvních pět měsíců tohoto roku klesla průmyslová výroba o 4,3%.

S ohledem na značná letní sucha se letos očekává také výrazně nižší sklizeň v zemědělství, srbští zemědělci odhadují ztrátu na více než 2 mld. USD.

Deficit platební bilance za prvních pět měsíců 2012 vzrostl o 21,6% na 2,11 mld. USD.
Srbský dinár pokračuje v oslabování, aktuálně 119,07 RSD/€ oproti letošnímu maximu 103,69 RSD/€ ze dne 11.1.2012.

Stav státního rozpočtu

Přestože se bývalá srbská vláda dohodla s Mezinárodním měnovým fondem na maximální výši schodku státního rozpočtu ve výši 4,25% HDP, činil tento deficit již v prvním pololetí 5%. Podle vyjádření nového ministra financí a hospodářství M. Dinkiće hrozí při nepřijetí opatření růst deficitu až na úroveň kolem 7% HDP.

Podle údajů Národní banky Srbska dosáhl veřejný dluh 55% HDP.

Finance na chod státu

Ministr Dinkić šokoval koncem července srbskou veřejnost prohlášením, že vláda má zajištěné finanční prostředky na výplatu penzí a mezd ve státním sektoru pouze do konce srpna t.r. Ve svém prohlášení ze dne 8.8. uvedl, že jsou vedena jednání pro zajištění 2 mld. € pro financování chodu státu.

Dinkić očekává, že tyto úvěry budou úročeny mírou nepřesahující 3% a budou využity na pravidelné vypořádaní smluvních a převzatých státních závazků v letošním roce. Prioritou je zabezpečit finanční prostředky pro důchody, mzdy, sociální dávky a splácení veřejného dluhu již pro září.

Srbská strana požádala o urychlené jednání s Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Ministr Dinkić nicméně již v minulosti uvedl, že dříve dosažená dohoda s MMF je v podstatě „mrtvá“ a je nutné vyjednat nové podmínky. Očekává se, že mise MMF navštíví Srbsko do konce srpna 2012.

Snížení ratingu Srbska

Dne 8.8.2012 informovala srbská média o tom, že agentura Standard & Poor´s snížila rating Srbska na BB- s negativním výhledem. Vedle zesilování rozpočtového a platebního deficitu Srbska argumentovala agentura přijetím novely zákona o Národní bance Srbska. Agentura očekává, že tato novela vytvoří tlak na devizové rezervy banky i na směnný kurz dináru a v důsledku toho na zvyšování inflace.

Ministr Dinkić považuje rozhodnutí agentury za „odůvodněné a očekávané“ s tím, že „chaos ve veřejných financích byl způsoben dřívější vládou“.

Zvažovaná fiskální opatření

Ministr Dinkić oznámil dne 8. srpna na tiskové konferenci,  že ministerstvo financí zahájilo řízení o revizi letošního státního rozpočtu. Ta poslouží jako základ pro program finanční konsolidace a hospodářského oživení, který bude předložen srbskému parlamentu počátkem září, což umožní aplikaci již už od 1. října t.r.

Cílem opatření je v letošním roce dosáhnout deficitu státního rozpočtu maximálně 6,4% HDP a v příštím roce 3%.

Poradce pro daňový systém ministerstva financí M. Basić oznámila, že od 1. října budou zvýšeny následující daňové sazby:

-          základní sazba DPH bude zvýšena ze současných 18 na 20% (snížená 8% sazba zůstane beze změny);

-          daň z příjmů právnických osob se zvýší ze současných 10 na 15%.

Dojde též ke zvýšení spotřebních daní a ke změně daně z příjmu fyzických osob. Konkrétní návrhy budou oznámeny po dokončení kalkulace dopadů.

Také bude navržena novelizace sedmnácti zákonů, které zajistí efektivnější státní správu, stimulující prostředí pro rozvoj ekonomiky i zaměstnání a vetší míru finanční disciplíny.

V současnosti probíhá audit některých agentur a institucí s cílem posoudit jejich potřebnost případně možnosti zvýšení jejich efektivity.

Možné kroky na podporu ekonomiky

Již po ustanovení nové srbské vlády informoval její předseda I. Dačić, že je bezpodmínečně nutné zdržet se kroků podvazujících ozdravení srbské ekonomiky a naopak je třeba podpořit její rozvoj například prostřednictvím infrastrukturních projektů.

Opakovaně byly zmíněny výchozí podmínky vlády – ne snižování mezd a penzí, ne privatizace klíčových podniků (EPS, srbské železnice, atd.).

Konkrétní opatření má navrhnout Rada pro ekonomické obrození Srbska, která má být ustavena do konce srpna. Mají se v ní zúčastnit zaměstnavatelé, ekonomové i bankéři.

Opatření mají být zaměřena nosně na oživení průmyslu a tvorbu nových pracovních míst.
Představitelé Hospodářské komory Srbska již představili první námět, kterým je vznik Rozvojové banky.