Příjmy státního rozpočtu jsou plánovány ve výši 930 mld. RSD, což představuje nominální nárůst 6,5% ve srovnání s revidovaným rozpočtem z roku 2013 (873 mld. RSD), výdaje mají dosáhnout 1 113 mld. RSD (nominální nárůst 5.8 % ve srovnání s 2013). Deficit má dosáhnout 183 mld. RSD (4,6 projektovaného HDP), celkový deficit konsolidovaného rozpočtu (zahrnuje též rozpočet AO Vojvodina a místních samospráv) bude 7,1% HDP. Rozpočet počítá s růstem HDP ve výši maximálně 1% a s velice nízkou inflací 0,5%.

Největší část příjmů je plánována z výběru DPH a bude ve výši 430 mld. RSD (46% celkových příjmů). Zvýšení nižší sazby DPH z 8% na 10% a přesun IT sektoru na vyšší daňovou sazbu (20% namísto 8%) přinese 21,5 mld. RSD, respektive 0,6% HDP. Reforma daňové správy a boj proti šedé ekonomice přinese dodatečných 22 mld. RSD.

Celkové výdaje za mzdy zaměstnaných ve veřejném sektoru budou 272 mld. RSD (24% celkových výdajů). Ve státním sektoru dojde k 20% zdanění čistých mezd přesahujících 60 000 RSD měsíčně. 25% (280 mld. RSD) celkových rozpočtových výdajů bude vyčleněno na sociální výdaje, včetně penzí. Kapitálové výdaje budou ve výši 52 mld. RSD, což představuje růst o 50% ve srovnání s r. 2013.

Výdaje na zboží a služby budou 96 mld. RSD. Na subvence je plánováno 81 mld. RSD (o 3 mld. méně než v roce 2013).  Na aktivní opatření podpory zaměstnanosti se předvídá 2,6 mld. RSD. Rozpočet pro kulturu je 16,1 mld. RSD (navýšení o třetinu v porovnání s r. 2013). Agrární rozpočet na r. 2014 bude kolem 45 mld. RSD (skoro o 2% vyšší než 2013) a na subvence a investice bude vyčleněno 91% agrárního rozpočtu.

Ministr financí Lazar Krstić (L.K.) nepovažuje schválený rozpočet za ideální, nicméně považuje jej za realistický. Jeho cílem je nejpozději do roku 2016 stabilizovat veřejný dluh na úrovni 70% HDP. L.K. také uvedl, že od roku 2015 by měl být schvalován konsolidovaný rozpočet, který bude zahrnovat rozpočty Vojvodiny a místních samospráv.

Ministr hospodářství Saša Radulović vyjádřil názor, že schodek státního rozpočtu je dán zejména zanedbáním potřebných strukturálních reforem v minulých letech. Hospodářská politika současné vlády je založena na rozvoji domácího hospodářství, zaměstnanosti a růstu životního standardu. Podle projekce rozpočtu čeká Srbsko v příštím roce pouze mírný hospodářský růst HDP ve výši 1%. To bude dáno především  nedostatkem investic a reálným pádem soukromé a vládní spotřeby.

Hospodářská politika se v roce 2014 zaměří na 153 podniků, které jsou v restrukturalizaci. Do konce 2014 by měla být ukončena jejich privatizace. V rozpočtu na 2014 je plánován také tranziční fond ve výši 20 mld. RSD, ze kterého se, mimo jiné, bude vyplácet odstupné pracovníkům v podnicích v restrukturalizaci.

Podle vyjádření předchozího ministra financí Mladjana Dinkiće se schválený rozpočet vyznačuje třemi nedostatky: nepočítá se s urychleným splácením starých dluhů financemi, získanými z nových (níže úročených); obsahuje „bezmyšlenkovité vyhazování peněz“ – objem subvencí se zvyšuje šestinásobně; a nepočítá s placením akontace na úvěry pro infrastrukturní projekty (konkrétně např. pro dálnici směrem na Černou Horu).

Komentář ZÚ:

Podle převažujících názorů nemá rozpočet již v okamžiku svého vzniku vrozenou téměř jistotu úprav v průběhu roku, jako tomu bylo v minulých letech. Z toho hlediska se zdá skutečně být více realistický, než tomu bylo dříve. To pochopitelně neznamená, že je možnost nutnosti úprav vyloučena v důsledku snížení příjmů a zejména zvýšení výdajů na sociální oblast (např. podle místních médií v posledních měsících výrazně roste počet žadatelů o sociální dávky).

Navržený deficit, zejména pokud se vezme v úvahu konsolidovaný rozpočet, pochopitelně není žádným pozitivním průlomem a zadlužování země tak bude pokračovat v poměrně vysokém tempu. Zastavení růstu veřejného dluhu bude zřejmě vyžadovat další a ještě razantnější opatření, která ovšem budou mít negativní dopad na již tak nízkou koupěschopnost obyvatelstva a tím i na celou ekonomiku.

Již při přípravě rozpočtu se naplno rozhořel boj o jednotlivé infrastrukturní projekty. Dříve velice ambiciózní a do jisté míry nezodpovědný přístup se vyznačoval vítáním většiny půjček bez ohledu na to, zda budou mít příslušné státní firmy (např. Putevi Srbije, Koridory Srbije, EPS nebo železnice), respektive státní rozpočet v důsledku poskytnutých garancí, na zaplacení byť i akontace, nemluvě o splácení úvěrů. Nyní dochází ke seškrtání investičních plánů a zastavení projektů, které nebyly již do značné míry dojednány.

Zvýšení objemu financí, určených na subvence považujeme za logický výsledek záměru ministra hospodářství Raduloviće, aby byly životaschopné firmy v restrukturalizaci či úpadku oddluženy, zeštíhleny a následně privatizovány. Tento proces bude nákladný (již pouze s ohledem na nutnost poskytnutí odstupného propuštěným zaměstnancům) a bez vyčlenění dostatečné částky ze státního rozpočtu v podstatě nerealizovatelný. V dalších letech by však měl vést ke snížení výdajů státního rozpočtu.