Velvyslanectví České republiky v Berlíně

deutsch  česky 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

diplomatická zastoupení v Německu

historický přehled

 

Mezi lety 1718 a 1918 byly habsburské korunní země (od roku 1804 rakouské císařství, od 1867 Rakousko-Uhersko)zastoupeny ve světě 725 konzuláty. K založení prvního konzulátu v německých hanzovních městech došlo v roce 1782 v Hamburku. V roce 1784 následovaly Brémy a Lübeck a o rok později tehdy dánské město Altona. Do roku 1918 existovalo na území Německa 38 konzulátů, jejichž osud byl zpečetěn po rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918.

 

Mastný

1) 1918 - 1939

Československá zahraniční služba byla budována při zrodu republiky prakticky od základu. MZV zahájilo svoji činnost po návratu prezidenta T.G. Masaryka do Prahy koncem prosince 1918, jako funkční úřad však bylo dotvořeno v září 1919 po návratu ministra zahraničí E. Beneše s delegací z mírové konference v Paříži. Československá vláda v tomto období udržovala kontakt s Německem prostřednictvím konzulátu v Praze. 5. května 1919 byl zřízen neoficiální zastupitelský úřad v Berlíně - tzv. Úřad diplomatického zmocněnce ČSR. Po uzavření mírové smlouvy byl 24. března 1920 tento úřad přeměněn na vyslanectví.

  • 1919 - 1920 Eduard Körner, šéf Úřadu diplomatického zmocněnce, od 24. 3.1920 chargé d´affaires
  • 1920 - 1921 Miloš Kobr, ministr - resident
  • 1921 - 1925 Vlastimil Tusar, vyslanec
  • 1925 - 1927 Kamil Krofta
  • 1927 - 1932 František Chvalkovský
  • 1932 - 1939 Vojtěch Mastný

Generální konzuláty

Drážďany
Generální konzulát v Drážďanech zahájil činnost 26.5.1919 jako "Čs. zastupitelský úřad". V roce 1920 byl přeměněn na konzulát a 1.1.1921 na generální konzulát. Činnost byla zastavena 16.3.1939.

  • 26.5.1919 Miroslav Schubert, konz. attaché
  • 17.1.1921 Antonín Šoupa, generální konzul
  • 1.6.1927 Dr. František Šebesta, generální konzul
  • 12.9.1932 Zeno Zavázal, generální konzul
  • 6.4.1935 Dr. Jan Glos, generální konzul


Frankfurt n.M.
Původně vicekonzulát, zřízen výnosem MZV z 9.5.1919, zahájil činnost 19.5.1919, zrušen výnosem ministerstva zahraničních věcí z 12.2.1925 a změněn na honorární konzulát. Usnesením vlády ze 4.7.1929 byl honorární konzulát zrušen a zřízen efektivní generální konzulát s činností od 1.8.1930. Rozhodnutím vlády z 9.7.1936 byla činnost generálního konzulátu dnem 30. listopadu 1936 zastavena.

  • 1.6.1919 Antonín Blahovský, vicekonzul
  • 26.4.1920 Josef Tubl, konzulární rada
  • 28.7.1930 Dr. Jindřich Andriál, konzul
  • 1.7.1933 Dr. Jindřich Andriál, generální konzul


Hamburk
Dne 1.5.1919 zahájil v Hamburku činnost "Úřad zástupce ČSR". Výnosem MZV z 7.6.1920 přeměněn na generální konzulát. Činnost zastavena 21.3.1939.

  • 1.5.1919 Konstantin Sedláček, vicekonzul
  • 19.5.1920 Ing. Hugo Vavrečka, generální konzul
  • 25.7.1922 Jan Šeba, generální konzul
  • 10.7.1923 Jan Matějček, generální konzul
  • 27.3.1935 Ing. Vojtěch Krbec, generální konzul


Kolín nad Rýnem
V květnu 1919 zřízen "Úřad Čs. republiky". V srpnu 1920 přeměněn na konzulát a 5.8.1936 na generální konzulát. Činnost ukončena 24.3.1939.

  • 1.5.1919 Josef Skokan, konzulární tajemník
  • 28.8.1920 Konstantin Sedláček, konzul
  • 5.9.1924 František Kopecký, generální konzul
  • 1.8.1932 Julius Brabec. konzul
  • 31.8.1935 Vladimír Černošek, generální konzul


Mnichov
Činnost konzulátu zahájena 16. června 1919, povýšen na generální konzulát 28.2.1929. Činnost zastavena v březnu 1939.

  • 18.6.1919 Antonín Blahovský, vicekonzul
  • 20.1. 1921 Bohuslav V. Beneš, generální konzul
  • 13.4.1923 Dr. Karel Feistmantel, legační rada
  • 15.4.1929 Dr. Artur Pacák, generální konzul
  • 1.11.1933 Jaroslav Ziegler, generální konzul


Opole (do roku 1921)
Úřad zahájil činnost 1.5.1920, zrušen usnesením vlády z 19. prosince 1921. Agendu generálního konzulátu převzal konzulát ve Vratislavi.

  • 1.5.1920 Dr. Jiljí Pořízek, generální konzul

Konzuláty

  • Brémy
  • Norimberk
  • Saská Kamenice
  • Stuttgart

Vicekonzuláty

  • Dortmund
  • Lipsko

Doporučená literatura

  • Vojtěch Mastný. Vzpomínky diplomata. Ze vzpomínek a dokumentů česko slovenského vyslance, KAROLINUM Praha 1997
  • André François-Poncet Berlín 1931 - 1938. Vzpomínky diplomata. Universum. Praha 1947 (z francouzského originálu Souvenirs d´une Ambassade à Berlin, Lammarion, Paříž 1946) (André François-Poncet byl velvyslancem Francie v Berlíně)
  • Camill Hoffmann, Politisches Tagebuch 1932-1939, Alekto Verlag, Klagenfurt 1995 (Camill Hoffmann byl tiskovým přidělencem velvyslanectví ČSR v Berlíně, zavražděn 1944 v Osvětimi)

2) 1939 - 1945

Německá okupace zbytku českých zemí 15. března 1939 měla vést k okamžité likvidaci zahraničně-politické aktivity státu.

protektorát

Prohlášení německé a československé vlády z 15. března 1939, ve kterém byl státní prezident Hácha pod tlakem vojenské a ultimativní násilné hrozby donucen prohlásit, " že vkládá s plnou důvěrou osudy českého národa a české země do rukou Vůdce Německé říše". Spis je podepsán Adolfem Hitlerem a Emilem Háchou, jakož i ministry zahraničních věcí Joachimem von Ribbentropem a Františkem Chvalkovským. / Plná verze/

Výnos o zřízení Protektorátu ze dne 16. března 1939 (v německém jazyce).

Nařízené vydání zahraniční služby příslušným německým diplomatům proběhlo v Německu a na teritoriu jeho tehdejších spojenců, ale i v řadě dalších států obávajících se reakcí Berlína na pokračující československé aktivity. Vyslanec Vojtěch Mastný byl donucen vrátit se do Prahy. Bilanci předválečné fáze československé diplomacie v Berlíně shrnul ve stati Obrana cti československého vyslanectví v Berlíně za éry Hitlerovy.

Vyslanectví Protektorátu u Říše "Gesandschaft des Protektorats Böhmen und Mähren beim Reich" mělo sídlo na adrese Kurfürstendamm 190/92, na rohu Schlütterstrasse. Vyslancem byl jmenován československý ministr zahraničí František Chvalkovský. V červnu 1939 zahájilo činnost, která se však postupně omezovala na ověřování dokladů a formální kontakt výhradně k říšskému kancléřství. Říše kladla celou dobu existence důraz na formální postavení vyslanectví a perspektivu likvidace považovala za logiku "přirozeného začleňování" tzv. Protektorátu do Říše. K vymezení kompetencí nikdy nedošlo, naopak nařízením RGBl 1940, s. 22 bylo stanoveno, že vyslanectví jako subjekt de facto neexistuje. Říšský protektor von Neurath k tomu výnosem VBl.R.Prot. 1940, s 15 zdůraznil, že zastoupení jako úřad neexistuje, ale tzv. Protektorát v Berlíně zastupuje pouze fyzická osoba s titulem vyslanec. Obrátila-li se na Chvalkovského se záležitostí jakákoliv říšská instituce kromě kancléřství, byl povinnen záležitost postoupit Úřadu říšského protektora v Praze. Vyslanec Chvalkovský nebyl součástí diplomatického sboru. Počátek definitivního konce protektorátního zastoupení se datuje dnem 25. února 1945, kdy vyslanec Chvalkovský v Berlíně během spojeneckého bombardování zemřel.

Budova ZÚ

Vyslanectví: Kurfürstendamm 190/92

budova ZÚ 2

Rezidenční vila protektorátního vyslance: Sven-Hedin-Strasse 11, Berlin - Zehlendorf


Doporučená literatura

  • Jan Němeček, Likvidace československé zahraniční služby po 15. březnu 1939. AUC PhilHist 1998/1.

Budova někdejšího vyslanectví v Rauchstrasse v berlínské čtvrti Tiergarten byla koncem války vybombardována.

Plánek Rauchstrasse

Vybombardovaná budova 5

Dnes stojí v těchto místech budova mexického velvyslanectví.

Prezident ČSR vydal 3. února 1955 prohlášení o zastavení válečného stavu s Německem.


3/ 1945 - 1948 Československá vojenská mise u Spojenecké kontrolní rady v Německu

Dne 5. června 1945 vydaly vlády Velké Británie, Spojených států amerických, Sovětského svazu a prozatímní vláda Francouzské republiky společné prohlášení, na jehož základě bylo 16 států Organizace spojených národů Spojeneckou kontrolní radou vyzváno k vytvoření vojenských misí v Německu. Výzva byla přijata všemi dotyčnými zeměmi s výjimkou Nového Zélandu.

Zástupci jednotlivých vojenských misí těchto států začali přijíždět do Berlína během posledních dvou měsíců 1945 a počátkem roku 1946. Vzhledem k absenci vhodných ubytovacích prostor byl počet pověřených zástupců každé mise omezen na 10 lidí, s tím že pobyt rodinných příslušníků nebyl zpočátku vůbec povolen. Postupem času byly členové československé vojenské mise, spolu s Brazilci, Číňany a Dány, ubytováni v americkém sektoru, Australané, Kanaďané, Řekové, Indové, Nizozemci, Norové, Poláci a Jihoafričané v britském sektoru, belgické a lucemburské mise ve francouzském a jugoslávská v sovětském sektoru.

Československá vojenská mise u Spojenecké kontrolní rady v Německu zahájila svou činnost v Limonenstraße 27 (dnes součást Svobodné university /Freie Universität/ v Berlíně) 8. ledna 1946. Sídlo vedoucího mise se nacházelo nedaleko odsud - na Podbielski Allee 54 (dnes Lessingova vysoká škola pro vzdělávání dospělých /Lessing Hochschule für Erwachsenenbildung/).

budova

Limonenstr. 27

budova po

Podbielski Allee 54

Vojenské mise v Berlíně měly de facto diplomatický statut a byla jim udělena mnohá diplomatická privilegia. Nahrazovaly ambasády či vyslanectví a jejich činnost pokrývala běžné diplomatické a konzulární aktivity. Nadto čelily mnohým problémům souvisejících s koncem války a s vlastními národními zájmy jako jsou restituce a reparace, repatriace německých válečných zajatců a evakuovaných osob zpět do Německa, repatriace válečných zajatců, internovaných a jiných z Německa do jejich zemí, hledání pohřešovaných osob a válečných hrobů, ale také aktivitám v oblasti sociální práce mezi vlastními státními příslušníky v Německu a znovuobnovení normálních obchodních vztahů.

Václav Paleček

Václav Paleček 1/1946 - 10/1946
Josef Košek 11/1946 - 3/1947

František Dastich

František Dastich 3/1947 - 12/1948
Generál Dastich resignoval koncem roku 1948 a na jeho místo nastoupil ve funkci chargé d´Affaires Dr. Bedřich Bruegel.

Generální konzuláty

  • Baden - Baden
  • Frankfurt
  • Mnichov
  • Hamburk

4) 1949 - 1989 Německá spolková republika

V důsledku neexistence diplomatických styků využívaly obě vlády tzv. dobrých služeb třetích států. V únoru 1968 zřídily obě země na základě dohody z 3. srpna 1967 obchodní zastoupení. V letech 1971-1973 probíhalo jednání o Smlouvě o vzájemných vztazích mezi ČSSR a SRN. Smlouba byla podepsána 11. prosince 1973 a tímto dnem obě země navázaly diplomatické styky.

Československá vojenská mise u Spojenecké kontrolní rady v Německu (od r. 1960 Československá vojenská mise v Západním Berlíně)

  • 1950 - 1953 Gustav Solar
  • 1953 - 1956 Václav Havlín
  • 1956 - 1958 Květoslav Hradecký
  • 1958 - 1964 Miloslav Novák
  • 1964 - 1969 Oldřich Křepelák
  • 1969 - 1971 František Matal
  • 1971 Ladislav Kouba

 

Německá demokratická republika

Oficiální styky navázaly oba státy 18. října 1949. Již od 1. října 1948 bylo v Berlíně v sovětském sektoru v činnosti Obchodní zastupitelství ČSR při sovětské vojenské administrativě v Německu. Činnost oficiální mise zahájila ČSR 2. prosince 1949. Dnem 10. října 1953 byla mise přeměněna na velvyslanectví.

  • 12/1949 - 6/1951 Otto Fischel, šéf diplomatické mise, vyslanec
  • 6/1951 - 4/1953 Emil Hršel, šéf diplomatické mise, vyslanec
  • 4/1953 - 8/1956 Lubomír Linhart, šéf diplomatické mise, vyslanec, od 4.11.1953 velvyslanec
  • 8/1956 - 4/1961 Otto Klička, velvyslanec
  • 4/1961 - 9/1964 Gustav Souček, velvyslanec
  • 9/1964 - 2/1969 Václav Kolář, velvyslanec
  • 2/1969 - 10/1971 František Krajčír, velvyslanec
  • 10/1971 - 11/1976 Richard Dvořák, velvyslanec
  • 11/1976 - 4/1982 František Hamouz, velvyslanec
  • 4/1982 - 1989 Pavel Sadovský

5) 1990 - současnost

Do roku 1999 působila v Berlíně pobočka velvyslanectví Bonn. Velvyslanectví se přesunulo na sklonku roku 1999, v Bonnu zůstala působit pobočka. K 1. září 2004, v souvislosti s přestěhováním většiny pro ČR důležitých institucí do Berlína, byla pobočka v Bonnu přeměněna na standardní generální konzulát; v roce 2008 došlo k jejímu zrušení.


Jiří Gruša

Jiří Gruša, velvyslanec, 1990-1998

František Černý

František Černý, velvyslanec, 1998-2001

LazarPhoto

Boris Lazar, velvyslanec 2001 - 2006

Rudolf Jindrák

Dr. Rudolf Jindrák, velvyslanec 2006 - doposud

přílohy

Protektorat-cj-pdf 77 KB PDF (Acrobat dokument) 22.10.2008

Erlass 17 KB PDF (Acrobat dokument) 22.10.2008

ObranaVV-Mastný 159 KB PDF (Acrobat dokument) 22.10.2008

Zastavení válečného stavu 40 KB PDF (Acrobat dokument) 22.10.2008

CV-Palecek 34 KB PDF (Acrobat dokument) 22.10.2008

CV-Dastich 25 KB PDF (Acrobat dokument) 22.10.2008