Velvyslanectví České republiky v Berlíně

deutsch  česky 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Vývoj německého hospodářství

Díky silné závislosti na světové ekonomice zasáhla finanční a hospodářská krize i německé hospodářství, které minulý rok procházelo nejhlubší recesí od druhé světové války. Hrubý domácí produkt se loni propadl o 5%. Slabý výkon německé ekonomiky způsobil zejména zhoršující se vývoz. Pozitivně naopak působily výdaje domácností a firem, nižší vývoz však vyrovnat nedokázaly.

Začátkem roku 2009 byla spolková vláda o poznání optimističtější, když prognostikovala vývoj HDP -2,3 %. Avšak již během prvního čtvrtletí 2009 bylo zřejmé, že recese bude mnohem hlubší. Hrubý domácí produkt se loni propadl o 5 %.

Podle Spolkového statistického úřadu ve Wiesbadenu vzrostl po cenovém, sezónním a kalendářním očištění německý HDP ve 3.čtvrtletí oproti 2.čtvrtletí o 0,7 %. Po silném propadu na přelomu 2008/2009 mírné oživení z 2.čtvrtletí (+0,4 %) tedy pokračovalo. Podle původních předpokladů měla německá ekonomika i v posledním čtvrtletí loňského roku růst. Nakonec však stagnovala hlavně kvůli slabšímu poptávkovému impulsu. Pozitivní vliv na vývoj německého HDP měl ve 3.čtvrtletí zejména export a investice do zařízení a staveb. Zároveň výrazně vzrostl dovoz, což vedlo k navýšení zásob.

V meziročním srovnání je vliv finanční a hospodářské krize dobře patrný. Očištěný HPD byl totiž ve 3.čtvrtletí ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o 4,8 % nižší a v posledních třech měsících zaznamenal propad 1,7 %.

  Q4 Q3 Q2 Q1
Růst HDP,% oproti předešlému čtvrtletí 0,0 0,7 0,4 -3,5
Růst HDP,% oproti čtvrtletí předešlého roku -1,7 -4,8 -7,0 -6,4

Hlavní příčiny propadu

  • Zahraniční poptávka/zahraniční obchod
  • Investice do strojů a zařízení

I když se krize od přelomu roku 2008/2009 na finančních trzích již více neprohloubila a nedošlo ani k výraznému nedostatku kreditů, projevil se i v roce 2009 globální propad světové produkce, a tím i celkového mezinárodního obchodu. Za hospodářským poklesem SRN stojí především silný pokles vývozu zboží, jenž činil 17,9 %. Světová hospodářská krize značně snížila poptávku po německých produktech v zahraničí, čímž byla jeho hospodářská aktivita značně nalomena.

Portfolio německých exportů je převážně orientováno na vývoz investičních celků (Investitiongüter), z tohoto důvodu došlo v posledním čtvrtletí 2008 a prvním kvartálu 2009    k poklesu vývozu o 9 % resp. o 19 %, což bylo více než ve světovém zahraničním obchodě. I přes sníženou domácí poptávku implikující i nižší dovoz zboží byl vliv čistých vývozů na HDP -3,4 procentní body.

Dalším negativním impulsem bylo omezení investic do fixního kapitálu (Bruttoanlageinvestitionen), a to o 8,6%. Na jejich redukci měly vliv především investice do strojů a zařízení, které v průměru poklesy o 20%. Naproti tomu investice ve stavebnictví zaznamenaly jen -0,7 %.

Stabilizující faktory
Soukromá spotřeba
Vládní spotřeba
Hrubá mzda
Zaměstnanost
Index spotřebitelských cen

Ani poměrně stabilní soukromé výdaje nedokázaly nastartovanému vývoji zabránit. Příspěvek spotřeby domácností činil +0,4%, hrubá mzda poklesla o 0,5 %. V souvislosti s relativně slibným vývojem těchto dvou ukazatelů hraje důležitou roli situace na pracovním trhu. Začátkem roku 2009 předpokládala spolková vláda snížení počtu výdělečně činných osob o 0,7 % při poklesu HDP o 2,3 %. Zaměstnanost skutečně takto stagnovala, ale při propadu výkonu ekonomiky o 5%. V tomto případě měly vliv především politické stimuly a opatření jako zavedení „systému Kurzarbeit“ – systému zkrácené pracovní doby, kdy v rámci zachování pracovních míst stát doplácí zaměstnanci dvě třetiny ušlé mzdy a zaměstnavateli uhradí až polovinu sociálního pojištění, které odvádí státu. Firmy takto mohou reagovat na hospodářkou recesi snížením produkce, aniž by musely začít propouštět. Vedle pracovního trhu držel kupní sílu domácností i stabilní index spotřebitelských cen. Především díky klesajícím cenám surovin se zvedla cenová hladina o pouhých 0,4%. Rovněž deficit veřejných rozpočtů činil „jen“ 3,2% HDP. Kromě výše zmíněných faktorů zabránily prohlubování státního schodku nízké úrokové náklady.             

Rok čtvrtletí HDP v běžných cenách, mld. EUR
2009 IV 622,10
III 616,00
II 589,60
I 579,50

 

  2008 2009
  Změna oproti předešlému roku v %
HDP (cenově očištěno)
Zaměstnanost
Míra nezaměstnanosti v %
1,3
1,4
7,8
-5,0
-0,1
8,2
Spotřeba domácností a neziskových institucí
Investice do strojů a vybavení
Stavebnictví
0,4
3,3
2,6
0,4
-20,0
-0,7
Vývoz zboží a služeb
Dovoz zboží a služeb
2,9
4,3
-14,7
-8,9
Hrubá mzda (nominální) 2,3 -0,4

Vliv na ČR

Krize v Německu začala dříve než v České republice – HDP poklesl v Německu již ve 2. čtvrtletí 2008, v ČR až ve 4. čtvrtletí 2008. V Německu také dříve skončila (vzrůst HDP ve 2. čtvrtletí 2009, v ČR ve 3. čtvrtletí 2009). Německá vláda přijala s cílem zmírnit dopad hospodářské krize na ekonomiku dva konjunkturní balíčky, první tzv. Konjunkturpaket 1 v listopadu 2008 a druhý, tzv. Konjunkturpaket 2 v únoru 2009. Celkem se jednalo o 21 opatření, z nichž 7 mělo podle naší analýzy přímý dopad na české hospodářství.

V roce 2010 se německé hospodářství zotavilo po krizových letech 2008 a zejména 2009 rychleji, než se čekalo. Hlavní spolkové ekonomické instituty očekávaly poměrně silný hospodářský růst i v následujících letech. Pro rok 2010 prognostici předpokládali zvýšení HDP o 3,4 % - 3,5 %, což by bylo nejvíce od znovusjednocení Německa a realita tyto předpoklady potvrdila – celoroční růst dosáhl hodnoty +3,6 %. K postupnému růstu HDP došlo i v následujícím roce 2011, nicméně růst se zpomalil. 

V roce 2011 mělo dojít pouze k mírnému poklesu a následné stabilizaci růstu, HDP se měl podle prognostiků zvýšit o 2,0 % - 2,4 %, přičemž německá ekonomika hodlala profitovat rovněž z nízkých úrokových sazeb v rámci eurozóny. Výsledek prvního čtvrtletí 2011 byl stále ještě pozitivní v návaznosti na růst exportní výkonnosti roku 2010. Výsledky následujících čtvrtletí roku 2011 (viz výše) však již byly ovlivněny několika závažnými faktory.

První takovou událostí byla jaderná tragédie ve Fukušimě, která vzbudila v německém obyvatelstvu, ale i na německé politické scéně až panickou obavu z vlastních jaderných elektráren (dle nezávislých posudků ovšem zcela bezpečných). Současně s touto událostí otřásly v roce 2011 celoněmeckou politickou scénou zemské volby v Bádensku-Virtembersku, kde se po 60 letech vlády CDU této zmocnila opoziční koalice Bündnis 90/Grüne a SPD. Během jediného měsíce tak stávající spolková vláda (CDU/CSU/FDP) zcela obrátila svou předchozí energetickou koncepci (Energiewende) a schválila odklon od jádra (Atomausstieg). Výsledkem změn v energetické koncepci je podpora alternativních energetických zdrojů (zejm. obnovitelných) a tím způsobená nestabilita příkonu. Naplno se tak projevuje nedostatečnost vlastní přenosové sítě (zejm. propojení směr sever-jih) a s ohledem na drahé investice do alternativní produkce a nutnost zásadní rekonstrukce přenosové sítě nebo nahrazení dodávek dovozy ze zahraničí. Zelení (jak politické kruhy, tak i neziskové organizace) ovšem prozatím blokují výstavbu nových přenosových sítí, což je v přímém rozporu s jejich podporou obnovitelným zdrojů a distribuci z nich získané energie. V nejbližší budoucnosti lze s velkou pravděpodobností očekávat na vnitřním trhu SRN i pozvolné zdražování elektrické energie samotné. Německé průmyslové kruhy tak v nebližší době očekávají prodražení vlastní produkce a obávají se snížení konkurenceschopnosti na světových trzích.

Druhým faktorem, který se negativně projevil v německém hospodářství je tzv. řecká krize, resp. evropská rozpočtová krize. Její důsledky nejsou v tuto chvíli plně odhadnutelné, neboť dosavadní záchranná opatření, prosazovaná zejména SRN a Francií, nejsou dostatečně účinná a krize doléhá i na další ekonomiky uvnitř EU, resp. eurozóny. Je však již nyní jisté, že se tato krize dotýká německého bankovního sektoru, který je držitelem pohledávek za řeckým státem a současně je nucen politickou scénou účastnit se dalších a dalších záchranných akcí. Vývoji krize nepomáhá ani aktuální snižování ratingu eurozemí, kde si však Německo doposud drží svou pozici nejsilnějšího hráče eurozóny.

V 1. čtvrtletí 2011 vzrostl HDP o 1,2 % proti předchozímu čtvrtletí, od 2. čtvrtletí však postupně docházelo k dalšímu poklesu růstu HDP, kdy ve druhém čtvrtletí roku 2011 došlo ke snížení na 0,5 % oproti předchozímu čtvrtletí. Tuto tendenci si HDP udržel i ve třetím čtvrtletí, kdy došlo k poklesu na 0,4 % a pro zbývající čtvrté čtvrtletí roku 2011 klesl na -0,1 %. Celková hodnota růstu za rok 2011 tak meziročně činila 3,1 %.

Ačkoliv se německé hospodářství vyhnulo úspěšně i v roce 2012 recesi, kritické prognózy se potvrdily a německé hospodářství dosáhlo v roce 2012 růstu HDP pouze o 0,7%. Výsledky zveřejněné Spolkovým statistickým úřadem ukazují, že německá ekonomika i přes evropskou recesi v roce 2012 ovšem v konkurenci s řadou jiných (zejména západo-) evropských zemí obstála a i v takto těžkém prostředí nadále roste. Hodnota cenově očištěného HDP vzrostla po hospodářsky silných letech o 0,7 % v roce 2012 (v roce 2010 vzrostl HDP o 4,2 % a v roce 2011 o 3,0 %). K oslabení německého hospodářství došlo především v druhé polovině roku, kdy ve čtvrtém čtvrtletí roku 2012 zpomalilo německé hospodářství o 0,5 % a výsledky za celý rok nejsou dle očekávání příliš pozitivní.

Ačkoliv hospodářství roste oproti předešlému roku jen mírným tempem, export se zvýšil o 4,1 % a na pracovním trhu pokračoval i v roce 2012 pozitivní vývoj předešlých let. V roce 2010 činila míra nezaměstnaných v Němecu 6,8 % (z celkové pracovní síly) a v roce 2011 se dále snižovalo na 5,7 %. V roce 2012 dosáhla míra nezaměstnaných dle Spolkového statistického úřadu 5,3 %. Počet zaměstnaných byl zaznamenán v rekordní výši 41,6 milionu lidí.

Vybrané makroekonomické výsledky, změna oproti předešlému roku v %
  2010 2011 2012
HDP cenově očištěno 4,2    3,0    0,7
HDP v běžných cenách v mld. eur 2.496,2 2.592,6  2.645,0
HDP na obyvatele v eur 30.532   31.703 32.289
Počet obyvatel v 1000 81.757 81.779 81.916
Zaměstnanost ve vnitrozemí v 1000      40.603 41.164 41.586
Míra nezaměstnanosti v % celkové pracovní síly 6,8 5,7 5,3

Zdroj: Spolkový statistický úřad, leden 2013


Předpovědi pro rok 2013
Ačkoliv jsou na začátku roku všechny předpovědi vskutku předčasné,  je pravděpodobné, že i v roce 2013 bude hospodářský růst celé eurozóny brzdit nejistota. Dalším důležitým aspektem, který bude pro Německo hrát roli, bude samozřejmě též hospodářský vývoj největších světových trhů (USA, Japonsko, Čína).  V Německu lze pro tento rok očekávat pouze mírný hospodářský růst, který se bude s největší pravděpodobností pohybovat pod 1%.