deutsch  česky 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Informace k zákonu o státním občanství České republiky

Právní úprava na úseku státního občanství, tj. zákon č. 186/2013 o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky), přináší následující základní změny.

Zákon o státním občanství České republiky nabyl účinnosti dne 1.1.2014. Nabytím jeho účinnosti se zároveň zrušuje zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů
a zákon č. 193/1999 Sb., o státním občanství některých bývalých československých státních občanů, ve znění pozdějších předpisů.

Nový zákon o státním občanství České republiky přináší, a to i s přihlédnutím k věcné agendě zastupitelských úřadů České republiky na úseku státního občanství, tyto základní změny:

Nová právní úprava plně opouští princip jediného státního občanství a naopak se zcela přiklání k možnosti existence dvojího (či vícerého) státního občanství pro české státní občany. V nové právní úpravě tak je jednoznačně akcentován trend, který se v oblasti státního občanství stále více uplatňuje i v jiných evropských státech.

Věcná příslušnost na úseku státního občanství a orgány na úseku státního občanství

Zákon o státním občanství České republiky nově stanovuje, že výkon státoobčanské agendy, kterou nyní vykonávají magistráty měst Brna, Ostravy a Plzně, přechází na příslušné krajské úřady, v jejichž obvodech tato města leží.

Zákon o státním občanství České republiky zavádí na úseku státního občanství legislativní zkratku zastupitelský úřad, jímž se rozumí zastupitelský úřad nebo konzulární úřad České republiky, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem.

Nabývání státního občanství České republiky určením otcovství

Je upraveno zcela nově. Ze zákona (automaticky) nabývají státní občanství České republiky děti, k nimž určil otcovství souhlasným prohlášením učiněným s matkou dítěte státní občan České republiky, pokud je matka dítěte:

·         občankou členského státu EU nebo

·         občankou Švýcarské konfederace nebo

·         občankou státu, který je smluvní stranou Dohody o evropském hospodářském prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) nebo

·         bezdomovkyní (apatridou) a nebo

·         občankou jiného než shora uvedeného státu (např. Kanady) a má povolen trvalý pobyt na území České republiky.

Automaticky se dále nabývá státní občanství České republiky v případě určení otcovství státního občana České republiky, je-li matka cizinka, soudem (§ 6 zákona o státním občanství) nebo tehdy, když rodiče prokáží otcovství genetickou zkouškou formou znaleckého posudku (§ 7 odst. 2 zákona o státním občanství).

Pokud nedojde k nabytí státního občanství České republiky určením otcovství automaticky, je zde možnost udělení státního občanství České republiky podle zvláštní úpravy – viz § 28 zákona o státním občanství.

Nabývání státního občanství České republiky cizinci

Zákon o státním občanství České republiky nově definuje podmínky pro udělení státního občanství České republiky. Zpřísňuje požadavky na prokázání znalosti českého jazyka, kterou musí osoby žádající o udělení českého státního občanství prokázat. Vedle prokázání znalosti českého jazyka návrh zákona nově stanovuje podmínku spočívající v prokázání základní znalosti ústavního systému a státních symbolů České republiky a základní orientaci v kulturně-společenských, zeměpisných a historických reáliích České republiky. Osoby žádající o udělení českého státního občanství již nadále nemusejí prokazovat pozbytí svého dosavadního státního občanství.

Nová právní úprava umožňuje zjednodušené nabytí státního občanství formou prohlášení tzv. migrantům druhé generace.

Nabývání státního občanství České republiky cizinci - bývalými státními občany

Nový zákon o státním občanství České republiky umožňuje zjednodušeným způsobem formou prohlášení nabýt české státní občanství fyzickým osobám, které pozbyly české nebo československé státní občanství přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nejednalo-li se o pozbytí československého státního občanství podle ústavního dekretu prezidenta republiky o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské nebo podle smlouvy mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o Zakarpatské Ukrajině1), nebo nejedná-li se o československého státního občana, který se ke dni 1. ledna 1969 stal, nebo by se k tomuto dni stal státním občanem Slovenské socialistické republiky, anebo po 1. lednu 1969 nabyl státní občanství Slovenské socialistické republiky nebo Slovenské republiky a je dosud jejím občanem. Učinění prohlášení je umožněno rovněž bývalým československým státním občanům, kteří měli před odchodem do ciziny trvalý pobyt na území České republiky nebo České socialistické republiky, pokud nejsou ke dni učinění prohlášení státními občany Slovenské republiky (ustanovení § 31 odst. 1 zákona o státním občanství České republiky).

- od 06.09.2019 mohou potomci některých bývalých českých či československých občanů nabýt občanství ČR zjednodušeně prohlášením. Ustanovení § 31 odst. 3 zákona o státním občanství ČR: Fyzická osoba, jejíž alespoň jeden z rodičů nebo prarodičů je nebo byl bývalým občanem podle odstavce 1, může státní občanství České republiky nabýt prohlášením, pokud není ke dni učinění prohlášení státním občanem Slovenské republiky. § 31 odst. 5 zákona o státním občanství: Rodiče, popřípadě jeden z nich, mohou pro dítě učinit samostatné prohlášení podle odstavce 3.

-  Zjednodušené nabytí státního občanství České republiky bývalými občany tak již není vázáno na pozbytí českého resp. československého státního občanství pouze v období od 25.2.1948 do 28.3.1990; prohlášení tak mohou učinit i bývalí občané, kteří státní občanství pozbyli před 25.2.1948 a po 28.3.1990 (s výjimkou uvedenou výše).

- Zákon o státním občanství České republiky neumožnuje bývalým občanům do prohlášení zahrnout nezletilé děti, které nikdy nebyly státními občany České republiky! Pro děti, které pozbyly státní občanství České republiky, činí prohlášení jejich zákonní zástupci.

Nový zákon o státním občanství nadále umožňuje nabýt prohlášením státní občanství České republiky fyzickým osobám, které byly k 31. prosinci 1992 státním občanem České a Slovenské Federativní Republiky a nebyly českým státním občanem ani státním občanem Slovenské republiky; nabytí státního občanství České republiky tímto způsobem není umožněno fyzické osobě, která je ke dni učinění prohlášení státním občanem Slovenské republiky (§ 32 odst. 1). Fyzická osoba, jež je v přímé linii potomkem bývalého občana podle předcházející věty, může státní občanství České republiky nabýt prohlášením, pokud nebyla českým státním občanem ani státním občanem Slovenské republiky.

 


Pozbývání státního občanství České republiky 

Od 1.1.2014 již není součástí právního řádu České republiky ustanovení, podle kterého čeští státní občané nabytím cizího státního občanství na vlastní žádost pozbývají automaticky své dosavadní české státní občanství, resp. takovým osobám tato nová právní norma umožňuje v plné míře disponovat tzv. dvojím státním občanstvím.

Jediným zákonným způsobem pozbytí českého státního občanství je od 1.1.2014 jeho pozbytí na základě prohlášení o vzdání se státního občanství České republiky (§ 40 zákona o státním občanství České republiky). O prohlášení o pozbytí státního občanství České republiky již nerozhodují zastupitelské úřady, nýbrž krajské úřady.

 
Prokazování státního občanství České republiky

Od 1.1.2014 se státní občanství České republiky prokazuje následujícími doklady (§ 41 zákona o státním občanství České republiky);

o   občanským průkazem České republiky,

o   cestovním dokladem České republiky,

o   osvědčením ne starším 1 roku,

o   listinou o nabytí nebo udělení státního občanství České republiky ne starší 1 roku.

Upozorňujeme, že jednou z příloh zákona o státním občanství České republiky je také Dotazník ke zjištění státního občanství České republiky a vydání osvědčení o státním občanství České republiky.

Změna zákona o správních poplatcích

V části IV. zákona o státním občanství České republiky je novela zákona o správních poplatcích, která v položce 159 stanoví konzulární poplatky za vydání osvědčení o státním občanství České republiky a za přijetí prohlášení o nabytí státního občanství České republiky.

1)       Ústavní dekret prezidenta republiky č. 33/1945 Sb., o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské. Smlouva mezi ČSR a SSSR o Zakarpatské Ukrajině č. 186/1946 Sb.

 

Podání prohlášení o nabytí státního občanství České republiky podléhá správnímu poplatku ve smyslu platného zákona o správních poplatcích.

ZÚ ČR Berlín je příslušný pro žadatele s trvalým bydlištěm ve spolkových zemích Berlin, Brandenburg, Bremen, Hamburg, Mecklenburg-Vorpommern, Niedersachsen a Schleswig-Holstein.

GK ČR Mnichov, Libellenstr. 1, 80939 München-Freimann, tel.: 089/95837232, je příslušný pro žadatele s trvalým bydlištěm ve spolkových zemích Bayern, Baden-Württemberg, Rheinland-Pfalz a Saarland.

GK ČR Drážďany, Erna-Berger-Strasse 1, 01097 Dresden, tel.: 0351/6556716, je příslušný pro žadatele s trvalým bydlištěm ve spolkových zemích Sachsen, Sachsen-Anhalt a Thüringen.

GK ČR Düsseldorf,  Martin-Luther-Platz 28, 40212 Düsseldorf, tel.: 0211/5669 4239, je příslušný pro žadatele s bydlištěm ve spolkových zemích Hessen a Nordrhein-Westfalen.

Všechny žadatele prosíme o laskavé respektování místní příslušnosti ZÚ ČR v SRN.