Velvyslanectví České republika v Brasília a Galerie Conveto Boa Vontade pořádají výstavu "Cestovní zápisník Lucie Jindrák Skřivánkové: Praha/Brasilia".

Umělecký projekt Lucie Jindřák Skřivánkové je věnovaný architektuře moderního mezinárodního slohu v Praze a v Brasilia. Projekt byl částečně prezentován poprvé v rámci festivalu Architektury v Ostravě a nyní pokračuje v rámci rezidenčního pobytu umělkyně a výstavy Cestovní zápisník Praha/Brasília v Galeria de Arte do Templo da Boa Vontade v Brasília (24.dubna -15. května 2014).

Kurátorka: Susanna Horvartovičová

Zahájení: 24. dubna 2014 v 19h

Program zahájení:

• Představení výstavy její autorkou Lucií J. Skřivánkovou
• Krátké vystoupení Tria Smetana

Otevřeno: 25. dubna až 15. května 2014, od pondělí do neděle od 8h do 20h

Místo: Galerie de Arte, Templo da Boa Vontade, SGAS 915, lotes 75/76 Brasília-DF

Informace: embaixadatcheca@gmail.com, (61)3242-7785

 

Město na poušti, 2014, (220x140 cm), kombinovaná technika na plátně

 

Cestovní zápisník Praha/Brasília Lucie Jindřák Skřivánkové (* 15. prosince 1982, Vítkov) čerpá z brazilské zkušenosti, nachází inspiraci v architektonických skvostech Oscara Niemeyera (1907–2012), zaměřuje se na administrativní centrum Brasilie, hlavního města země. Pilotní plán města zahrnoval prezidentskou rezidenci, národní kongres a další budovy a stal se novým národním architektonickým modelem země, „novým domovem, brazilským a moderním“. Zásadním přínosem byl právě Niemeyer, jelikož dokázal sloučit architekturu mistra Le Corbusiera a jeho moderního mezinárodního slohu s prvky převzatými z koloniální portugalské architektury. Silná osobitost Niemeyera přitáhla pozornost Skřivánkové nejprve v Praze a posléze i v Brazílii, a to do té míry, že se umělkyně rozhodla vytvořit na toto téma obrazový cyklus. Na jejích nejnovějších plátnech se objevují nejvýznamnější modernistické budovy v Brazílii, a také v Praze v 60. letech, např. Československý pavilon (Expo, Bruxel 1958), hotel InterContinental Karla Filsaka, budovy bývalého Federálního parlamentu a Nová scéna Karla Pragera. V tradici funkcionalismu a částečně v českém brutalismu nová generace českoslovenkých architektů našla způsob, jak se připojit ke stylu mezinárodní moderní architektury a jak překročit národní hranice a proniknout dříve do Bruselu a pozdějí do Brasilia. Podařilo se to Filsakovi, který byl pozván k účasti na projektování Československé ambasády v Brazílii (1962–65). V cyklu malby Skřivánková spojuje exaktnost architektonického obrazu s nejasně vymezenými scenériemi malovanými plnými tahy štětce, které přecházejí v barevné skvrny. Česká malířka upřednostňuje moderní architekturu, mísí ořezanou perspektivu budov různých měst, která vytvářejí kosmopolitní scenérie, s proměnlivým, hybridním, vnitřně nestabilním prostředím s postupně vyprchávající atmosférou. Díky tomuto přístupu nalézá rovnováhu mezi přísností architektonického racionalismu a expresivitou malířství, mezi objektivitou architektury a subjektivitou umělce. Autorčin umělecký postoj se poukazuje na sílu jejich výrazu a dynamickou regeneraci, energii a tvůrčí vitalitu.

Putovní projekt bude dále pokračovat do dalších světových metropolích, kde se nacházejí mimořádné příklady architektury ve stylu moderního mezinárodního slohu. (www.artistsdiary.cz; www.lucieskrivankova.com)