Velvyslanectví České republiky v Brasília

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Historie budovy velvyslanectví

(Archivní článek, platnost skončena 27.06.2014.)

Současná budova Velvyslanectví České republiky v Brasília byla postavena v letech 1962-1965 v rámci nově budovaného areálu tehdejšího československého velvyslanectví.

Stavební slohy

Česká republika vlastní v zahraničí přibližně 300 objektů. Hlavním objektem je budova ambasády nebo generálního konzulátu, část objektu představují bytové komplexy a hospodářské objekty. Většina budov byla získána nákupy nebo dary, další byly postaveny tak, aby jednotlivé stavební slohy nejlépe reprezentovaly naši republiku:

1. Historismus: Vídeň, Paříž, Bern a Haag
2. Neoklasicismus, předválečná architektura: Bělehrad a Ankara
3. Socialistický realismus, 50. léta: Moskva a Peking
4. Brutalismus,  60. léta: Brasília, Londýn, Dillí a Káhira
Naši architekti opustili monopolní socialistický realismus a zabývali se současnými styly západní Evropy, hlavně oblíbeným brutalismem (z francouzského béton brut - drsný beton). Ten vycházel z tvorby nejslavnějšího architekta 20. století Le Corbusiera a zapustil v Československu silné kořeny. Tato architektura pracující se železobetonem zdůrazňovala přímé linie, pravé úhly a strohé fasády a nemaskovala stavební postupy. Naopak jako dekorativních prvků využívala nezakryté stopy po bednění a spáry mezi panely, čímž otevřela prostor k neotřelým projektům architektů ateliérů pražského Projektového ústavu a jejich tvůrčím experimentům. K těm patří především budova velvyslanectví v Brasília (1962-1965), na níž se pod vedením K. Filsaka a K. Bubeníčka autorsky podíleli i J. Šrámek a J. Bočan.
Jejich nejzdařilejší realizaci představuje velvyslanectví v Dillí (1969) a budova v Káhiře. Nejproslulejším z brutalistických projektů se stala ambasáda v Londýně (1966-1970).
5. Panelová architektura, 70. léta: Ulánbátar, Bonn, Atény, a Berlín
6. Neofunkcionalismus, 90. léta: Mnichov, Budapešť, Vilnius, Tbilisi



Historie prvního projektu velvyslanectví z liberálních 60. let

Dnešní budova české ambasády byla postavena v letech 1962-1965 v rámci nově budovaného areálu československé ambasády. Ten zahrnoval administrativní budovu a rezidenci velvyslance v dolní polovině pozemku a bytový objekt v horní. Za zmínku stojí vnější oplášťování budov, které bylo, obdobně jako v Praze budova DP v Holešovicích a budova MV ČR na Letenské pláni, z bílých kachliček. Areál se nachází v jižním sektoru ambasád hl. města BFR, Brasília D.F., na mírně svažité parcele mezi ambasádami Řecka a Indonésie, orientované jihovýchodním směrem s výhledem na umělé jezero Paranoá.

Celý areál byl vybudován podle vítězného návrhu architektů K. Filsaka, K. Bubeníčka, J. Šrámka a J. Bočana. K realizaci byly přizváni významní čeští výtvarníci a návrhu interiéru se ujal architekt Z. Hřivnáč. Tento soutěžní návrh porota vybrala po doporučení L. Costy, autora plánu Brasília a svým stylem zapadá do moderní zástavby s některými světoznámými díly architekta O. Niemeyera.

Po rozdělení ČSFR v r. 1993 byla parcela rozpůlena s tím, že Slovensku připadla dolní polovina s administrativní budovou a rezidencí a ČR připadla horní polovina s atriovou budovou s plochou střechou, rozdělenou nově z funkčního hlediska na severní služební část a jižní obytnou část se čtyřmi byty a dvěma garsonkami. V atriu s bazénkem je technické zázemí.

Jelikož reprezentativnost, stav areálu ani funkčnost už dlouhodobě zdaleka nevyhovovaly požadavkům úřadu, bylo nutné provést celkovou rekonstrukci avšak architektonicky respektující snahu zachovat estetické kvality stavby. Proto byly jak rekonstrukce ambasády, tak i návrh nového interiéru realizovány podle projektu architektů z ateliéru R.U.A – M. Hlaváčkové, P. Hlaváčka a O. Korčáka. Na projektových pracích se s přestávkami pracovalo v letech 2002-2009 pod vedením P. Hlaváčka. Budova se dočkala tolik potřebného nového oplášťování, tentokrát z bílo šedých kachliček doplněných nepřehlédnutelnými poli tmavomodré fasády. Celkové obnovy se pod vedením J. Řičánka a J. Černého ze stavební firmy PSJ  dočkaly areálové sítě, oplocení, bazén a nevyhovující příjezdová komunikace. Ta navíc byla vhodně doplněna oživujícím vstupním objektem s oddělením víz a vrátnicí a novými parkovacími místy v těsné blízkosti severní administrativní části hlavní budovy. Další velkou změnou je přemístění tenisového hřiště od příjezdové komunikace až za bazén pod jižní obytnou části hlavní budovy. Rekonstrukce velvyslanectví byla dokončena v únoru 2010 a zbývá dokončit úpravu zahrady.


Fotogalerie:

1. Vjezd do areálu s konzulární budovou a vrátnicí


1. Vjezd a původní úřední budova


2. Vjezd a zrekonstruovaná úřední budova


3. Vjezd a nová konzulární budova


2. Úřední část


1. Původní


2. Během rekonstrukce


3. Po rekonstrukci


4. Původní


5. Po rekonstrukci s novou konzulární budovou


6. Původní


7. Během rekonstrukce


8. Po rekonstrukci


9. Původní


10. Během rekonstrukce


11. Původní


12. Během rekonstrukce


13. Původní


14. Během rekonstrukce


15.Během rekonstrukce


16. Po rekonstrukci


3. Obytná část


1. Původní


2. Během rekonstrukce


3. Původní


4. Po rekonstrukci


5. Původní


6. Po rekonstrukci


7. Původní


8. Po rekonstrukci


9. Původní


10. Po rekonstrukci


11. Během rekonstrukce


12. Po rekonstrukci


13. Původní


14. Po rekonstrukci


15. Původní zahrada


16. Zahrada s přemístěným tenisovým kurtem

Vyfotografoval a článek upravil: Miloš Minář