Velvyslanectví České republiky v Brasília

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Energetický profil Brazílie

(Archivní článek, platnost skončena 01.10.2013.)

Brazílie je devátým největším spotřebitelem energie v rámci všech států světa, na západní hemisféře jí patří třetí místo, za USA a Kanadou. Za posledních deset let Brazílie zaznamenala díky dosavadnímu vysokému ekonomickému růstu nárůst spotřeby o celou třetinu.

1.    Zdroje a produkce v jednotlivých odvětvích energetiky

Produkce energie rostla v roce 2010 ve všech oblastech. Ropy se za uplynulý rok vytěžilo 2,06 mil. barelů denně, což znamenalo meziroční nárůst 17,5 %. Přirozeně rostla i spotřeba kapalných paliv, když oproti údajům z roku 2009 spotřeba vzrostla o 8,1 %.

Brazílie je rovněž významným producentem zemního plynu. V roce 2010 se vytěžilo 62,8 mil. m³ přírodního plynu, což představovalo nárůst 8,3 % oproti roku 2009.

Podíl obnovitelné energie v roce 2010 představoval 45,4 % z celkového objemu vyrobené energie. Oproti roku 2009 to znamenalo pokles z celkového podílu o 1,9 %.

Dle brazilského výzkumného ústavu energetiky EPE (Empresa de Pesquisa Energética) je podíl  jednotlivých zdrojů obnovitelné energie v energetické matrice země následující (%):

 

 

2009

 

2010

hydroelektrárny 15,2 % 14,2 %
dřevo a dřevěné uhlí 10,1 % 9,6%
produkty cukrové třtiny 18,2% 17,7 %
ostatní obnovitelné zdroje 3,9 % 3,8 %

Podíl jednotlivých zdrojů neobnovitelné energie je v energetické matrice země následující:

  2009 2010
ropa a její deriváty 37,8 % 38,0 %
přírodní plyn 8,7% 10,2  %
minerální uhlí a deriváty 4,7 % 5,1 %
uran a deriváty 1,4 % 1,4 %

Celkové množství vyrobené energie, včetně ztrát způsobených distribucí, představovalo v roce 2010 270 mil. ter (odpovídá energii získané z 1 tuny ropy), což znamená oproti r. 2009 nárůst 11,0 %. Výraznější nárůst zaznamenaly hlavně zdroje neobnovitelné energie (15,2 %), přičemž zdroje obnovitelné energie vzrostly o 6,4 %.

1.1. Ropa

(mil.bbl/den) 2009 2010 Změna
Produkce                             1,753 2, 061 17, 5 %
Import 0, 339 0, 461 8, 5 %
Export 0, 421 0, 631 9 %
Množství ropy zpracované v rafineriích (mil. ter/den) 0, 256 0, 256 0 %

Brazílie disponovala začátkem roku 2011 prokazatelnými rezervami o objemu 12,9 mld. barelů ropy (po Venezuele je tak druhým státem Jižní Ameriky v objemu zásob ropy), tento počet by se po zmapování všech podmořských pré-sal rezerv měl ještě navýšit, a společně s dalšími kapalnými energetickými zdroji je tak celkově prvním státem v Jižní Americe v produkci kapalných zdrojů energie. Dle předpovědi americké energetické agentury EIA by se do konce roku 2012 měla produkce všech kapalných zdrojů energie zvýšit na 3,0 mil. barelů denně.

Většina ropné produkce je lokalizována v oblasti států Rio de Janeiro a Espírito Santo. Zásoby ropy se většinou nacházejí v hloubkách od  5,5 km do 8 km pod hladinou moře, pod hrubou vrstvou sole (tzv. pré-sal ložiska). Ropná produkce je kontrolována státní společností Petrobras, která ovšem již od roku 1997 není jediným subjektem působícím v petroprůmyslu (domácí Petro Vista, Petroleo Ipiranga a další, zahraniční Royal Dutch Shell, BG Group apod).

1.2. Zemní plyn

(mil. m3 ) 2009 2010 změna
Produkce 57, 9 62, 8 8, 5 %
Import 23, 4 34, 6 48, 0 %

Podíl zemního plynu na celkových zdrojích energie Brazílie představuje 10,2 %, většina se nachází v podmořských ložiscích ve státě Espírito Santo, a ve vnitřních oblastech států Amazonas a Bahía. V rámci politiky soběstačnosti na energetických zdrojích roste zájem na zvyšování produkce zemního plynu.

Brazílie, přes vlastní zásoby plynu o objemu 365 mld. m3, v současnosti značný objem plynu dováží ze zahraničí, zejména z Bolívie (plynovodem Gasbol –3.200 km). Roste ovšem i domácí produkce a zásoby v pré-sal ložiscích naznačují, že do budoucna by se podíl dovozů měl snižovat a produkce zemního plynu nadále poroste.

1.3. Uhlí

(tisíc t.) 2009 2010 změna
Produkce 5.709 5.161 - 9,6 %

Import

 

12.670 15.335 21,0 %

Brazílie disponuje prokázanými zásobami uhlí ve výši zhruba 7 mil. tun. Spotřeba činila za rok 2009 ovšem až 25.4 mil. tun, většina byla dovezena zejména z Austrálie, USA, Kanady a Číny.

1.4. Etanol

Snad nejvýznamnějším rysem brazilské energetiky je výroba etanolu z vypěstované cukrové třtiny. Brazílie je, z pohledu produkce etanolu jako paliva, celosvětovým číslem dva (prvenství USA); co se týče exportu je ovšem již číslem jedna, následována USA a Argentinou. V rámci matriky země představuje produkce etanolu z cukrové třtiny na celkovém objemu vyprodukované energie téměř pětinový podíl. V celosvětovém měřítku představuje brazilská produkce etanolu více než třetinu, když v roce 2010 Brazílie vyprodukovala 27, 9 mld. litrů etanolu (společně s USA je zodpovědná za téměř 90 % světové produkce).

Význam produkce etanolu je klíčový zejména pro automobilový průmysl, kdy přibližně 90 % automobilů, zaregistrovaných v Brazílii, představují tzv. flex-fuel modely, což jim umožňuje využívat jako palivo buď 100 procentní etanol, nebo etanol v libovolném poměru s benzínem.

Strategie vlády v téhle oblasti úzce souvisí s  její celkovou politikou, která počítá s celosvětovým nárůstem poptávky po energii. Strategie se rovněž přizpůsobuje faktu, že zásoby ropy jsou vyčerpatelné, a klade tedy důraz na náhradní zdroje, které lze získat ze zemědělské produkce. Do popředí se dostává biodiesel, který se tak zařazuje spolu s ethanolem mezi nejdůležitější zdroje agroenergie v rámci celého světa.

1.5. Elektrická energie

Co se týče produkce elektrické energie, v roce 2010 bylo vyrobeno 514,2 TWh – 11,1 % nárůst oproti roku 2009, přičemž spotřeba činila ve stejném období  454,1 TWh. Import energie dosáhl v roce 2010 34,6 TWh, co je o 5,4 TWh méně než v předešlém roce.

Na produkci elektrické energie se podílely jednotlivé zdroje následovně:

 

 

2009

 

2010

Zemní plyn 2, 9 % 6, 2 %
Deriváty ropy 3, 2 % 3, 3 %
Jaderná energie 2, 8 % 2, 8 %
Uhlí a deriváty 1, 5 % 1, 4 %

 

Celkem neobnovitelné

 

10, 3 %

 

13, 8 %

Hydroelektrárny 83, 9 % 80, 0 %
Biomasa 5, 5 % 5, 9 %
Větrné elektrárny 0, 3 % 0, 4 %

 

Celkem obnovitelné

 

89, 7 %

 

86, 2 %

1.5.1. Hydroelektrická energie

Nejvýznamnější způsob získávání elektrické energie je v Brazílii z vodních elektráren – až 80 % celkové produkce. Tato skutečnost odpovídá velkému vodnímu potenciálu země, zejména ve vnitrozemí.

1.5.2. Větrná elektrická energie

Energie získávána z větru v současnosti v Brazílii představuje pouze necelé půl procento podílu na celkové elektrické energii.

1.5.3. Nukleární elektrická energie

V současnosti tvoří podíl nukleární energie na celkovém objemu elektrické energie 2,8 %. Dle údajů Institutu nukleárního výzkumu (IPEN) je však Brazílie na 6. příčce v rámci zemí s největšími zásobami uranu. Dle odhadů Institutu je většina zásob neprozkoumána a odhaduje se, že na území země se nachází dalších 800 tisíc t. uranu, při dnes již známých 300 tisících tun. To by z Brazílie činilo druhou zemi světa co do objemu zásob uranu. Zásoby uranu jsou z většiny lokalizovány v státech Minas Gerais, Bahía, Ceará a Paraná.

2. Infrastuktura

2.1. Ropa

V zemi se nachází více než 6.400 km ropovodů, které jsou kontrolovány Petrobrasem, resp. jeho dceřinou společností Transpetro.

2.2. Zemní plyn

Celková síť domácích plynovodů dosahuje 6.400 km. V r. 2010 byl dokončen plynovod GASENE dlouhý 1.400 km, jenž se stal nejdelším plynovodem v Brazílii. 

2.3. Elektrická energie

Pokud jde o rozvod elektrické energie, Brazílie v současnosti disponuje 100.000 km sítí o napětí 230 kV až 765 kV. Díky tak rozsáhlé síti má, dle údajů Mezinárodní energetické agentury (IEA), stálý přístup k elektrické energii až 98 % domácností.

2.3.1. Hydroelektrická energie

Obrovské vodní elektrárny se nacházejí daleko od hlavních center spotřeby elektřiny, jenž jsou v pobřežních oblastech, proto při rozvodu elektřiny dochází k nemalým ztrátám.

Největší vodní elektrárnou je Itaipú, projekt sousedících států Brazílie a Paraguaje. Itaipú je rozlohou největší stavbou svého druhu na světě, poskytující téměř 20 % celkové produkce elektrické energie Brazílie a až 95 % elektřiny Paraguaje. V roce 2008 vytvořila Itaipú tehdejší světový rekord, když vyprodukovala 94.68 mld. kWh elektřiny. V současnosti disponuje 14.000 MW výrobní kapacity (2. místo na světě po čínské Tři soutěsky).

I přes záměr vlády postupně snižovat podíl vodních elektráren na produkci elektřiny, kvůli zmíněným ztrátám a nestálosti vodních zdrojů v závislosti na klimatických podmínkách, je pokračováno ve výstavbě další gigantické elektrárny Belo Monte v Amazonské oblasti, která by se měla zařadit na třetí místo mezi největšími hydroelektrárnami světa, právě za Itaipú a čínskou Tři soutěsky.

2.3.2. Větrná elektrická energie

V zemi je provozováno přes 40 větrných parků. Vzhledem k potenciálu, kterým země z hlediska meteorologického oplývá, se vláda rozhodla do využití větrné energie investovat a do roku 2014 by se produkce energie měla zvýšit z aktuálních 900 MW na 5 až 7 GW (pro porovnání: celosvětově vyprodukovaná větrná energie představovala v roce 2010 194,4 GW). To by mělo zabezpečit 140 nových větrných elektráren, s investicí v celkové hodnotě přibližně 9 mld. USD, v spolupráci se zahraničními společnostmi Alstom a General Electric.

2.3.3. Nukleární energie

Obohacený uran se mění na energii ve dvou jaderných elektrárnách – Angra 1 a Angra 2, nacházejících se ve státě Rio de Janeiro. Ve výstavbě je třetí blok jaderné elektrárny Angra 3. Plán vlády z konce roku 2010 počítá s přírůstkem produkce elektřiny v objemu 1,4 GW do roku 2015 (oproti stávající produkci Angry 1 a 2 v objemu téměř 2 GW) a s výhledem do roku 2030 s dalšími 4 GW nukleární energie. V souvislosti s letošní nukleární havárii v Japonsku probíhá diskuze o bezpečnosti brazilských nukleárních elektráren. Tato mj. vyústila v prohlášení ministra vědy a technologie o znovu prověření jejich bezpečnosti, které by mohlo způsobit zbrzdění procesu výstavby dalších elektráren.

3. Vlastnická struktura

3.1. Plyn – těžba, transport, zásobníky

Státní Petrobras kontroluje 90 % těžby zemního plynu v Brazílii, vláda se v současnosti snaží o přilákání zahraničních investic do sektoru formou soutěží na licence. K hlavním zahraničním účastníkům v sektoru patří britský BG. Plynovody jsou rovněž provozovány z většiny společností Petrobras.

3.2. Elektroenergetika – výroba, přeprava, distribuce

Výroba elektrické energie je v Brazílii pod kontrolou velkých státních společností, firma Eletrobrás spravuje cca 40 % kapacity (včetně 50 % Itaipu), významný podíl mají další státní podniky, např. CESP (8 %), Cemig (7 %) a Copel (5 %). V soukromých rukou je dosud cca 30 % výroby elektrické energie a v souvislosti s udělováním licencí je předpoklad, že tento podíl se do budoucna bude dále zvyšovat až na 50 %.

Přeprava je téměř výhradně pod kontrolou státu, prostřednictvím federálního Electrobras i podniků z jednotlivých států (např. CTEEP v São Paulo, Cemig v Minas Gerais a Copel v Paraná). Distribuce je pak ze 2/3 zajišťována soukromými firmami.

3.3. Ropa – těžba, transport, rafinace

Dominantním hráčem v brazilském ropném průmyslu je státní Petrobras (zajišťuje více než 4/5 těžby a provozuje 11 rafinerií z celkových 13-ti v zemi). Společnost měla až do roku 1997, kdy stát otevřel sektor konkurenci, monopolní postavení. V současnosti se těžbou zabývá cca 50 společností, významné jsou aktivity i zahraničních firem (Royal Dutch Shell, Chevron a Devon). Co se týče nového vstupu zahraničních subjektů lze očekávat významné angažmá ze strany ČLR (byla mj. podepsána dohoda o půjčce firmě Petrobras na financování investičních záměrů těžby ropy v pré-sal, Petrobras naopak měl zvýšit dodávky do ČLR až na 200 tisíc barelů). Ropovody jsou v Brazílii provozovány společností Transpetro (100 % dcera Petrobrasu). Síť tvoří 6.000 km ropovodů, pobřežní dovozní terminály a skladovací zařízení.

4. Rizika

Produkce v jednotlivých oblastech energetiky rostla v roce 2010 stejným tempem jako její spotřeba (11 % nárůst), tento trend by si země nadále měla udržovat.  Brazílie se nadále snaží o co největší soběstačnost v produkci energie, k čemuž by měly přispět nové zásoby ropy v ložiscích pré-sal, zvyšující se produkce  zemního plynu, etanolu a dalších surovin. Rovněž brazilské investiční plány v oblasti zvyšování kapacity větrných a vodních elektráren směřují k energetické soběstačnosti.

Brazílie již čelila krizi v produkci vodních elektráren, způsobené nedostatkem vodních zdrojů během období sucha. V Brazílii má značná část produkce elektrické energie původ právě v hydroelektrárnách, co při výpadku části produkce hydro energie znamená zásadní problém. Poučena z minulosti (kolaps hydroenergetiky v letech 2001 až 2002 v důsledku nízkých srážek), se Brazílie proto nesoustředí výhradně na hydro energii, ale zaměřuje se i na alternativní způsoby produkce elektrické energie, což přináší snížení rizika výpadku dodávek energie v případě dočasného snížení produkce hydroelektráren.

Brazílie nebude do budoucna čelit ohrožení své energetické bezpečnosti, díky cílevědomé snaze, která se datuje od ropné krize r. 1973, se podařilo naopak dosáhnout stávající energetické nezávislosti. Vojenská vláda, která byla tehdy u moci, se zaměřila na rozsáhlé investice jak do domácí těžby ropy (prostřednictvím Petrobras, který měl na těžbu monopol až do r. 1997), tak do vývoje a produkce etanolu na bázi cukrové třtiny, kde bylo dosaženo vysoké efektivnosti; v současnosti je Brazílie v oboru biopaliv velmocí. Naplnění daného záměru bylo ovšem podmíněno dostatečnými přírodními zdroji, kterými země disponuje. Vzhledem k novým ložiskům ropy v pré-sal je do budoucna reálný předpoklad, že se Brazílie stane také jedním z hlavních producentů i exportérů této suroviny.