1.         Vládní podpora FDI

            Brazilská vláda podporuje příliv zahraničních investic do země, investor může v závislosti na geografické oblasti a konkrétním odvětví získat daňové, finanční a jiné pobídky. Brazilská agentura na podporu investic Apex (www.apexbrasil.com.br), poskytuje investorům široký okruh služeb počínaje informacemi o jednotlivých sektorech, zprostředkování kontaktů se státní správou i ostatními klíčovými partnery i identifikace investičních příležitostí.

2.         Zahraniční investice v Brazílii

            Vysoká hodnota přímých zahraničních investic svědčí o zájmu, kterému se těší brazilské hospodářství v zahraničí. Zahraniční investoři pronikají na brazilský trh prostřednictvím všech typů investičních praktik. V posledních letech zahraniční investoři přistoupili od dříve užívaného skupování minoritních podílů v brazilských společnostech ke skupování podílů majoritních, často však kupují i přímo celé podniky. Zahraniční kapitál do BFR reálná úroková míra, která patří mezi nejvyšší na světě. Odvíjí se od tzv. základní úrokové míry ekonomiky SELIC, jejíž úroveň patří celosvětově k nejvyšším.

            Pokud jde o státní podporu investic, nabízí federální vláda nabízí výhody podnikům, které mají zájem usadit se v méně rozvinuté severovýchodní oblasti země. Takové investice jsou osvobozeny od daně z příjmu; daňové výhody pak platí po dobu deseti let. Další výhody se od sebe liší dle lokality, poskytují je totiž jednotlivé státy brazilské federace na základě svých potřeb a strategických rozvojových plánů.

3.         Investiční prostředí a legislativa

3.1.      Zahraniční kapitál

            Zahraniční investice jsou v Brazílii upraveny zákony č. 4.131/62 a č. 4.390/62. Dle těchto zákonů se za zahraniční kapitál považuje jakékoliv zboží, stroje nebo zařízení, které je dovezeno do Brazílie za účelem výroby zboží a služeb a jakékoliv prostředky, dovezené za účelem ekonomické aktivity, za předpokladu že patří jednotlivcům či společnostem se sídlem v zahraničí. Zahraniční kapitál musí být registrován v bankovním centrálním informačním systému (SISBACEN). Převod zisku do zahraničí není v zásadě nijak omezen. Mezi ČR a Brazílií je v platnosti Smlouva o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu z r. 1986.

            Zahraniční investice nejsou povoleny v následujících oblastech: atomová energie, letecký průmysl, zdravotnické služby, poštovní a telegrafické služby.

3.2.      Devizová omezení

            Brazilský devizový trh přes významné omezení regulační role státu v posledních letech stále nelze považovat za volný. V současnosti však již lze provádět většinu typů transferů do zahraničí.

3.3.      Formy společností a registrace

            Brazilská legislativa specifikuje tyto formy společností:

- akciová společnost (Sociedade Anônima or Companhia)

- společnost s ručením omezeným (Sociedade Limitada)

- omezená partnerství (Sociedade em Comandita Simples, Sociedade em Comandita por   

   Açoes)

      Každá společnost musí být zaregistrována obchodní komory daného státu federace. Dokumenty nutné k registraci viz www.apexbrasil.com.br .

3.4.      Daňový systém

3.4.1.   Federální daně

- dovozní cla (II)
- vývozní cla (EI)
- daň z příjmu (Imposto de Renda – IR) u jednotlivce v závislosti na výši příjmu v sazbě 15 % a 27,5 %; u společností 15 % resp. 25 % v závislosti na výši zisku
- daň z průmyslového zboží (Imposto sobre Produtos Industrializados – IPI) je aplikována u dovozů i nové výroby (s výjimkou zboží určeného pro vývoz); průměrná sazba je 10 %
- daně finančních operací (Imposto sobre Operaçoes Financeiras – IOF) se týkají bankovních půjček, operací v zahraniční měně, pojistného a cenných papírů; sazba se liší dle charakteru operace
- daň ze zemědělské půdy (ITR)
- daň z velkého majetku (IGR)

3.4.2.   Daně v kompetenci jednotlivých států a Federální oblasti

- dědická a darovací daň (ITD)
- daň z oběhu zboží, z mezistátní dopravy a spojů (ICMS)
- daň z vlastnictví motorových vozidel (IPVA)

3.4.3.   Daně v kompetenci magistrátů a Federální oblasti

- daň z městských nemovitostí (IPTU)
- daň z převodu pozemků (ITBI)
- daň ze služeb (ISS)

3.5.      Brazilské pracovní právo

            Pracovní právo v Brazílii bylo silně ovlivněno vývojem v Evropě, snahou různých zemí uzákonit ochranu pracujících a zejména členstvím Brazílie v agencii OSN Mezinárodní organizace práce. Tyto vlivy, spolu s významnými domácími faktory, se vlivem prudké industrializace staly základem národního pracovního práva.

3.5.1.   Pracovní povolení a druhy pracovních víz

            Udělování pracovních povolení je v kompetenci Ministerstva práce a ve vztahu k jednotlivým státům se v zásadě řídí reciprocitou.

            Kromě běžných turistických víz, které neopravňují výkonu pracovní činnosti, existují následující druhy pracovních víz:

- dočasná pracovní víza, která mohou být udělena zahraničním odborníkům, zaměstnaným brazilskými společnostmi; udělují se zpravidla s dvouletou platností, která může být prodlužována. Podmínkou získání tohoto typu víza je prokázání odbornosti, která není v Brazílii k dispozici. Brazilské společnosti musí přitom dodržovat pravidlo dvou třetin, kdy dvoutřetinové množství jejích zaměstnanců musí být brazilské národnosti;

- permanentní pracovní víza se vydávají pro vedoucí představitele zahraničních společností, které investovaly v Brazílii nejméně USD 200.000 za každého svého zahraničního pracovníka, nebo nejméně USD 50.000 spojených se závazkem zaměstnat do dvou let nejméně 10 pracovníků brazilské národnosti. Toto vízum může být dále uděleno jednotlivci, který investuje nejméně USD 50.000 do nové nebo stávající brazilské společnosti, nebo kdy jeho business plán vytvoří v brazilské společnosti nejméně 10 nových pracovních míst v horizontu pěti let. Držitelé dočasného pracovního víza, kteří byli v Brazílii zaměstnáni po dobu čtyř let mohou požádat o víza permanentní;

3.6.      Vlastnictví majetku

3.6.1.   Vlastnictví nemovitého majetku

            Zahraniční státní příslušníci či firmy mohou získat nemovitý majetek za stejných podmínek jako brazilští občané, podmínkou je zápis do Národního registru právnických osob (Cadastro Nacional de Pessoa Jurídica CNPJ) či Registru fyzických osob (Cadastro de Pessoas Fisicas - CPF). Z titulu národní bezpečnosti je částečně omezena možnost získání nemovitostí v příhraničních oblastech a oblastech národní bezpečnosti.

3.6.2.   Vlastnictví zemědělského majetku

            Dle brazilského zákonodárství pod pojem zemědělský majetek spadají venkovská stavení i pozemky určené k zemědělství či pastevectví. Získání zemědělského majetku cizinci, kteří mají v Brazílii trvalé bydliště nebo zahraničními společnostmi, které v Brazílii disponují povolením k činnosti odléhá zákonu 5.709/71. Tento zákon stanoví, že cizí státní příslušníci s trvalým pobytem v Brazílii nemohou získat více než 50 jednotek tzv. „módulo rural“, jejichž velikost se různí v závislosti na hospodářských a místních vlastnostech a druhu vykonávané zemědělské činnosti. Zemědělskou půdu nemohou získat s výjimkou dědictví cizí státní příslušníci s trvalým bydlištěm mimo Brazílii.

3.7.      Obchodní zastoupení a zastupitelské smlouvy

            Obchodní zastoupení je v Brazílii kodifikováno zákony 4.886/65 a 8.420/92. Obchodní zastoupení je zde definováno jako zprostředkovatelská činnost kontrahovaná jednat jménem společnosti či více společností (v závislosti na skutečnosti, zda se jedná o smlouvu o výhradním zastoupení. Uvedené zákony rovněž určují, že každý zástupce musí být zapsán v Radě obchodních zástupců příslušného státu federace stejně jako u místní Obchodní komory. Smlouvy o obchodním zastoupení musí být vyhotoveny písemně. Smlouvy o odbytu se řídí obecnými ustanoveními občanského zákoníku; specifické postavení však mají tzv. Obchodní smlouvy o odbytu, které se týkají pouze automobilového průmyslu.

3.8.      Bankovní sektor

            Bankovní sektor se skládá ze systému státních a soukromých finančních institucí. Úlohou státních bank je podpora hospodářského rozvoje; hlavními státními bankami jsou Banco do Brasil, která je největší brazilskou komerční bankou a Banco Nacional de Desenvolvimento Econômico e Social, která poskytuje středně a dlouhodobé financování a je tak je hlavním nástrojem investiční politiky federální vlády. Soukromý sektor je velmi rozmanitý; nejvýznamnějšími bankami jsou Banco Bradesco (www.bradesco.com.br) a Banco Itaú (www.itau.com.br).

3.9.      Kapitálový trh

            Kapitálový trh je regulován zákonem 6.385/76 s dodatky 6.404/76 a 10.303/01. Týká se mj. obecných operací kapitálového trhu, veřejného prodeje cenných papírů, záznamu cenných papírů na burze, aktivit brokerů a zprostředkovatelů.

4.         Příležitosti pro investory

            Situace na brazilském trhu je v současnosti taková, že řada oborů, které v minulosti patřily ke stěžejním z hlediska československého a českého exportu (investiční celky), vzhledem k silné zahraniční konkurenci vyžaduje zapojení místní výroby. Jako perspektivní obory pro investice v Brazílii se v posledním období jeví:

- automobilový průmysl
- letecký průmysl
- petrochemický průmysl
- vesmírný průmysl
- infrastruktura
- energetika
- zpracování komunálního a průmyslového odpadu
- telekomunikace a informační technologie