Velvyslanectví České republiky v Brasília

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

"Privatizace" v Brazílii - šance i pro české firmy

(Archivní článek, platnost skončena 23.08.2013.)

Výsledky brazilské ekonomiky posledních měsíců a snaha o její oživení vedly brazilskou prezidentku Dilmu Rousseff k nejrevolučnějšímu kroku směrem ke kapitalismu a privatizacím za její funkční období. Rousseff oznámila minulý týden balík opatření v jejímž rámci brazilská vláda předá soukromému sektoru výstavbu a správu silniční a železniční sítě, přístavů a letišť.

 

Oficiální místa v Brazílii se zatím brání pojmenování „privatizace“. Mluví se o „koncesích“ omezeného počtu infrastrukturních staveb podle přesných pravidel. Ekonomičtí odborníci plán koncesí většinou vítají, i když někteří upozorňují, že jeho rozsah je zatím stále nedostatečný. Uplatnit by se mohly i české firmy.

Do soukromého sektoru hodlá brazilská vláda převést celkem 50 tisíc kilometrů silničních komunikací, 12 tisíc kilometrů železnic, 5 letišť a několik přístavů. Plán privatizace je v hlavních rysech ve všech sektorech shodný. Podniky, které uspějí v dražbách silnic, železnic, přístavů a letišť, se budou muset zavázat k realizaci kvalitní výstavby a správy. Vláda si v rámci investic slibuje přilákat až 133 miliard reálů (cca. 65 mld USD), které pak bude chtít zčásti použít i na některé ztrátové infrastrukturní projekty.

V případě koncesí silničních komunikací by praxe měla vypadat takto: Z 50 tisíc kilometrů silnic a dálnic 5 tisíc ještě musí být postaveno. Zbylých 45 tisíc potřebuje opravy, modernizaci nebo rozšíření o nové pruhy. V případě každého silničního projektu pak má vláda vypsat konkurz. Očekává se, že k prvním licitacím dojde v prosinci. Vítězná firma (která pak bude mít 6 měsíců na představení svého projektu) si de facto koupí od státu silniční projekt, zaváže se k realizaci stavebních prací a správy komunikace, a zpětně získá prostředky prostřednictvím mýtného. Ovšem pozor, vstup firmy na brazilský trh nemusí stoprocentně zajistit ani případné vítězství v konkurzu. Vláda si dál ponechává právo definitivního schválení představeného projektu. Pokud firma vládu nepřesvědčí, daný silniční úsek se vrací do nového konkurzu. Podobný schvalovací proces pak má kromě vládní úrovně probíhat i na nižších úrovních, v rámci místní či městské správy, kterých se bude konkrétní silniční projekt týkat. Licitací se mohou účastnit jak brazilské, tak zahraniční firmy. 

Vstup soukromých firem do výstavby železniční sítě by možná mohl být snazší. Projekt jejího rozšíření a modernizace je jednodušší. Vláda vyhlásila konkrétní úseky a zájemci nemusejí vládě za svěření ke stavbě, modernizaci a správě platit. V současnosti v Brazílii funguje necelých 12 tisíc kilometrů železnic. Ve srovnání se sousední a menší Argentinou (35 tisíc kilometrů) či se Spojenými státy (200 tisíc kilometrů) je brazilská železniční síť zanedbatelná a navíc zastaralá: téměř polovina užívané délky železnic byla vystavěna před více než 60 lety. Brazilská vláda nyní počítá s jejím zdvojnásobením v příštích šesti až osmi letech. Nejvýznamnější úseky, které mají být vybudovány, jsou: Integrační linka o délce 1600 km z Campinorte (Střed) do Vilheny (Západ), železniční prstenec ve státě São Paulo do přístavu Santos, modernizace úseků Rio de Janeiro - Vitória a Belo Horizonte - Salvador.

Co se týče soukromých investic do významných letišť a přístavů, mají být přesná opatření zveřejněna až v posledním srpnovém týdnu. Brazilská média už nyní považují za jisté, že privatizovány budou nová letiště Galeão a Santos Dumont v Rio de Janeiro, Confins v Belo Horizonte, Congonhas v São Paulu a další letiště na severovýchodě (v Salvadoru nebo Recife). Od zájemců bude vláda požadovat zkušenosti se správou letišť odbavujících nejméně 30 miliónů cestujících ročně. Vláda už zahájila rozhovory s operátory z Chicaga, Paříže, Frankfurtu a Bangkoku.      

Prezidentku Dilmu Rousseff vedla k přijetí ekonomických opatření zcela jednoznačně snaha o oživení brazilské ekonomiky, která v letošním roce výrazně přibrzdila svůj růst. Tendenci zpomalení ekonomiky potvrdily tento týden i nově zveřejněné výsledky šetření Focus Centrální banky (Banco Central). To předpovídá pro rok 2012 výši inflace 5.15 %, oproti oficiální metě, která byla 4.5%, a hlavně: prognóza růstu brazilského HDP pro rok 2012 klesla na 1,75%. (v roce 2010 brazilská ekonomika vykazovala 7% růst). Za hlavní překážku ekonomického růstu přitom odborníci i vláda označují sektor infrastruktury. Nedostatky, ba přímo ztráty způsobené dopravou zvyšují cenu brazilských výrobků a snižují konkurenceschopnost země. Nový krok brazilské vlády směrem k omezené privatizaci významné části infrastrukturních projektů je reakcí na současný stav.

Při oznámení chystaných změn brazilská prezidentka zdůraznila, že vidí velký rozdíl mezi plánem vládních koncesí a privatizacemi, které uskutečňovaly předchozí vlády ve 20.století. Novými opatřeními prý chce Rousseff naopak napravit chyby předchozích privatizací, které mj.způsobily, že v minulosti zprivatizované železnice nemohly využívat stejným způsobem všichni dopravci.

Šance pro české firmy: Ohlášené privatizace částí brazilské infrastruktury jsou šancí též pro české firmy. Vzhledem k velkému rozsahu jednotlivých stavebních projektů by se české firmy mohly uplatnit spíš formou subdodavatele. Klíčové by pro ně přitom bylo spojení s větším hráčem (subjektem). Projekt výstavby a správy konkrétní dálnice se bude licitovat jako celek, i když na něm může participovat třeba i firma zajišťující například protierozní ochrany terénu výsadbou přírodních porostů. Její účast by tak např.byla možná formou napojení na větší subjekt.


Velvyslanectví ČR v Brasília je v kontaktu s příslušnými vládními úřady zodpovědnými za organizaci konkurzů (k prvním má dojít v prosinci) a je připraven české podnikatelské kruhy o projektech a licitacích dál podrobně informovat.