Velvyslanectví České republiky v Bukurešti

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Vzájemné vztahy mezi Českou republikou a Rumunskem

Rumunsko představuje pro Českou republiku jednoho z nejvýznamnějších partnerů v jihovýchodní Evropě a spojence v NATO. V období před členstvím Rumunska v EU Česká republika aktivně předávala své zkušenosti, podporovala jeho přijetí a ke dni vstupu (1. 1. 2007) plně otevřela svůj pracovní trh pro rumunské občany. Velmi dobrou úroveň bilaterálních vztahů potvrdily v roce 2008 oficiální návštěvy na nejvyšší vládní i parlamentní úrovni a pracovní návštěva prezidenta ČR v Rumunsku. Rumunsko je pro Českou republiku svým ekonomickým potenciálem, velikostí trhu i tradicí vzájemných vazeb jedním z významných partnerů.

Česká republika a Rumunsko zastávají shodné nebo podobné postoje v mezinárodně bezpečnostních otázkách a v řadě důležitých evropských témat. Česká republika důsledně podpořila Rumunsko v jeho snaze o vstup do Schengenské zóny. Česko a Rumunsko průběžně konzultují na různých úrovních své zahraničně politické postoje.

Dne 14. října 2010 byl v Temešváru otevřen honorární konzulát ČR. Posláním konzulátu je přispívat k rozvoji obchodní, ekonomické, kulturní a školské spolupráce mezi ČR a Rumunskem a poskytovat pomoc v nouzi českým občanům.

Nejvýznamnější událostí z hlediska vzájemných vztahů v r. 2011 byla oficiální návštěva 1.místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí ČR Karla Schwarzenberga v Rumunsku ve dnech 24.-26.10.2011. V rámci parlamentní diplomacie navštívila Rumunsko delegace Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu Parlamentu ČR (21.-24.3.) a delegace Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (16.-19.5.2011).

U příležitosti 90. výročí podpisu dvou československo-rumunských dohod, Smlouvy o obranném spojenectví a Obchodní dohody, uspořádal dne 24. května 2011 ZÚ Bukurešť akci Czechoslovak-Romanian Alliance: Little Entente and its legacy. Čeští a rumunští historikové a diplomaté se v panelové diskusi zaměřili nejen na historické aspekty spojenectví, ale i na jeho přesah do současnosti a česko-rumunské vztahy obecně.

Vzájemné ekonomické vztahy

Na rumunském trhu působí cca 500 českých firem. Nejvýznamnější českou společností na rumunském trhu je ČEZ. Mezi další investory můžeme zařadit Hamé, Hobas nebo Gaz Sud. Většina českých firem působí v roli subdodavatele nebo se jedná o nákup/prodej zboží a služeb. Obrat vzájemné obchodní výměny v r. 2011 dosáhl hodnoty 51,43 mld. Kč (nárůst o 18%), dovoz 19,73 mld. Kč (nárůst o 31,5%) a vývoz 31,7 mld. Kč (nárůst o 11%). Automobily Škoda na rumunském trhu patří mezi nejprodávanější zahraniční automobily a model Octavia byl za rok 2011 vyhlášen nejprodávanějším zahraničním automobilem v Rumunsku.

Významný růstu obratu vzájemného obchodu s Rumunskem započal v roce 2004 a trval až do konce roku 2008. Přesto, že české vývozy do Rumunska byly dlouhodobě dominantní, postupně rostly i dovozy z Rumunska. Změna nastala až v roce 2009, kdy se projevily dopady ekonomické krize i v naší bilaterální obchodní relaci, kdy obrat vzájemného obchodu meziročně zásadně poklesl (o 32 %), a to zejména z důvodu propadu českých vývozů (o 43,8 %). Nastal pokles poptávky po zboží všeho druhu a odložená spotřeba domácností negativně ovlivnila zejména propad dovozů automobilů a TV přijímačů, vedle toho potíže některých sektorů hospodářství, např. stavebnictví, vedly ke snížení dovozů stavebních materiálů (zejména železo a ocel, či výrobky z nich). V roce 2010 došlo ke zvýšení vzájemného obratu oproti předchozímu roku (obrat v r. 2009 byl 34,52 mld. Kč, zatímco v r. 2010 již 43,57 mld. Kč), ke zvýšení dovozu (dovoz v r. 2009 byl 10,31 mld. Kč, zatímco v r. 2010 již 15,00 mld. Kč) i ke zvýšení vývozu (vývoz v r. 2009 byl 24,21 mld. Kč, zatímco v r. 2010 již 28,56 mld. Kč). S postupným odezníváním negativních dopadů krize se na rumunském trhu začínaly zvyšovat počty motorových vozidel a jejich součástí. Další významnou položkou vzájemné obchodní relace jsou přístroje elektrického záznamu, reprodukce zvuku a TV obrazu. Růst vzájemné obchodní výměny mezi ČR a Rumunskem pokračoval i v r. 2011.

Komoditní struktura obchodu se v posledních letech v zásadě měnila pouze málo. Největší položky českého vývozu v roce 2011 tvořily automobily pro přepravu osob, monitory a TV přijímače, přístroje pro čištění plynů, kabely a vodiče, elektrická zařízení k ochraně el. obvodů (spínače, rozvaděče atd.) a součásti automobilů. K dalším významným položkám našeho vývozu patřily kaučuk a výrobky z něj (zejména pneumatiky a směsné nevulkanizované kaučuky), měděný šrot, plasty a plastové výrobky, železo a ocel a výrobky z nich, farmaceutické výrobky a povrchově aktivní čisticí prostředky. Hlavními dovozními komoditami v roce 2011 byly dráty, kabely a vodiče (zejména soupravy zapalovacích kabelů a dráty z hliníku), elektrická zařízení k ochraně el. obvodů a součásti automobilů (např. hnací nápravy, bezpečnostní pásy). K dalším významným položkám našeho dovozu patřily např. nábytek, mobilní telefony, kaučuk a výrobky z něj (zejména pneumatiky) a obuv.

Mezi perspektivní sektory na rumunském trhu v roce 2012 můžeme zařadit v sektoru  zemědělství nákup zemědělské techniky a využití moderních  technologií, výstavbu čističek odpadních vod, zpracování a recyklace odpadu, výstavbu  ekologických skládek; rostoucí trend zaznamená sektor retailu a logistiky, významnou pozici zaujmou investice do obnovitelných  zdrojů  energie (solární, vodní, větrná). V této souvislosti je důležitá novela zákona č. 220 o obnovitelných zdrojích energie, která byla schválena v říjnu roku 2011. Tento zákon garantuje návratnost investice do obnovitelných zdrojů energie a stanovuje podmínky  tohoto sektoru do r. 2020.

Velvyslanectví se snaží napomoci rozvoji ekonomické spolupráce mezi oběma zeměmi zajišťováním ekonomické prezentace České republiky v Rumunsku. Aktivně spolupracuje s bukurešťským zastoupením agentury CzechTrade a s Českým centrem v Bukurešti a s bilaterálními obchodními a průmyslovými komorami jak v České republice, tak v Rumunsku. Velvyslanectví také spoluorganizuje české podnikatelské mise při některých návštěvách českých představitelů v Rumunsku. V oblasti podpory a rozvíjení ekonomických vztahů mezi Českou republikou a Rumunskem aktivně spolupracuje s Honorárním konzulátem České republiky v Temešváru. V rámci Českého dne v Temešváru byla dne 30.10.2011 vysazena Česká alej. Velvyslanectví České republiky ve spolupráci s Českým centrem v Bukurešti zorganizovalo dne 27.9.2011 v Univerzitní knihovně panelovou diskusi na téma Ekonomie dobra a zla - etika v podnikání za účasti ekonoma, člena vládního NERVu Tomáše Sedláčka.

Vztahy v oblasti kultury a školství

Velvyslanectví České republiky úzce spolupracuje s Českým centrem při prezentaci České republiky v kulturní oblasti – mezi nejvýznamnější akce patří festival dokumentárních filmů o lidských právech „One World Romania“, pořádají se výstavy, koncerty, divadelní představení, přednášky, filmové přehlídky a akce ve veřejném prostoru. České centrum zajišťuje českou účast na filmových, hudebních a divadelních festivalech v Rumunsku a v sále Českého centra probíhají pravidelné projekce dokumentárních filmů nebo němých filmů s živým hudebním doprovodem. Velvyslanectví dále spolupracuje s rumunskou bohemistickou společností Societas Romano Bohemica při přípravě akcí na podporu českého jazyka a literatury v Rumunsku. 

Dne 5. října 2011, v den 75. narozenin Václava Havla, se v Bukurešti konala série akcí s názvem Všechno nejlepší, Václave Havle! Sympózia Václav Havel a jeho dílo i vernisáže fotografií Oldřicha Škáchy Václav Havel: disident/prezident/občan se zúčastnil i bývalý prezident Rumunska a osobní přítel Václava Havla Emil Constantinescu. Součástí programu byly i projekce filmů Občan Havel a Odcházení.

Dne 17. listopadu 2011 uspořádalo České centrum ve spolupráci s Rumunským kulturním institutem sérii akcí u příležitosti státního svátku ČR  – Dne boje za svobodu a demokracii. Srovnání české a rumunské zkušenosti nabídly panelové diskuse o životě v totalitním režimu a vyrovnání se s minulostí. Výstava Praha objektivem tajné policie představila fotografie z archivu STB a cyklus byl završen promítnutím nejlepšího českého filmu roku 2010 Pouta.

Velvyslanectví se rovněž věnuje školské spolupráci, která se realizuje na základě Ujednání mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Ministerstvem vzdělávání, výzkumu a mládeže Rumunska o spolupráci v oblasti školství. Ujednání konkretizuje podmínky, za kterých se uskutečňuje spolupráce české a rumunské strany v oblasti školství, zejména pak v oblasti vysokého školství. Jednotlivá ustanovení smluvního dokumentu podporují vzájemné výměny akademických pracovníků (v celkovém rozsahu 3 měsíce ročně) a studentů bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů (v celkovém rozsahu 27 měsíců ročně), vymezují délku těchto studijních a přednáškových pobytů, dále stanovují podmínky výměn lektorů mateřského jazyka, podporují přímou spolupráci škol, upravují možnost působení učitelů rodného jazyka u krajanské komunity, umožňují výměnu informací týkajících se vzdělávacích systémů, řízení v oblasti školství atd. Neméně významnou oblastí spolupráce je každoroční účast rumunských bohemistů na letních kursech českého jazyka v České republice (4 místa) a českých rumunistů na letních kursech rumunského jazyka v Rumunsku (4 místa). Ujednání dále obsahuje všeobecná a finanční ustanovení pro realizaci spolupráce. Studijní pobyty jsou finančně zabezpečeny tak, že každá ze smluvních stran poskytuje přijatým osobám bezplatné studium a stipendium vyplácí vysílající strana. Na základě výše uvedené smlouvy působí v Rumunsku lektor českého jazyka a literatury na Bukurešťské univerzitě. Recipročně působí na Filozofické fakultě UK lektor rumunského jazyka a literatury.

Velvyslanectví také úzce spolupracuje s českou krajanskou komunitou v rumunském Banátu, které je určen Program podpory českého kulturního dědictví v zahraničí. Krajanské spolky v Rumunsku jsou velmi aktivní a hojně využívají možnosti požádat prostřednictvím Velvyslanectví České republiky o finanční dary na své kulturní projekty. Zájemci z krajanské komunity se pravidelně účastní čtyřtýdenního kurzu českého jazyka v Dobrušce i kurzu metodiky výuky českého jazyka určeného pro učitele češtiny z řad krajanů; hlásí se rovněž na stipendijní studijní pobyty na vysokých školách v České republice. V rámci podpory českého jazyka v zahraničí jsou do místních škol vysíláni učitelé českého jazyka a literatury; v současné době působí v rumunském jižním Banátu dvě učitelky z České republiky