Velvyslanectví České republiky v Budapešti

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

20. výročí vzniku Visegrádské skupiny

(Archivní článek, platnost skončena 16.02.2014 / 00:45.)

Země středoevropského regionu si připomínají v těchto dnech 20 let od vzniku Visegrádské skupiny, která se stala pilířem rozvoje vztahů České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska. Visegrádská spolupráce se stala nejvýznamnějším projektem svého druhu mezi novými demokraciemi v Evropě a postupně inspirovala vznik mnoha dalších regionálních iniciativ.

Historie V4

Havel, Antall a Walesa podepisují visegrádskou smlouvuDne 15. února 1991 se v maďarském Visegrádu sešli vysocí představitelé České a Slovenské Federativní Republiky, Polské republiky a Maďarské republiky s cílem prohloubit regionální spolupráci tří (a později čtyř) středoevropských zemí, posílit identitu středoevropského regionu a povzbudit vzájemné kontakty mezi jeho obyvateli. Byla tak podepsána Deklarace o spolupráci mezi ČSFR, Polskem a Maďarskem na cestě evropské integrace. Tento dokument se stal základem pro spolupráci středoevropských zemí, pro niž se vžil název Visegrádská skupina (Visegrad Group).

Významným počinem zemí Visegrádské skupiny v roce 1992 bylo založení CEFTA, Středoevropské dohody o volném obchodu, která vznikla za účelem usnadnění vzájemného obchodu členských zemí, jehož objem se po rozpadu RVHP dramaticky snížil. CEFTA přispěla ke zvýšení vzájemného obchodu v řádu desítek procent ročně a později byla rozšířena o Slovinsko (1996), Rumunsko (1997), Bulharsko (1998), Chorvatsko (2002) a Makedonii (2006).

Před vstupem členských zemí Visegrádské skupiny do Evropské unie vypracovalo české předsednictví (2003/2004) ve spolupráci s partnery náplň další spolupráce V4, zakotvenou ve dvou dokumentech přijatých na premiérském summitu v Kroměříži. Druhá visegrádská deklarace reflektuje novou situaci, v níž se visegrádské země nacházejí, a Guidelines on Future of Visegrad Cooperation ve stručných tezích nastiňují oblasti další visegrádské spolupráce a její mechanismy. Polské předsednictví Visegrádské skupiny (2004/2005) po vstupu zemí V4 do EU definitivně rozptýlilo obavy, zda bude mít smysl další zintenzivňování spolupráce Visegrádské skupiny v nových podmínkách Evropské unie. Spolupráce se po vstupu výrazně rozrostla ve všech oblastech a našla nové způsoby svého rozvíjení.

Visegrádská spolupráce funguje v politické rovině na principu pravidelného setkávání jejích představitelů na různých úrovních (od prezidentů a předsedů vlád přes ministry zahraničních věcí až po expertní konzultace). Jednou ročně se koná oficiální summit premiérů, v období mezi těmito summity vykonává vždy jedna ze zemí V4 předsednickou funkci. V červnu 2010 skončilo předsednictví maďarské a od 1. července předsedá V4 Slovensko.

Praktickou náplň dává Visegrádské skupině spolupráce jednotlivých resortních ministerstev, ať už na ministerské úrovni či ve formě práce společných expertních skupin. Jednotlivé resorty si samy organizují setkání ve visegrádském formátu podle svých aktuálních potřeb.

Země Visegrádské skupiny deklarují svoji připravenost spolupracovat s nejbližšími zeměmi ve středoevropském regionu, s reformními zeměmi širšího regionu i s dalšími státy, regionálními uskupeními či organizacemi, s nimiž se podaří nalézt konkrétní oblasti spolupráce ve společném zájmu a v duchu evropské spolupráce. Mezi hlavní partnery tzv. formátu V4+ dnes patří Ukrajina, Bulharsko, Rumunsko, Japonsko, Korea, Izrael, Egypt a některé regionální skupiny jako Benelux a Severská rada.

ČR  a visegrádská spolupráce

VisegrádČeská republika považuje Visegrádskou skupinu za klíčové uskupení rozvíjející regionální spolupráci ve střední Evropě. Smysl této iniciativy nacházíme jak v posilování vzájemného povědomí, tak i v hledání a prosazování společných zájmů na mezinárodním poli. V praxi jde především o realizaci konkrétních projektů (meziresortní spolupráce, posilování vztahů mezi občany visegrádských zemí aj.), pravidelné konzultace, výměnu informací a koordinaci pozic k důležitým mezinárodním otázkám, zejména v rámci EU. Rozsáhlý prostor pro spolupráci poskytují také jedinečné regionální a historické zkušenosti, jimiž mohou země V4 přispívat k formulaci a realizaci politiky EU vůči visegrádským sousedům – nečlenům EU. 

Lze konstatovat, že přes rozdíly lze u zemí V4 najít mnoho společných postojů a zájem o další posilování vzájemných vazeb je zřetelný. Během roku 2010 – zejména v jeho druhé polovině – byla prohloubena spolupráce zemí V4 v některých klíčových unijních tématech, jakými jsou energetika, infrastrukturní projekty a společná zemědělská politika EU. Dokladem intenzivnější spolupráce je i řada neformálních schůzek ministrů i předsedů vlád, zejména na okraj jednání orgánů EU.

Rok 2011 je z hlediska V4 velmi důležitým rokem, neboť v roli předsednické země EU se vystřídají Maďarsko a Polsko. Nejvyšší představitelé zemí V4 v této souvislosti opakovaně deklarovali připravenost V4 všestranně podpořit „své“ partnerské předsednické země.

Mezinárodní visegrádský fond

V4K nejviditelnějším úspěchům spolupráce zemí V4 patří činnost Mezinárodního visegrádského fondu /MVF – International Visegrad Fund, IVF/. MVF výraznou měrou přispívá k rozšiřování sítě kontaktů mezi občany visegrádských zemí, zvyšuje prestiž tohoto regionálního uskupení směrem navenek a je mimo jiné užitečným nástrojem pro prosazování některých zahraničně politických priorit zemí V4. V roce 2009 převzal poprvé funkci výkonného ředitele MVF, v souladu s tříletými rotačním mandátem, český zástupce. Vzhledem ke stoupající kvalitě, kvantitě i různorodosti projektů odsouhlasili v roce 2009 předsedové vlád zemí Visegrádské skupiny zvýšit členský příspěvek a MVF tak od roku 2010 disponuje ročním rozpočtem 6 milionů €. Mezi nejdůležitější programy patří udělování stipendií (1,5 mil. €) a grantů (3,4 mil. €), které jsou zpravidla investovány do zemí V4 a hlavních partnerských států.

V roce 2010 byly schváleny čtyři projekty v Gruzii v rámci programu Visegrád+, který se zaměřuje na předávání transformačních zkušeností zemí V4 vybraným zemím a již dříve byly realizovány další čtyři projekty v Srbsku a Bělorusku). V roce 2009 se země Visegrádské skupiny rozhodly zařadit mezi priority fondu rovněž projekty zaměřené na romské etnikum – v roce 2010 byl odstartován např. projekt Starostové pro romské začlenění, byl podpořen projekt internetového vysílání Gypsy Television aj. Mezi nové programy MVF patří rezidenční program pro vizuální umělce nebo program stipendií pro výzkum v archivech OSA v Budapešti. Byl navázán rovněž program spolupráce ve vědecké oblasti s Tchaj-wanem. Během roku 2010 byl přijat a od r. 2011 je postupně zaváděn nový systém při udělování grantů, který by měl významně zjednodušit plnění podmínek zejména ze strany menších žadatelů. Podrobnější informace k MVF jsou k nalezení na webových stránkách MVF (www.visegradfund.org).