Velvyslanectví České republiky v Budapešti

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Historie budovy velvyslanectví České republiky v Budapešti, Rózsa u. 61.

První sídlo "Úřadu delegáta Československé republiky" v Budapešti bylo v roce 1918 pronajato v budově bývalé c.k. rakouské delegace v Budapešti, Akademia utca 17. Velikost tohoto objektu však nedostačovala potřebám úřadu. Navíc, v souvislosti se zamýšlenou další normalizací diplomatických vztahů s Maďarskem se stalo nutností nalézt nové a odpovídající sídlo pro budoucí velvyslanectví Československé republiky. Za tímto účelem byly v roce 1920 zahájeny intenzivní práce na vytipování vhodného objektu. Mj. se posuzovaly nabídky na koupi budov na Andrássy út 109, na dům v Lendvay utca 5 nebo v Eötvös utca 11/b.

Současná budova velvyslanectví

Volba nakonec padla na palác hraběte Zichy v Rózsa utca č. 61. Palác byl vystavěn koncem 19. století architektem Frigyesem Kovácsem a byl určen k obytným a reprezentačním účelům hraběcí rodiny Zichy. Dům během let změnil několikrát majitele a byl mnohokrát přestavován. Krátkou dobu v něm dokonce sídlilo kasino. Přibližně kolem roku 1910 byl dům prodán Uměleckému spolku města Budapešť a byl zde zřízen Dům umělců, umělecký spolek (Művészház, művészeti egyesület). Za tohoto majitele došlo k přístavbě druhého patra. Zajímavostí je, že až do roku 1937 vázla na budově povinnost, zapsaná v pozemkové knize, že toto patro budovy bude vždy sloužit k uměleckým účelům a nebude použito k bydlení.

Posledním majitelem paláce před jeho prodejem Československému státu byla realitní společnost Clubház A.G. K podpisu kupní smlouvy došlo 22. června 1922. Kupní smlouvu podepsal tehdejší první vyslanec Československé republiky v Maďarsku, jeden z nejvýznamnějších diplomatů Československa předválečné éry pan Hugo Vavrečka. (pozn. H. Vavrečka byl dědeček (otec matky) bývalého prezidenta České republiky Václava Havla). Kupní cena činila 25 mil. Korun maďarských. Budova prodělala v letech 1923-1925 kompletní adaptaci. M.j. byl zrušen jednopatrový divadelní sál o rozměrech 10x25 m a v objektu byl zřízen reprezentační byt vyslance.

Po přerušení diplomatických styků mezi Československem a Maďarskem (březen 1939) bylo vyslanectví zrušeno. Zařízení bylo částečně odvezeno do Prahy, částečně rozprodáno a částečně předáno německému velvyslanectví. Na přelomu let 1944 a 1945 došlo v důsledku válečných událostí ke značnému poškození budovy.

V roce 1945 proběhla jednání o navrácení budovy Československé republice. Tak se i stalo a palác po nutných úpravách počal opět sloužit jako velvyslanectví Československa. V dalších letech došlo k přestěhování velvyslanectví do budovy na Stefánia út 22-24., do paláce v Rozsa utca bylo umístěno obchodní oddělení velvyslanectví. Po rozdělení Československa v roce 1993 palác připadl České republice. V roce 1995 byla zahájena jeho rozsáhlá rekonstrukce, při které se do velké míry vycházelo z původních plánů. Rekonstrukce budovy byla dokončena v roce 1997, kdy se do objektu přestěhovalo zpět velvyslanectví České republiky.

V této budově sídlí také České centrum Budapešť.