Stručné dějiny česko-maďarských vztahů
Příchod Maďarů
| 895 | Maďaři prošli Vereckým průsmykem a začali postupně osídlovat karpatskou kotlinu |
| 9.-10. stol. | Maďaři střídavě podporují ve vzájemných střetnutích Moravany a Bavory |
| 905-06 | část maďarských vojů přicházejících z východu vyvrátila Velkou Moravu |
| 907 | umírá legendární vojevůdce Maďarů Arpád, zakladatel arpádovské dynastie |
| 955 | porážka Maďarů v bitvě u Lechu od německého císaře Oty I. a českého knížete Boleslava I. (konec loupeživých výprav Maďarů do Itálie, Francie a Německa) |
Arpádovci na trůnu
| 997 | na maďarský trůn nastupuje Štěpán, první křesťanský panovník a zakladatel uherského státu |
| 1001 | Štěpán přijímá od papeže Silvestra II. královskou korunu, kterou mu z Říma přivezl pannonhalmský biskup Anastasius. Ten přišel do Uher z břevnovského kláštera spolu s misií sv. Vojtěcha |
| 1001 | arcibiskupství ostřihomské je zasvěceno sv. Vojtěchovi a sv. Vítu |
| 1046-60 | panování Ondřeje I., který do benediktinsko-baziliánského kláštera ve Visegrádu přijal slovanské mnichy ze Sázavy v čele se synovcem sv. Prokopa opatem Vítem (poté, co je vyhnal český kníže Spytihněv) |
| 1241-42 | Uhry jsou pleněny při vpádu Tatarů (Mongolů) |
| 13. stol. | sv. Anežka Česká je dcerou Přemysla Otakara I. a Konstancie z rodu Arpádovců |
| 1260 | bitva u Kressenbrunu, v níž Přemysl Otakar II. porazil maďarského krále Bélu IV., nastává smíření obou dynastií |
| 1261 | Přemysl Otakar II. si bere za ženu Bélovu vnučku Kunhutu |
| 1278 | bitvy na Moravském poli se na straně vítězného Rudolfa Habsburského účastní proti Přemyslu Otakaru II. maďarský král Ladislav IV. |
| 1301 | umírá Ondřej III., vymírá rod Arpádovců |
Anjouovci, Zikmund Lucemburský a Matyáš Korvín
| 1301 | syn českého krále Václava II., budoucí český král Václav III., který byl zasnouben s dcerou Ondřeje Alžbětou, je korunován uherským králem Ladislavem V. |
| 1305 | Václav III. se uherské koruny zřekl, 1308 je korunován uherským králem Karel Robert z rodu Anjou |
| 1335 | setkání a jednání Karla Roberta s Janem Lucemburským a polským králem Kazimírem II. Velikým na Visegrádě, podepsána obchodní smlouva mezi třemi královstvími |
| 1387 | uherským králem zvolen Zikmund Lucemburský |
| 1420 | Zikmund se v Praze nechal korunovat českým králem, husité mu ale zabránili ujmout se vlády |
| 1436 | Zikmund v Jihlavě přijat i husitskými stavy za českého krále, poté, co přijal kompaktáta |
| 15. stol. | v Uhrách se projevuje vliv reforem mistra Jana Husa, kromě teologických otázek též v pravopisu |
| 1456 | János Hunyadi porazil u Bělehradu Turky a zastavil tak na 70 let jejich další postup |
| 1458 | na uherský trůn usedá Matyáš Korvín. Jiří z Poděbrad sjednal s uherskými stavy sňatek své dcery Alžběty s Matyášem a měl podíl na jeho převzetí moci (Alžběta r.1464 umírá, je pohřbena na Budínském hradě). |
| 1468 | papež vyhlásil proti Jiřímu z Poděbrad křížovou výpravu a Matyáš Korvín se postavil do jejího čela |
| 1469 | Matyáš byl Jiřím obklíčen, slíbil, že zanechá nepřátelství, ale ještě téhož roku se nechal zvolit českými katolickými stavy českým králem. Obsadil Moravu, Slezsko a Lužici a ještě po smrti Jiřího z Poděbrad soupeřil s jeho nástupcem Vladislavem Jagellonským |
| 1490 | uherská šlechta zvolila uherským králem českého krále Vladislava II. Jagellonského |
Turecké války, rozdělení Uher
| 1526 | turecká armáda pod vedením sultána Süleymana I. zahájila velké tažení do Uher a porazila v bitvě u Moháče uherské vojsko, zahynul uherský a český král Ludvík Jagellonský. Uhry ztrácejí samostatnost. Počátek turecké přítomnosti v Uhrách a zároveň habsburské nadvlády nad částí, která nepatřila Osmanské říši |
| 1527 | uherským králem korunován český král Ferdinand I. Habsburský |
| 1541 | Budín je dobyt Turky a Uhry jsou rozděleny na tři části – území pod vládou Ferdinanda I. Habsburského (západ), území spravované Osmanskou říší (střed) a území pod její ochranou (Sedmihradsko a východ) |
| 1608 | uherský místodržící kníže Matyáš získal na Rudolfovi II. královskou korunu Uher, když vytáhl s uherskou, rakouskou a moravskou šlechtou na Prahu. Matyáš II. byl pak korunován uherským králem |
| 1619 | na stranu českých stavů se v povstání proti Habsburkům postavil sedmihradský kníže a kníže Uher Gábor Bethlen |
| 1620-40 | pobělohorští exulanti se usazují mj. v Uhrách |
| 1650-54 | Jan Amos Komenský působí v Sárospataku v dnešním severovýchodním Maďarsku – vznikla zde mj. díla Orbis pictus a Schola ludus |
| 1683 | prolomeno turecké obležení Vídně |
| 1686 | císařský vojevůdce Karel Lotrinský dobyl na Turcích hlavní město Uher Budín |
| 1699 | uzavřen mír mezi habsburskou monarchií a tureckou říší |
Od Rákocziho povstání po rakousko-uherské vyrovnání
| 1703 | Ferenc II. Rákoczi zahajuje uherské (kurucké) povstání proti Habsburkům |
| 1707 | na uherském sněmu v Ónodu jsou Habsburkové zbaveni uherského trůnu |
| 1709 | Rákoczi poražen císařskými vojsky u Trenčína |
| 1711-40 | panování císaře Karla VI., který byl i uherským králem – na území Uher prchají před náboženským útlakem poddaní z českých zemí, zejména z východní Moravy |
| 1781 | v Čechách a na Moravě je vydán toleranční patent, na pomoc při obnově reformačních církví přicházejí do českých zemí kazatelé z Uher |
| 1822 | autorem první maďarské opery Útěk Bélův je Josef Růžička, českého původu |
| 1834 | František Palacký je za svůj zájem o Uhry zvolen zahraničním členem Maďarské akademie věd |
| 1847 | první české překlady básní od Sándora Petőfiho vytvořil Karel Sabina |
| 1848 | v březnu předkládá opozice uherskému sněmu revoluční požadavky, podpoří je revoluční vystoupení pešťského lidu. V dubnu uherský sněm stvrzuje dubnové zákony tj. revoluční požadavky, vzniká uherská vláda. V červnu proběhly první lidové zastupitelské volby do uherského parlamentu. Uhry se potýkají s intervencí chorvatské armády a na podzim uherská revoluční armáda bojuje s habsburskými vojsky pod vedením generála Windischgrätze |
| 1849 | v lednu generál Windischgrätz obsadil hlavní město Uher. V dubnu byly revolucionáři vyhlášeny nezávislé Uhry a detronizace Habsburků. V srpnu revoluční armáda kapitulovala před spojenými rakousko-ruskými vojsky |
| 1849-54 | v Uhrách je výjimečný stav, represálie |
| 1867 | rakousko-uherské vyrovnání. Nový stát se od r. 1868 jmenuje Rakousko-Uhersko. Vzniká uherská vláda. František Josef I. je korunován uherským králem. České země se stávají součástí Předlitavska a Uhry součástí Zalitavska; k rakousko-českému vyrovnání nedošlo |
Nezávislé Maďarsko a Československo
| 1918 | vznikají dvě nezávislé republiky - Československá a Maďarská |
| 1918 | česká vojska obsazují Slovensko a Podkarpatskou Rus |
| 1919 | vznik komunistické Maďarské republiky rad, postup její armády byl zastaven společnou ofenzívou československých, rumunských a jugoslávských vojsk |
| 1920 | mírová smlouva z Trianonu stanovila, že Maďarsko ztratí 71,5% území bývalých Uher, včetně částí dnešního Slovenska |
| 1938, 39 | maďarská armáda za podpory Německa a Itálie obsazuje část Slovenska a Podkarpatskou Rus |
| 1946-47 | vysídlení části slovenských Maďarů do českého pohraničí |
| 1968 | maďarské jednotky se účastní okupace Československa |
| 1989 | v červnu začíná jednání maďarské demokratické opozice se socialistickou vládou |
| 1989 | v říjnu je uprchlíkům z NDR povolen přechod přes maďarské území do Rakouska; je vyhlášena demokratická Maďarská republika |
| 1991 | Maďarsko spolu s Československem a Polskem uzavírá smlouvu o přidružení k EU; vzniká visegrádská spolupráce mezi těmito třemi zeměmi |
| 1993 | k visegrádské spolupráci se přihlašuje i samostatná Česká a Slovenská republika |
| 1999 | Maďarsko společně s Českou republikou a Polskem vstupuje do NATO |
| 2004 | Maďarsko se spolu s visegrádskými partnery stává členem EU |
(Zdroj: Richard Pražák: Maďarsko, Libri 2005)
sledujte nás na