Velvyslanectví České republiky v Káhiře

česky  english 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Ekonomický vývoj Egypta v roce 2012

V následujícím článku je popsán vývoj hospodářství Egypta v roce 2012

Makroekonomická stabilita zůstala po událostech z 25. ledna 2011 i v roce 2012 značně narušena. Podařilo se částečně obnovit hospodářský růst a to zejména díky částečnému návratu turistů a rekordním výnosům ze Suezského průplavu. Politické dění mělo silný negativní dopad v oblasti zahraničních investic, které do revoluce výrazně táhly egyptskou ekonomiku. Přes částečné zlepšení situace FDI, které byly jedním z základních elementů ekonomického růstu Egypta v roce 2012, jejich výše stále výrazně pokulhávala za výsledky z období 2006 - 2011.

Ekonomický růst za fiskální rok 2011/12 činil 1,8% HDP. Odhady pro fiskální rok 2012/13 hovoří o cílové hodnotě 3,5%. Dosavadní vývoj dával těmto odhadům za pravdu, ale poslední události mohou výslednou hodnotu výrazně srazit. Pro srovnání, ekonomický růst země za celé období fiskálního roku 2010/11 (červenec 2010 – červen 2011) dosáhl úrovně 2,5% HDP.

Tempo růstu fiskálního deficitu se po rychlém zvýšení v roce 2010/2011 sice zpomalilo, nicméně v absolutních číslech došlo k jeho dalšímu prohloubení na úroveň 10.7% HDP a činí tak 166 mld. EGP.

Platební bilance za fiskální rok 2011/12 pokračovala v negativním trendu posledních let a běžný účet skončil s výsledkem -7.928 mil USD (10/11: -6,088) V případě kapitálového účtu se podařilo zbrzdit negativní trend, přesto i v tomto případě došlo k dalšímu propadu na úroveň -11.278 mil USD (10/11: -9,754).

Ve druhé polovině fiskálního roku 2011/12 došlo k částečnému uvolnění tlaku na hodnotu EGP a tím i zpomalení rozpouštění rezerv v rámci opatření na stabilizaci směnného kurzu. Vývoj v závěru kalendářního roku 2012 však opět charakterizoval oslabování libry. Změnil se však přístup centrální banky, která nechává tomuto vývoji volnější průběh. Ekonomové doufají v oživení exportu, který by oslabení libry mohlo přinést.

Hodnota rezerv centrální banky klesla koncem června 2012 na 15,5 miliard USD (pro ilustraci rozsahu propadu na konci prosince 2010 dosahovala úroveň rezerv dokonce 36 mild. USD), a v závěru fiskálního roku došlo především díky příjmům ze Suezského průplavu k mírnému nárůstu na úroveň 17,7 mld USD.

Negativa egyptské ekonomiky zůstávají stále stejná: vysoká vnitřní zadluženost, projevující se ve výši vládních dluhů, která v roce 2011/12 opět rekordně rostla, vysoká nezaměstnanost, která v uvedeném roce narostla na úroveň 12,6%, vysoká inflace - i přes částečný pokles oproti předchozímu období se stále drží na úrovni nad 10% (oficiálně 8,6% odhady mezinárodních institucí 10,2%), malá podpora široké veřejnosti pro reformy, zejména z důvodu jejich minimálního dopadu na zvyšování životní úrovně obyvatelstva.

Přímé zahraniční investice jsou jedním z hlavních faktorů, které stály za udržením tempa hospodářského růstu Egypta v předchozím období. (Ve fiskálním roce 2008/09 dosáhly v hodnotovém vyjádření pouze 8,1 mld. USD, což byl významný pokles oproti 13,2 mld. USD a USD 11,1 mld. USD v předcházejících letech). V roce 2009/10 dosáhly zahraniční investice zhruba stejné úrovně jako v předchozím roce a to 8 mld. USD. Za pozornost stojí informace, že 3,59 mld. USD bylo investováno do těžby ropy a zemního plynu.  Propad se již odrazil v objemu FDI za fiskální rok 2010/11, kdy došlo k poklesu  na úroveň 6,4 mld. USD. Pro rok 2011/12 se očekával pokles až o 92% na úroveň 500 mil. USD. Tyto hororové scénáře se nenaplnily a díky velkým investicím (zejména z oblasti Zálivu – Qatar, SA) celková čísla atakovala hodnotu USD 4 mld.

Míra nezaměstnanosti dosáhla v roce 2011/12 úrovně 12,6%. Aby ekonomika byla schopna absorbovat každoroční nárůst práceschopné populace musela by při stávající demografické situaci generovat 700.000 - 750.000 pracovních míst. Vzhledem k velmi pozvolnému oživování cestovního ruchu tento cíl není reálný.

Míra inflace - po událostech z ledna 2011, kdy některé oficiální zdroje uváděly, že inflace krátkodobě dosáhla úrovně z let 2008/09, tedy 15%, se v průběhu fiskálního roku 2011/12 opět vrátila na úroveň okolo 10,2%. Oficiální zdroje udávají inflaci na úrovni 8,6%. V některých oblastech však inflace dosáhla výrazně vyšších hodnot, například v případě potravin šlo až o 26%.

Veřejný dluh - vnitřní dlouhodobě roste a představuje jednu z velkých zátěží egyptské ekonomiky. Dosahuje úrovně 85% HDP a má hodnotu 231 mld. USD. Složitá ekonomická situace vede k dynamickému růstu vnějšího zadlužení, které dosáhlo úrovně 15% HDP - 33 mld USD.

Celkové příjmy státního rozpočtu dosáhly v roce 2011/12 částky USD 44,69 mld. a celkové výdaje USD 67,7 mld.

Příjmy z turistického průmyslu ve fiskálním roce 2011/12 zaznamenaly z důvodu revolučních událostí významný objemový propad (o 12,4%). Oproti předchozímu roku, kdy turismus přispěl do rozpočtu částkou 10,6 mil. USD, došlo k propadu na úroveň 9,4 mil. USD. Podzim roku 2012 znamenal částečné oživení, ale vytíženost hotelu se dlouhodobě pohybovala pod úrovní 35%. Dá se předpokládat, že události z úvodu roku 2013 se opět velmi negativně promítnou do výsledků tohoto klíčového oboru služeb.

Příjmy ze Suezského kanálu v roce 2011/12 meziročně vzrostly na hodnotu 5,2 mld. USD a příjem z transferů ze zahraničí představující výdělky Egypťanů pracujících hlavně v oblasti Zálivu, výrazně vzrostl na hodnotu 17,78 mld. USD.

Hodnota exportu v roce  2011/12 mírně klesla z 26,993 mil USD na hodnotu 26,976 mil USD. Hodnota importu v tomto roce mírně  vzrostla  na hodnotu  58,674 mil USD.  Obchodní bilance tak skončila v roce  2011/12 v deficitu -31,698 mil USD.

Země EU zůstávají největším obchodním partnerem Egypta. V porevolučním období podíl EU na zahraničním obchodě Egpyta dále posílil a dosahuje úrovní okolo 35% egyptského exportu a 30% u importu. Mezi klíčové produkty egyptského exportu do zemí EU patří ropa a ropné produkty, železo, bavlna, textil, cement, železo a ocel, farmaceutické produkty, výrobky z hliníku, ovoce a zelenina. Země EU vyvážejí do Egypta ropu a ropné produkty, železo, ocel, zařízení a stroje. Import tvoří zejména produkty s vyšší přidanou hodnotou.

USA si udržují 2. pozici ve vzájemném obchodu (8,2%). Na třetím místě je Čína (6,8%), dále Saudská Arábie (4,7%) a rychle rostoucí podíl Turecka (3,7%).