Velvyslanectví České republiky v Káhiře

česky  english 

rozšířené vyhledávání

Rozvod v Egyptě

Žádost o uznání cizozemského rozhodnutí je nutné podat k Nejvyššímu soudu ČR.

Podle zák. č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, rozhoduje Nejvyšší soud o uznání pravomocných cizích rozhodnutí ve věcech manželství a ve věcech určení (zjištění nebo popření) otcovství, je-li alespoň jedním z účastníků řízení občan ČR.

K návrhu na uznání cizího rozhodnutí (o rozvod manželství nebo o neplatnost manželství anebo o určení či popření otcovství) je třeba připojit:
1. Soudní poplatek ve výši 2000,- Kč (kolek v této hodnotě).
2. Doklad o tom, že ten, kdo o uznání cizího rozhodnutí žádá (či jiný účastník řízení, které proběhlo u cizího soudu), je státním občanem České republiky. Zpravidla se předkládá doklad vystavený příslušným úřadem, v jehož obvodu působnosti měl účastník poslední bydliště v České republice. Také je možné předložit platný občanský průkaz nebo cestovní pas občana ČR (fotokopie těch stran, kde je vyznačena platnost cestovního pasu).
3. Cizí rozhodnutí o rozvodu manželství (o neplatnosti manželství nebo o určení či popření otcovství), a to ve stejnopise nebo v ověřeném opisu, v úplném znění, včetně odůvodnění s doložkou právní moci pořízenou orgánem, který cizí rozhodnutí vydal (tzv. superlegalizace).


 

Důležité upozornění:
V souladu s důsledky plynoucími z ustanovení Smlouvy o vstupu ČR do Evropské unie, tj. od 1. května 2004, jsou pro Českou republiku závazné i prameny práva Evropské unie. Na poli rodinného práva se to týká nařízení Rady (ES) č. 137/2000 ze dne 29. května 2000, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti obou manželů k těm, které platilo po vstupu ČR do Evropské unie. Bylo pak nahrazeno s účinností od 1. března 2005nařízením Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003, o soudní příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí nevěcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti.
V souladu s článkem 14 odst. 2 nařízení č. 1347/2000 a článkem 21 odst. 2 nařízení č. 2201/2003 se nevyžaduje žádný zvláštní postup (řízení) v případě aktualizace záznamů o osobním stavu v jednom členském státě na základě rozhodnutí o rozvodu, rozluce nebo prohlášení manželství za neplatné, která byla vydána v jiném členském státě a proti kterým podle práva členského státu, v němž se aktualizace provádí, není možné podat opravný prostředek.
Mezi členskými státy Evropské unie tedy platí, že rozsudek, týkající se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné vydaný v jednom členském státě, se uznává v ostatních členských státech bez zvláštního řízení a bez zvláštního rozhodnutí. Rozhodnutí vydaná soudy jednoho z členských států mají stejné právní účinky i v ostatních členských státech Evropské unie.
Tato rozhodnutí ak nim vydaná osvědčení nevyžadují legalizaci, popř. jiné formality. Předkládané rozhodnutí musí být opatřeno úředním překladem do českého jazyka, avšak nemusí být již opatřeno potřebnými ověřeními.

Kterákoliv zúčastněná strana může požádat o vydání rozhodnutí o uznání nebo neuznání rozhodnutí (článek 21 odst. 3 nařízení č. 2201/2003). Rozhodnutí týkající se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné, může soud ze stanovených důvodů neuznat (viz článek 22 nařízení 2201/2003). Dle článku 21 odst. 3 tohoto nařízení je každý členský stát povinen sdělit Radě EU, které soudy budou příslušné. V České republice jsou věcně příslušné k řízení o uznání okresní soudy (§ 274 písm. i) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.).
Dle úvodních ustanovení nařízení č. 2201/2003 se toto nevztahuje jedině na Dánsko, které je stejně jako Česká republika jedním ze signatářů Úmluvy o uznávání rozvodů a zrušení manželského soužití (vyhláška MZV č. 131/1976 Sb.). To znamená, že i nadále nebude (pokud budou splněny podmínky v Úmluvě uvedené) zapotřebí zvláštního uznávacího řízení ani zvláštního výroku Nejvyššího soudu České republiky o uznání rozhodnutí vydaného v Dánsku.
Otázky spojené s určením otcovství a popřením otcovství jsou vyjmuty z rozsahu působnosti nařízení (viz článek 1 odstavec 3 písm. a) nařízení č. 2201/2003), a proto se v jejich případě nadále postupuje v souladu s ustanoveními § 63 až 68 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů, a ustanoveními konkrétních mezinárodních smluv, které se touto problematikou zabývají.

4. K návrhu na uznání cizího rozhodnutí o rozvodu manželství a o neplatnosti manželství se předkládá oddací list o uzavření manželství, jež bylo cizím rozhodnutím rozvedeno.
5. K návrhu na uznání cizího rozhodnutí o určení či popření otcovství se předkládá rodný list narozeného dítěte.
6. K návrhu na uznání cizího rozhodnutí, které se místo odůvodnění odvolává namísto uvedení důvodů na některé skutkové údaje uvedené v návrhu (žalobě) nebo v protokolu o jednání, se předkládá stejnopis (opis) návrhu (žaloby), který byl podán cizímu soudu, anebo opis protokolu o jednání u cizího soudu.
7. Je-li ten, kdo podává návrh na uznání cizího rozhodnutí zastoupen zástupcem na základě plné moci, předkládá se plná moc opravňující jednat za navrhovatele před Nejvyšším soudem ČR. Zastoupení zástupcem na základě plné moci je vhodné zejména tehdy, zdržuje-li se ten, kdo návrh podává, v cizině, kam by mu bylo třeba doručovat písemnosti prostřednictvím příslušných orgánů České republiky a cizího státu, jimž náleží zprostředkovat a poskytovat mezistátní právní pomoc.
Všechny cizojazyčné listiny k doložení skutečností uvedených v návrhu na uznání cizího rozhodnutí je třeba předkládat zároveň s ověřeným překladem do češtiny (seznamy tlumočníků je možné najít na každém krajském soudu, včetně Městského soudu Praha).
Nejsou-li k návrhu připojeny potřebné listinné doklady, bude ten, kdo žádá o uznání cizího rozhodnutí (jeho zástupce) písemně vyzván Nejvyšším soudem ČR o jejich předložení (doplnění).

Poznámka

Podaný písemný návrh na uznání cizího rozhodnutí (s potřebnými listinnými doklady) zašle Nejvyšší soud České republiky, Burešova 20, 657 37 Brno  k písemnému vyjádření Nejvyššímu státnímu zastupitelství České republiky se sídlem v Brně, tel: 541 593 111.

Návrh na uznání cizího rozhodnutí projedná potom senát Nejvyššího soudu České republiky v neveřejném zasedání. Písemné vyhotovení rozsudku Nejvyššího soudu České republiky o uznání cizího rozhodnutí na území České republiky se doručí tomu, kdo žádá o uznání cizího rozhodnutí, nebo jeho zástupci, který jej zastupuje na základě plné moci.

Další informace se dozvíte na stránkách Nejvyššího soudu ČR se sídlem v Brně.

 

Upozornění

Manžel/ka, který přijal při uzavření manželství příjmení druhého manžela, může do jednoho měsíce od nabytí právní moci českého rozsudku o rozvodu manželství následně oznámit u matričního úřadu v místě bydliště v ČR nebo u zastupitelského úřadu ČR v EAR, že opět přijímá své dřívější příjmení, případně že upouští od užívání společného příjmení vedle příjmení dřívějšího. Toto oznámení o přijetí dřívějšího příjmení bude následně postoupeno Zvláštní matrice v Brně.

 


přílohy

Navrh_na_uznani_ciziho_rozhodnuti_rozvod.doc 40 KB DOC (Word dokument) 17.9.2012

Rozvod___zmena_prijmeni.pdf 21 KB PDF (Acrobat dokument) 17.9.2012