Nabývání státního občanství
08.02.2006 / 22:58 | Aktualizováno: 07.01.2014 / 22:48
(Archivní článek, platnost skončena 28.02.2013.)
Určením České občanství zavedl s účinností od 8. května 1969 dnes již zrušený zákon České národní rady č. 39/1969 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České socialistické republiky. Tento zákon určil, že českým občanem jen každý, kdo se narodil na území České republiky a měl k 1. lednu 1969 československé občanství ...
Určením
České občanství zavedl s účinností od 8. května 1969 dnes již
zrušený zákon České národní rady č. 39/1969 Sb., o nabývání a
pozbývání státního občanství České socialistické republiky. Tento
zákon určil, že českým občanem jen každý, kdo se narodil na území
České republiky a měl k 1. lednu 1969 československé občanství.
Českým občanem se tehdy stal i ten československý občan,
který se nenarodil v Československu, pokud byl k 1. lednu 1969
přihlášen k trvalému pobytu na území České republiky, anebo,
jestliže nebyl přihlášen k trvalému pobytu v Československu, měl-li
tento občan nebo jeho rodiče, trvalý pobyt na území České republiky
v době odchodu z Československa.
Narozením
Pokud jste se narodili před 8. květnem 1969 české občanství
jste nemohli získat narozením, ale například určením.
Jestliže jste se narodili v době od 8. května 1969 do 31.
prosince 1992, pak jste získali české občanství, pokud měli české
občanství oba Vaši rodiče, anebo pokud měl české občanství jeden z
rodičů za předpokladu, že druhý z rodičů neměl ani české ani
slovenské občanství. Pokud jeden z rodičů měl české občanství a
druhý slovenské občanství, pak jste české občanství získali v
případě, že jste se narodili na území České republiky. Pokud jste
se nenarodili na území České republiky získali jste české občanství
narozením, jestliže byla českou občankou matka a slovenským občanem
otec.
Jestliže jste se narodili po 31. prosinci 1992, pokud
prokážete, že Vaše matka nebo Váš otec byl v den Vašeho narození
českým občanem, získali jste automaticky narozením české
občanství.
Od 1. ledna 1993 získá narozením automaticky české občanství
i dítě, které se v České republice narodí, i když jehož rodiče
nejsou občané České republiky, pokud nemají občanství žádného
jiného státu a alespoň jeden z rodičů má od cizinecké policie
povolení k trvalému pobytu v České republice.
Udělením
Občanství je možné udělit pouze na žádost cizince, který
bydlí v České republice a má tam cizineckou policií povolen trvalý
pobyt. Žádost se spolu s předepsaným dotazníkem (tvoří přílohu
zákona č. 40/1993 Sb.) podává příslušnému úřadu podle místa, kde
žadatel bydlí. V Praze je to úřad městské části, v Brně, Ostravě a
Plzni magistrát města, jinde krajský úřad. Tento úřad zpracuje své
stanovisko k žádosti, vyžádá si stanovisko obecního úřadu, a
nejpozději do 30 dnů od jejího podání ji spolu se všemi potřebnými
doklady zašle prostřednictvím Policie České republiky Ministerstvu
vnitra České republiky, které o ní rozhodne nejpozději do 90 dnů
ode dne, kdy žádost obdrželo. Na udělení občanství není nárok, to
znamená, že záleží jen na Ministerstvu vnitra, jak podanou žádost
posoudí. Žadatel o občanství musí splnit podmínky uvedené v
následujících bodech a) až e):
a)
Občanství České republiky může být uděleno pouze žadateli,
který se v České republice převážně zdržuje a má tam již
alespoň 5 let povolen trvalý pobyt. Výjimku z této doby může udělit
Ministerstvo vnitra v případě, že se žadatel na území České
republiky narodil, nebo že měl v minulosti české nebo
československé občanství, nebo že jeho manžel nebo matka nebo otec
má české občanství. Výjimka 5 let trvalého pobytu je přípustná i v
případě, že cizinec dostal od České republiky azyl anebo že do
České republiky přesídlil před 1. lednem 1995 na pozvání vlády,
anebo pokud Česká republika uznala, že je osobou bez občanství a že
tedy není občanem žádné jiné země. V ostatních případech pokud má
cizinec povolen trvalý pobyt v České republice po dobu kratší než 5
let, může mu být české občanství uděleno pouze za předpokladu, že
na území České republiky žije nepřetržitě minimálně 10 let
(například žil zde před získáním práva trvalého pobytu buď na
základě dlouhodobého víza anebo nelegálně).
b) Další podmínkou je, že
žadatel o občanství prokáže, že nejpozději v den udělení
českého občanství ztratí své dosavadní občanství. Tato
podmínka se nevztahuje na cizince, kterému Česká republika udělila
azyl. Tato podmínka může být prominuta žadateli, který se oprávněně
zdržuje na území České republiky po dobu nejméně 20 let, má k České
republice skutečný vztah a alespoň pět let povolen trvalý pobyt.
Jestliže má žadatel o občanství k České republice skutečný vztah a
alespoň 5 let tam legálně pobývá, může Ministerstvo vnitra České
republiky, udělit české občanství i v případě, že by dosavadní
občanství žadatel nepozbyl a že by tím pádem získal dvojí státní
občanství, a to v případě, že žadatel o občanství byl již někdy v
minulosti československým nebo českým občanem, pokud není občanem
Slovenské republiky, anebo pokud by udělení českého občanství bylo
významným přínosem pro Českou republiku z hlediska vědeckého,
společenského, kulturního či sportovního, anebo pokud předpisy
státu, jehož je žadatel občanem neumožňují pozbytí občanství, nebo
pokud tento stát odmítá vydat doklad o propuštění ze státního
svazku, nebo pokud je propuštění z dosavadního státního svazku
spojeno s nepřiměřenými poplatky anebo jinými v demokratickém státě
nepřijatelnými podmínkami, anebo pokud by žadatel podáním žádosti o
propuštění ze státního svazku mohl vystavit sebe nebo osoby blízké
pronásledování pro politické přesvědčení nebo z důvodu rasy,
náboženství, národnosti, anebo že patří k určité sociální skupině.
c) K žádosti o udělení českého občanství musí žadatel starší
15 let připojit výpis z rejstříku trestů, vydaný před méně jak 6
měsíci. Zákon totiž stanoví, že občanství lze udělit pouze osobě,
která nebyla v posledních 5 letech pravomocně odsouzena pro úmyslný
trestný čin. K prokázání údajů na žádosti musí žadatel předložit i
svůj rodný list obsahující údaje o rodičích.
d) Žadatel musí u úřadu, kde svou žádost podává, pohovorem
prokázat znalost češtiny. Musí být schopen plynně a jazykově
správně reagovat na otázky vztahující se k běžným situacím denního
života a musí umět ústně sdělit obsah textu z denního tisku.
Pohovor trvá nejdéle půl hodiny. Znalost češtiny neprokazuje
žadatel, který je nebo byl občanem Slovenské republiky.
e) Žádat o české občanství nemůže cizinec, který se v České
republice zdržuje nelegálně, anebo jinak neplní své povinnosti
vyplývající z českých právních předpisů upravujících vstup a pobyt
cizinců na území České republiky, daně, odvody, poplatky, veřejné
zdravotní pojištění, sociální zabezpečení nebo důchodové pojištění.
Ministerstvo vnitra je oprávněno si za účelem ověření těchto
skutečností vyžádat potvrzení finančního úřadu o úhradě daní a
poplatků, kopie daňových přiznání, výpisů z obchodního rejstříku,
živnostenských listů nebo pracovních smluv, potvrzení zdravotní
pojišťovny o řádném průběhu a platbách veřejného zdravotního
pojištění a potvrzení zaměstnavatele o úhradě daně z příjmů a o
platbách zdravotního a sociálního pojištění.
f) Žádost o udělení státního občanství musí být doložena
životopisem a rodným listem, pokud žadatel v minulosti uzavřel
manželství, i oddacím listem, pokud se žadatel někdy rozvedl,
dokladem o rozvodu, a pokud je vdovec, úmrtním listem zemřelého
manžela.
Pokud Ministerstvo vnitra žádosti vyhoví, vydá Listinu o
udělení státního občanství České republiky a zašle ji příslušnému
úřadu, u kterého musí žadatel složit tento slib: "Slibuji na svou
čest věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat všechny
zákony a jiné obecně závazné právní předpisy. Slibuji, že budu
plnit všechny povinnosti státního občana České republiky."
Ministerstvo vnitra může složení slibu prominout. České občanství
se nabývá dnem složení slibu, anebo pokud bylo složení prominuto,
dnem, kdy rozhodnutí o prominutí složení slibu nabylo právní moci.
Nezletilé dítě zahrnuté do žádosti rodičů, nabývá české
občanství dnem, kdy je nabývá alespoň jeden z rodičů. Bylo-li
občanství dítěti uděleno samostatně, nabývá je dnem, kdy zákonný
zástupce dítěte převezme Listinu o udělení státního občanství České
republiky.
Určením otcovství
Dítě narozené mimo manželství, jehož matka není českou
občankou a otec je českým občanem, nabývá české občanství dnem
souhlasného prohlášení rodičů o určení otcovství, anebo, pokud
otcovství určil soud, dnem právní moci rozsudku o určení otcovství.
Nalezením na území České republiky
V době od 8. května 1969 do 31. prosince 1992 platilo, že
dítě nalezené na území České republiky je českým občanem, dokud se
neprokáže, že má jiné občanství.
Od 1. ledna 1993 platí, že fyzická osoba nalezená na území
České republiky je českým občanem, pokud se neprokáže, že státní
občanství jiného státu nabyla narozením.
Prohlášením
V případě, že československý občan se podle zákona České
národní rady č. 39/1969 Sb., o nabývání a pozbývání státního
občanství České socialistické republiky, nestal k 1. lednu 1969
automaticky českým občanem určením, mohl si v době od 8. května
1969 do 31. prosince 1969 zvolit české občanství prohlášením, pokud
nabyl ke dni 1. ledna 1969 slovenské občanství určením podle zákona
Slovenskej národnej rady č. 206/1968 Zb., o nadobudaní a strate
štátného občianstva Slovenskej socialistickej republiky, anebo
pokud nezískal české ani slovenské občanství určením podle
uvedených zákonů.
Jestliže jste po 31. prosinci 1968 získali narozením
slovenské občanství, pokud jeden z rodičů měl v době Vašeho
narození české občanství a druhý slovenské občanství, mohli rodiče
pro Vás v době od 5. května 1969 do 31. prosince 1992 zvolit české
občanství do 6 měsíců od Vašeho narození společným prohlášením.
Pokud kdykoli před 1. lednem 1993 získal prohlášením české
občanství rodič, získalo jej i dítě mladší 15 let za předpokladu,
že s tím souhlasili oba rodiče.
Od 8. května 1969 do 31. prosince 1992 mohl získat české
občanství prohlášením každý slovenský občan, který uzavřel
manželství s českým občanem, pokud toto prohlášení učinil do 6
měsíců od svatby. Spolu s ním nabylo české občanství i dítě mladší
15 let, nad nímž vykonával výlučně rodičovská práva nebo o němž
se tak dohodl s druhým rodičem, a které zahrnul do svého
prohlášení.
Cizinka, která se vdala za českého občana, mohla v době od 8.
května 1969 do 31. prosince 1992 o české občanství požádat okresní
národní výbor do 6 měsíců od svatby. Do své žádosti mohla zahrnout
i své děti mladší 15 let. Okresní národní výbor mohl žádosti
vyhovět, ale mohl jí také zamítnout.
Fyzická osoba, která byla k 31. prosinci 1992 československým
občanem, ale neměla ani české ani slovenské republikové občanství,
si může od 1. ledna 1993 až dosud zvolit české občanství
prohlášením. Rodič může do prohlášení zahrnout i své nezletilé
dítě. V takovém případě musí s volbou českého občanství pro dítě
vyslovit souhlas i druhý rodič. Pokud ale rodiče žijí mimo území
České republiky a jejich pobyt není znám, může učinit prohlášení
opatrovník dítěte nebo soudem ustanovený poručník, a to i bez
souhlasu rodičů. To platí i v případě, že soud rozhodl o omezení,
pozastavení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti rodičů, anebo
pokud rodiče nemají způsobilost k právním úkonům.
Zletilý potomek osoby, která byla k 31. prosinci 1992
československým občanem, ale neměla české ani slovenské republikové
občanství, si může zvolit české občanství prohlášením pouze v
případě, že nemá občanství žádného jiného státu.
Prohlášení se činí u příslušného úřadu podle místa trvalého
pobytu osoby, která prohlášení činí. V Praze je to příslušný úřad
městské části, v Brně, Ostravě a Plzni magistrát města, jinde
krajský úřad, mimo území České republiky je to příslušný konzulát.
Jako doklad o českém občanství se vydává Osvědčení o státním
občanství České republiky.
sledujte nás na