Generální konzulát České republiky v Chicagu

česky  english 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Nabývání státního občanství

(Archivní článek, platnost skončena 28.02.2013.)

Určením České občanství zavedl s účinností od 8. května 1969 dnes již zrušený zákon České národní rady č. 39/1969 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České socialistické republiky. Tento zákon určil, že českým občanem jen každý, kdo se narodil na území České republiky a měl k 1. lednu 1969 československé občanství ...

Určením

České občanství zavedl s účinností od 8. května 1969 dnes již zrušený zákon České národní rady č. 39/1969 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České socialistické republiky. Tento zákon určil, že českým občanem jen každý, kdo se narodil na území České republiky a měl k 1. lednu 1969 československé občanství.

Českým občanem se tehdy stal i ten československý občan, který se nenarodil v Československu, pokud byl k 1. lednu 1969 přihlášen k trvalému pobytu na území České republiky, anebo, jestliže nebyl přihlášen k trvalému pobytu v Československu, měl-li tento občan nebo jeho rodiče, trvalý pobyt na území České republiky v době odchodu z Československa.


Narozením

Pokud jste se narodili před 8. květnem 1969 české občanství jste nemohli získat narozením, ale například určením.

Jestliže jste se narodili v době od 8. května 1969 do 31. prosince 1992, pak jste získali české občanství, pokud měli české občanství oba Vaši rodiče, anebo pokud měl české občanství jeden z rodičů za předpokladu, že druhý z rodičů neměl ani české ani slovenské občanství. Pokud jeden z rodičů měl české občanství a druhý slovenské občanství, pak jste české občanství získali v případě, že jste se narodili na území České republiky. Pokud jste se nenarodili na území České republiky získali jste české občanství narozením, jestliže byla českou občankou matka a slovenským občanem otec.

Jestliže jste se narodili po 31. prosinci 1992, pokud prokážete, že Vaše matka nebo Váš otec byl v den Vašeho narození českým občanem, získali jste automaticky narozením české občanství.

Od 1. ledna 1993 získá narozením automaticky české občanství i dítě, které se v České republice narodí, i když jehož rodiče nejsou občané České republiky, pokud nemají občanství žádného jiného státu a alespoň jeden z rodičů má od cizinecké policie povolení k trvalému pobytu v České republice.


Udělením

Občanství je možné udělit pouze na žádost cizince, který bydlí v České republice a má tam cizineckou policií povolen trvalý pobyt. Žádost se spolu s předepsaným dotazníkem (tvoří přílohu zákona č. 40/1993 Sb.) podává příslušnému úřadu podle místa, kde žadatel bydlí. V Praze je to úřad městské části, v Brně, Ostravě a Plzni magistrát města, jinde krajský úřad. Tento úřad zpracuje své stanovisko k žádosti, vyžádá si stanovisko obecního úřadu, a nejpozději do 30 dnů od jejího podání ji spolu se všemi potřebnými doklady zašle prostřednictvím Policie České republiky Ministerstvu vnitra České republiky, které o ní rozhodne nejpozději do 90 dnů ode dne, kdy žádost obdrželo. Na udělení občanství není nárok, to znamená, že záleží jen na Ministerstvu vnitra, jak podanou žádost posoudí. Žadatel o občanství musí splnit podmínky uvedené v následujících bodech a) až e):

a) Občanství České republiky může být uděleno pouze žadateli, který se v České republice převážně zdržuje a má tam již alespoň 5 let povolen trvalý pobyt. Výjimku z této doby může udělit Ministerstvo vnitra v případě, že se žadatel na území České republiky narodil, nebo že měl v minulosti české nebo československé občanství, nebo že jeho manžel nebo matka nebo otec má české občanství. Výjimka 5 let trvalého pobytu je přípustná i v případě, že cizinec dostal od České republiky azyl anebo že do České republiky přesídlil před 1. lednem 1995 na pozvání vlády, anebo pokud Česká republika uznala, že je osobou bez občanství a že tedy není občanem žádné jiné země. V ostatních případech pokud má cizinec povolen trvalý pobyt v České republice po dobu kratší než 5 let, může mu být české občanství uděleno pouze za předpokladu, že na území České republiky žije nepřetržitě minimálně 10 let (například žil zde před získáním práva trvalého pobytu buď na základě dlouhodobého víza anebo nelegálně).

b) Další podmínkou je, že žadatel o občanství prokáže, že nejpozději v den udělení českého občanství ztratí své dosavadní občanství. Tato podmínka se nevztahuje na cizince, kterému Česká republika udělila azyl. Tato podmínka může být prominuta žadateli, který se oprávněně zdržuje na území České republiky po dobu nejméně 20 let, má k České republice skutečný vztah a alespoň pět let povolen trvalý pobyt. Jestliže má žadatel o občanství k České republice skutečný vztah a alespoň 5 let tam legálně pobývá, může Ministerstvo vnitra České republiky, udělit české občanství i v případě, že by dosavadní občanství žadatel nepozbyl a že by tím pádem získal dvojí státní občanství, a to v případě, že žadatel o občanství byl již někdy v minulosti československým nebo českým občanem, pokud není občanem Slovenské republiky, anebo pokud by udělení českého občanství bylo významným přínosem pro Českou republiku z hlediska vědeckého, společenského, kulturního či sportovního, anebo pokud předpisy státu, jehož je žadatel občanem neumožňují pozbytí občanství, nebo pokud tento stát odmítá vydat doklad o propuštění ze státního svazku, nebo pokud je propuštění z dosavadního státního svazku spojeno s nepřiměřenými poplatky anebo jinými v demokratickém státě nepřijatelnými podmínkami, anebo pokud by žadatel podáním žádosti o propuštění ze státního svazku mohl vystavit sebe nebo osoby blízké pronásledování pro politické přesvědčení nebo z důvodu rasy, náboženství, národnosti, anebo že patří k určité sociální skupině.

c) K žádosti o udělení českého občanství musí žadatel starší 15 let připojit výpis z rejstříku trestů, vydaný před méně jak 6 měsíci. Zákon totiž stanoví, že občanství lze udělit pouze osobě, která nebyla v posledních 5 letech pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin. K prokázání údajů na žádosti musí žadatel předložit i svůj rodný list obsahující údaje o rodičích.

d) Žadatel musí u úřadu, kde svou žádost podává, pohovorem prokázat znalost češtiny. Musí být schopen plynně a jazykově správně reagovat na otázky vztahující se k běžným situacím denního života a musí umět ústně sdělit obsah textu z denního tisku. Pohovor trvá nejdéle půl hodiny. Znalost češtiny neprokazuje žadatel, který je nebo byl občanem Slovenské republiky.

e) Žádat o české občanství nemůže cizinec, který se v České republice zdržuje nelegálně, anebo jinak neplní své povinnosti vyplývající z českých právních předpisů upravujících vstup a pobyt cizinců na území České republiky, daně, odvody, poplatky, veřejné zdravotní pojištění, sociální zabezpečení nebo důchodové pojištění. Ministerstvo vnitra je oprávněno si za účelem ověření těchto skutečností vyžádat potvrzení finančního úřadu o úhradě daní a poplatků, kopie daňových přiznání, výpisů z obchodního rejstříku, živnostenských listů nebo pracovních smluv, potvrzení zdravotní pojišťovny o řádném průběhu a platbách veřejného zdravotního pojištění a potvrzení zaměstnavatele o úhradě daně z příjmů a o platbách zdravotního a sociálního pojištění.

f) Žádost o udělení státního občanství musí být doložena životopisem a rodným listem, pokud žadatel v minulosti uzavřel manželství, i oddacím listem, pokud se žadatel někdy rozvedl, dokladem o rozvodu, a pokud je vdovec, úmrtním listem zemřelého manžela.

Pokud Ministerstvo vnitra žádosti vyhoví, vydá Listinu o udělení státního občanství České republiky a zašle ji příslušnému úřadu, u kterého musí žadatel složit tento slib: "Slibuji na svou čest věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat všechny zákony a jiné obecně závazné právní předpisy. Slibuji, že budu plnit všechny povinnosti státního občana České republiky." Ministerstvo vnitra může složení slibu prominout. České občanství se nabývá dnem složení slibu, anebo pokud bylo složení prominuto, dnem, kdy rozhodnutí o prominutí složení slibu nabylo právní moci.

Nezletilé dítě zahrnuté do žádosti rodičů, nabývá české občanství dnem, kdy je nabývá alespoň jeden z rodičů. Bylo-li občanství dítěti uděleno samostatně, nabývá je dnem, kdy zákonný zástupce dítěte převezme Listinu o udělení státního občanství České republiky.


Určením otcovství


Dítě narozené mimo manželství, jehož matka není českou občankou a otec je českým občanem, nabývá české občanství dnem souhlasného prohlášení rodičů o určení otcovství, anebo, pokud otcovství určil soud, dnem právní moci rozsudku o určení otcovství.


Nalezením na území České republiky

V době od 8. května 1969 do 31. prosince 1992 platilo, že dítě nalezené na území České republiky je českým občanem, dokud se neprokáže, že má jiné občanství.

Od 1. ledna 1993 platí, že fyzická osoba nalezená na území České republiky je českým občanem, pokud se neprokáže, že státní občanství jiného státu nabyla narozením.


Prohlášením

V případě, že československý občan se podle zákona České národní rady č. 39/1969 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České socialistické republiky, nestal k 1. lednu 1969 automaticky českým občanem určením, mohl si v době od 8. května 1969 do 31. prosince 1969 zvolit české občanství prohlášením, pokud nabyl ke dni 1. ledna 1969 slovenské občanství určením podle zákona Slovenskej národnej rady č. 206/1968 Zb., o nadobudaní a strate štátného občianstva Slovenskej socialistickej republiky, anebo pokud nezískal české ani slovenské občanství určením podle uvedených zákonů.

Jestliže jste po 31. prosinci 1968 získali narozením slovenské občanství, pokud jeden z rodičů měl v době Vašeho narození české občanství a druhý slovenské občanství, mohli rodiče pro Vás v době od 5. května 1969 do 31. prosince 1992 zvolit české občanství do 6 měsíců od Vašeho narození společným prohlášením.

Pokud kdykoli před 1. lednem 1993 získal prohlášením české občanství rodič, získalo jej i dítě mladší 15 let za předpokladu, že s tím souhlasili oba rodiče.

Od 8. května 1969 do 31. prosince 1992 mohl získat české občanství prohlášením každý slovenský občan, který uzavřel manželství s českým občanem, pokud toto prohlášení učinil do 6 měsíců od svatby. Spolu s ním nabylo české občanství i dítě mladší 15 let, nad nímž vykonával výlučně rodičovská práva nebo o němž se tak dohodl s druhým rodičem, a které zahrnul do svého prohlášení.

Cizinka, která se vdala za českého občana, mohla v době od 8. května 1969 do 31. prosince 1992 o české občanství požádat okresní národní výbor do 6 měsíců od svatby. Do své žádosti mohla zahrnout i své děti mladší 15 let. Okresní národní výbor mohl žádosti vyhovět, ale mohl jí také zamítnout.

Fyzická osoba, která byla k 31. prosinci 1992 československým občanem, ale neměla ani české ani slovenské republikové občanství, si může od 1. ledna 1993 až dosud zvolit české občanství prohlášením. Rodič může do prohlášení zahrnout i své nezletilé dítě. V takovém případě musí s volbou českého občanství pro dítě vyslovit souhlas i druhý rodič. Pokud ale rodiče žijí mimo území České republiky a jejich pobyt není znám, může učinit prohlášení opatrovník dítěte nebo soudem ustanovený poručník, a to i bez souhlasu rodičů. To platí i v případě, že soud rozhodl o omezení, pozastavení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti rodičů, anebo pokud rodiče nemají způsobilost k právním úkonům.

Zletilý potomek osoby, která byla k 31. prosinci 1992 československým občanem, ale neměla české ani slovenské republikové občanství, si může zvolit české občanství prohlášením pouze v případě, že nemá občanství žádného jiného státu.

Prohlášení se činí u příslušného úřadu podle místa trvalého pobytu osoby, která prohlášení činí. V Praze je to příslušný úřad městské části, v Brně, Ostravě a Plzni magistrát města, jinde krajský úřad, mimo území České republiky je to příslušný konzulát.

Jako doklad o českém občanství se vydává Osvědčení o státním občanství České republiky.