Generální konzulát České republiky v Chicagu

česky  english 

rozšířené vyhledávání

Vzdělávací systém v USA

Základní a střední školy Úvodem je nutno zmínit, že zajištění vzdělání je plně v kompetenci jednotlivých států Unie a federální vláda v tomto procesu hraje okrajovou roli a působí spíše prostřednictvím převážně grantových programů, které stimulují zvýšení úrovně výuky ve veřejných školách. Rovněž

Základní a střední školy

Úvodem je nutno zmínit, že zajištění vzdělání je plně v kompetenci jednotlivých států Unie a federální vláda v tomto procesu hraje okrajovou roli a působí spíše prostřednictvím převážně grantových programů, které stimulují zvýšení úrovně výuky ve veřejných školách. Rovněž tak významnou úlohu v řízení veřejných/státních vzdělávacích institucí hrají místní jurisdikce, a to na úrovni counties (okresů) nebo místních samospráv v případě větších měst a obcí.

Vzdělávací systémy a organizace jejich řízení se liší - byť třeba jen v detailech - stát od státu, takže lze jenom obtížně popsat jejich obecnou charakteristiku. Neexistují dokonce ani jednotné vyučovací osnovy. Federální vláda pouze dává pokyny, jak postupovat při výuce jí dotovaných federálních programů, a to jak na veřejných, tak na soukromých školách.

Dalším důležitým faktorem je početná existence nestátních škol, a to už od úrovně škol mateřských. Ty mají zpravidla status škol privátních, většinou církevních a úroveň výuky je na nich ve srovnání se školami státními obecně považována za vyšší. To se ovšem odrazuje i na výši školného, které se pohybuje řádově v rozmezí od 10 000 do 35 000 USD, zatímco studium na školách státních je bezplatné.

Obecně lze říci, že ekvivalent našich středoškolských studií je v USA součástí povinné a současně tudíž i nárokové jedenáctileté až třináctileté školní docházky (liší se podle jednotlivých států). Z toho ovšem automaticky vyplývá, že její úroveň výuky na středních školách ve Spojených státech lze jen obtížně měřit s jejich protějšky v ČR, neboť struktura a vyučovací osnovy českých středních škol jsou mnoho výrazněji diverzifikovány podle typu škol a schopností studentů, které je navštěvují.

Navíc, základní školní docházka je zde rozdělena mezi školy třech stupňů, a to:

  1. elementary school (základní)

    - od Kindergarten (přípravka pro 5-leté) do páté, resp. někde šesté třídy, event. osmé třídy (v tomto případě následuje hned studium na high/secondary school,

  2. middle school/junior high school

    - od šesté (resp. sedmé v případě junior high school) do osmé třídy,

  3. high/secondary school

    - od deváté do dvanácté třídy.

Již v úvodu byla zmíněna značná diverzita řízení vzdělávacích systémů i existence nestátních škol. Z toho vyplývá nestejná kvalita poskytovaného vzdělání, a to nejenom mezi školami státními a nestátními, ale i mezi státními školami v jednotlivých státech Unie. Zatímco např. v Iowě je úroveň státních škol dlouhodobě natolik vysoká, že existence nestátních škol zde ztrácí smysl, kvalita vzdělání, která se dostává studentům státních škol zejména v některých velkých městech (např. Los Angeles, Detroit, Washington,DC) je natolik nedostačující, že je rodiče raději přihlásí do školy nestátní (pokud jim to jejich finanční situace dovoluje) nebo se odstěhují na předměstí za lepšími školami.

Na high school je rovněž běžné, že student si vybírá obtížnost studovaného předmětu s ohledem na svoje schopnosti, přičemž je ovšem vždy stanoven minimální počet hodin pro jeho absolvování. Míra znalostí jednotlivých předmětů je ověřována formou testů, které odpovídají stupni znalosti každého jednotlivého předmětu.

Ve vyšších ročnících středoškolského studia, zpravidla v 11. třídě (tzv. junior year) nebo 12. třídě (tzv. senior year) většina studentů podstupujeme tzv. SAT- zkoušky, což jsou standardizované testy s celostátní působností, které vyžaduje většina vysokých škol jako jeden z podkladů pro přijímací řízení. Na rozdíl od situace v ČR v USA stále platí určitá rovnováha mezi poptávkou a nabídkou po studiu na VŠ, což ovšem neplatí v případě renomovaných škol, které jsou ve výběru studentů vysoce selektivní.

Vysoké školy

Základním pojmem v oblasti vyššího vzdělávání v USA je college (dále pod prac. názvem "kolej" - nezaměňovat s ubytovacím zařízením). Obecně se jí rozumí čtyřletá instituce vyššího vzdělávání, která nabízí studijní programy v oborech podle svého zaměření. Školy, zaměřené na tzv. liberal arts (svobodná umění) nabízejí studijní programy např. v literatuře, jazycích, historii, filozofii i přírodních vědách, zatímco obchodně orientované školy nabízejí výuku např. v oborech účetnictví, investice a marketing. Mnoho kolejí jsou nezávislé instituce, které udělují bachelor's degree (ekvivalent bakalářského titulu v ČR) po závěr dokončeného čtyřletého studia. Většinou ovšem nabízejí i studium magisterské či doktorandské. Koleje ale mohou být i součástmi univerzity. Velká univerzita se zpravidla skládá z několika kolejí, nabízejících pestrou škálu studijních programů, zakončených master's degree (ekvivalent magisterského titulu). Dále ji tvoří jedna nebo více tzv. profesionálních škol (lékařská, právnická, obchodní) a jedno či více výzkumných pracovišť (Američané často používají slovo " college" jako zjednodušený výraz jak pro kolej, tak pro univerzitu).

Každý stát Unie má svoji vlastní univerzitu a některé státy provozují řetězce kolejí a univerzit: např. The State University of New York má více než 60 kampusů (vysokoškolských areálů) na území států. Dokonce i některá města mají své vlastní veřejné univerzity. V mnoha oblastech působí tzv. juniorní ( junior) nebo komunitní ( community) koleje, které umožňují studentům první dva roky vysokoškolského studia absolvovat za nižší cenu a v blízkosti bydliště a poté pokračovat ve studiu na kolejích/univerzitách nebo studium ukončit získáním tzv. associate degree.

Na rozdíl od veřejných základních a středních škol se na veřejných vysokých školách platí školné. Nicméně jeho výše je většinou nižší než ve srovnatelných soukromých institucích, které nemohou počítat s podporou z veřejných finančních zdrojů. Mnoho studentů studuje na vysokých školách - veřejných i soukromých - za pomoci federálních finančních půjček, které splácejí po skončení studií.

Zhruba 25% kolejí a univerzit je v USA řízeno církevními institucemi. Většinou jsou otevřeny studentům všech vyznání. Dále existuje celá řada soukromých institucí necírkevního charakteru.

Neexistuje žádný jednoznačný rozdíl mezi kvalitou studia na veřejných a soukromých vysokých školách. Některé veřejné univerzity (např. University of Virginia či University of Michigan) nejsou hodnoceny o mnoho hůř než prestižní soukromé univerzity typu Harvardu, Princetonu či Stanfordu. Neznamená to ovšem, že všechny školy jsou na srovnatelné úrovni. Absolventi prestižních institucí jsou i nadále ve výrazně výhodnější pozici při hledání zaměstnání než jejich konkurenti z méně renomovaných škol.

Jak je patrné z výše uvedeného, je pestrost a variabilita systémů vyššího vzdělávání ve Spojených státech obrovská. Od toho se odvíjejí také stupně vzdělání, kterých je možné dosáhnout. Dělí se do zhruba následujících kategorií:

  1. associate degree

    - odpovídá zhruba titulu diplomovaný specialista, udělovanému v ČR na vyšších odborných školách

  2. bachelor's degree

    - ekvivalent bakalářského titulu v ČR

  3. master's degree

    - ekvivalent magisterského titulu v ČR

  4. doctorate (PhD)

    - ekvivalent tzv. velkého doktorátu, dříve CSc.

Studia vedoucí k dosažení associate degree či k titulu bakaláře se nazývají undergraduate studies, zatímco studia magisterská či doktorandská jsou tzv. graduate studies.

Zájemce o studium by měl proto mít předem jasno jakého vzdělání a v jakém oboru chce dosáhnout a podle toho volit optimální řešení při výběru školy. Samozřejmě v úvahu přichází řada dalších kritérií (finanční náročnost studia, možnost získání stipendia, kvalita nabízených studijních programů, prestiž školy,…).

Navíc je zde často běžné, že student získá bakalářský titul na jedné škole a v dalším studiu s cílem získat titul magistra či doktorát pokračuje na škole jiné, přičemž není nijak vyjímečné, když si pro takto navazující studia zvolí různé hlavní studijní obory ( majors). V současné době nabízejí vysoké školy v USA více než 1000 hlavních studijních oborů.