Schopnost měst dlouhodobě plánovat a podporovat technologie a inovační rozvoj jsou základem pro vysokou kvalitu života, konkurenceschopné firmy a dobré mzdy. Lidský kapitál a inovace jsou vzájemně závislé. 66 hodnotících kritérií rozdělených do deseti oblastí.

            Poradenská firma PricewaterhouseCoopers (PWC) v New Yorku prezentovala čtvrtou výroční zprávu, v níž hodnotí 26 světově nejdůležitějších měst. Cílem je najít charakteristiky měst, která svým obyvatelům nabízí nejlepší ekonomické, profesní, vzdělávací, společenské a kulturní prostředí. Autoři studie města hodnotili podle šedesáti šesti kritérií, rozdělených do deseti skupin: 1/ intelektuální kapitál a inovace; 2/ zdraví a bezpečnost; 3/ podmínky pro podnikání; 4/ technologická připravenost; 5/ demografická struktura a obyvatelnost; 6/ životní styl; 7/ ekonomické prostředí; 8/ doprava a infrastruktura; 9/ náklady a 10/ udržitelnost.

            V pořadí již čtvrtá, rozsáhlá studie (celá na www.pwc.com/cities) se těší pozornosti newyorské radnice, starosta Bloomberg na její prezentaci poslal několik městských komisařů a v tiskovém prohlášení vyjádřil spokojenost s dobrým hodnocením „svého“ města. První místo NY nevyplynulo z toho, že by město jednoznačně dominovalo v jedné nebo několika málo oblastech ale z toho, že se ve většině hodnocených oblastí umístilo mezi prvními třemi-pěti místy. Nejlepší nebo mezi nejlepšími byl New York v oblastech jako intelektuální kapitál a inovace (3.), technologická vybavenost (1.), doprava a infrastruktura (3.), jednoduchost podnikání (3.), ekonomické prostředí (3.) a kvalita a kultura života („lifestyle assets“, 1.). Nejhůře se New York umístil v demografické struktuře, bydlení a udržitelnosti (čtrnáctý, nejlepší Berlín, Sydney a Stockholm), což může v budoucnu ohrozit jeho budoucí rozvoj, totéž platí i o Paříži a Londýnu. New York také nepatří k „levným“ městům, i když je na tom lépe než třeba Paříž, Madrid nebo Peking. Slabinou je rovněž nízká úroveň veřejného vzdělání.

            Ani jedno z nejlépe hodnocených měst nedisponuje velkým a rozsáhlým průmyslem, což ilustruje posun moderních metropolí ke vzdělanostní ekonomice, centrům vědy, vzdělání a inovací. Lidský kapitál a inovace jsou dvě nejvíce pozitivně korelující charakteristiky moderních měst – kde je jedno, je i druhé. V této oblasti je podle studie PWC nejlepší Stockholm, který je nejčastěji zmiňován jako úspěšné „beta“ město (s Torontem, San Franciscem a Sydney). Alfa města jsou metropole s globálním dopadem na mezinárodní společenství – Paříž, Londýn, New York, Tokio.

            Dobré umístění New Yorku připisují autoři studie i na prezentaci přítomní odborníci na regionální rozvoj práci starosty Bloomberga a jeho týmu. New York se nedávno stal nejvíce bezpečnou metropolí USA, což je v přímé souvislosti se způsobem práce městské policie NYPD. Studie nepotvrdila ani všeobecně rozšířený názor o jednostranném zaměření newyorské ekonomiky a její závislosti na finančním sektoru. Studie pozitivně oceňuje plán New Yorku do roku 2030 (PlaNYC 2030), který je podle schváleného zákona každý rok vyhodnocován a jednou za čtyři roky zákon nařizuje jeho kompletní revizi. Plán se člení na 127 aktivit a iniciativ (http://www.planyc2030.org/) v oblastech jako ekonomické příležitosti, bydlení, voda, infrastruktura, nakládání s odpady, zdraví nebo parky a zeleň. Celkem je do něj povinně zapojeno 25 městských agentur.

   

       Z evropských měst byly do hodnocení zařazeny: Berlín, Paříž, Londýn, Stockholm, Madrid, Moskva a Istanbul. V USA to kromě New Yorku byly Los Angeles, San Francisco, Chicago a Houston. Materiál také vyzdvihuje růst „jižních“ měst a metropolí z rozvíjejících se ekonomik jako jsou Johannesburg, Bombaj, Santiago, Peking nebo Šanghaj. Šanghaj např. přilákala nejvíce zahraničních investic. I když se umístily ve spodní polovině žebříčku, je jejich globální důležitost v krátkodobém horizontu nezpochybnitelná. Na příkladu Vídně ale autoři upozorňují, že rychlý ekonomický a politický vývoj ve světě může pro některé z nejdůležitějších měst své doby znamenat snížení jejich významu. Výhodou měst v USA a Evropě (EU) je jejich dlouhodobá demokratická tradice. Ta mj. dala vzniknout komunitám starajícím se o místní záležitosti, města jsou také schopna lépe reagovat na ekonomické, přírodní či jiné šoky.

            Zajímavým zjištěním je také relativnost pojmu cena, z cenového srovnání nejlépe vyšly Houston, Los Angeles, Chicago, S. Francisco a Toronto (všechno města v severní Americe), relativně nejdráž je v Moskvě, Sao Paulu a indické Bombaji. Vést západní životní styl je tak nejdražší na „východě“ a na „jihu“.

           Závěr:

            Studie dává pochopit, že tvorba prostředí vhodného pro inovace a růst lidského kapitálu není pouze záležitostí univerzit, výzkumných pracovišť a soukromého sektoru, ale že dobré řízení veřejných záležitostí je základním předpokladem pro zvyšování životní úrovně a ekonomické úspěšnosti. Vzhledem k tomu, že nyní poprvé v historii lidstva více než polovina světové populace bydlí ve městech, se dá očekávat že více a více měst se bude snažit nabídnout co nejlepší podmínky pro život a podnikání, aby přilákaly vzdělané lidí. Globálně si tak začínají konkurovat nejen země ale i města.

 

            Relativní úspěch menších měst (v globálním měřítku) jako Stockholm, Sydney nebo Toronto také ukazuje, že dobré prostředí pro život a podnikání neplyne ani tolik z velikosti aglomerací jako ze schopnosti správně kombinovat městské politiky ve prospěch obyvatel a firem. Jak autoři zdůrazňují, nejdůležitější je hloubka do jaké míry jsou právní prostředí, inovační potenciál, infrastruktura, ochrana obchodu a bezpečnost dostupné co největšímu počtu obyvatel.