Generální konzulát České republiky v New Yorku

česky  english 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

New York je "nejlepší město na světě", říká studie PricewaterhouseCoopers

(Archivní článek, platnost skončena 31.12.2013.)

New York je „nejlepší město na světě“ – říká to nejen reklama, ale i firma PricewaterhouseCoopers. Následují Toronto, San Francisco, Stockholm a Sydney.

Schopnost měst dlouhodobě plánovat a podporovat technologie a inovační rozvoj jsou základem pro vysokou kvalitu života, konkurenceschopné firmy a dobré mzdy. Lidský kapitál a inovace jsou vzájemně závislé. 66 hodnotících kritérií rozdělených do deseti oblastí.

            Poradenská firma PricewaterhouseCoopers (PWC) v New Yorku prezentovala čtvrtou výroční zprávu, v níž hodnotí 26 světově nejdůležitějších měst. Cílem je najít charakteristiky měst, která svým obyvatelům nabízí nejlepší ekonomické, profesní, vzdělávací, společenské a kulturní prostředí. Autoři studie města hodnotili podle šedesáti šesti kritérií, rozdělených do deseti skupin: 1/ intelektuální kapitál a inovace; 2/ zdraví a bezpečnost; 3/ podmínky pro podnikání; 4/ technologická připravenost; 5/ demografická struktura a obyvatelnost; 6/ životní styl; 7/ ekonomické prostředí; 8/ doprava a infrastruktura; 9/ náklady a 10/ udržitelnost.

            V pořadí již čtvrtá, rozsáhlá studie (celá na www.pwc.com/cities) se těší pozornosti newyorské radnice, starosta Bloomberg na její prezentaci poslal několik městských komisařů a v tiskovém prohlášení vyjádřil spokojenost s dobrým hodnocením „svého“ města. První místo NY nevyplynulo z toho, že by město jednoznačně dominovalo v jedné nebo několika málo oblastech ale z toho, že se ve většině hodnocených oblastí umístilo mezi prvními třemi-pěti místy. Nejlepší nebo mezi nejlepšími byl New York v oblastech jako intelektuální kapitál a inovace (3.), technologická vybavenost (1.), doprava a infrastruktura (3.), jednoduchost podnikání (3.), ekonomické prostředí (3.) a kvalita a kultura života („lifestyle assets“, 1.). Nejhůře se New York umístil v demografické struktuře, bydlení a udržitelnosti (čtrnáctý, nejlepší Berlín, Sydney a Stockholm), což může v budoucnu ohrozit jeho budoucí rozvoj, totéž platí i o Paříži a Londýnu. New York také nepatří k „levným“ městům, i když je na tom lépe než třeba Paříž, Madrid nebo Peking. Slabinou je rovněž nízká úroveň veřejného vzdělání.

San Francisco Sydney Toronto

            Ani jedno z nejlépe hodnocených měst nedisponuje velkým a rozsáhlým průmyslem, což ilustruje posun moderních metropolí ke vzdělanostní ekonomice, centrům vědy, vzdělání a inovací. Lidský kapitál a inovace jsou dvě nejvíce pozitivně korelující charakteristiky moderních měst – kde je jedno, je i druhé. V této oblasti je podle studie PWC nejlepší Stockholm, který je nejčastěji zmiňován jako úspěšné „beta“ město (s Torontem, San Franciscem a Sydney). Alfa města jsou metropole s globálním dopadem na mezinárodní společenství – Paříž, Londýn, New York, Tokio.

            Dobré umístění New Yorku připisují autoři studie i na prezentaci přítomní odborníci na regionální rozvoj práci starosty Bloomberga a jeho týmu. New York se nedávno stal nejvíce bezpečnou metropolí USA, což je v přímé souvislosti se způsobem práce městské policie NYPD. Studie nepotvrdila ani všeobecně rozšířený názor o jednostranném zaměření newyorské ekonomiky a její závislosti na finančním sektoru. Studie pozitivně oceňuje plán New Yorku do roku 2030 (PlaNYC 2030), který je podle schváleného zákona každý rok vyhodnocován a jednou za čtyři roky zákon nařizuje jeho kompletní revizi. Plán se člení na 127 aktivit a iniciativ (http://www.planyc2030.org/) v oblastech jako ekonomické příležitosti, bydlení, voda, infrastruktura, nakládání s odpady, zdraví nebo parky a zeleň. Celkem je do něj povinně zapojeno 25 městských agentur.

Pariz Londyn Moskva   

       Z evropských měst byly do hodnocení zařazeny: Berlín, Paříž, Londýn, Stockholm, Madrid, Moskva a Istanbul. V USA to kromě New Yorku byly Los Angeles, San Francisco, Chicago a Houston. Materiál také vyzdvihuje růst „jižních“ měst a metropolí z rozvíjejících se ekonomik jako jsou Johannesburg, Bombaj, Santiago, Peking nebo Šanghaj. Šanghaj např. přilákala nejvíce zahraničních investic. I když se umístily ve spodní polovině žebříčku, je jejich globální důležitost v krátkodobém horizontu nezpochybnitelná. Na příkladu Vídně ale autoři upozorňují, že rychlý ekonomický a politický vývoj ve světě může pro některé z nejdůležitějších měst své doby znamenat snížení jejich významu. Výhodou měst v USA a Evropě (EU) je jejich dlouhodobá demokratická tradice. Ta mj. dala vzniknout komunitám starajícím se o místní záležitosti, města jsou také schopna lépe reagovat na ekonomické, přírodní či jiné šoky.

            Zajímavým zjištěním je také relativnost pojmu cena, z cenového srovnání nejlépe vyšly Houston, Los Angeles, Chicago, S. Francisco a Toronto (všechno města v severní Americe), relativně nejdráž je v Moskvě, Sao Paulu a indické Bombaji. Vést západní životní styl je tak nejdražší na „východě“ a na „jihu“.

           Závěr:

            Studie dává pochopit, že tvorba prostředí vhodného pro inovace a růst lidského kapitálu není pouze záležitostí univerzit, výzkumných pracovišť a soukromého sektoru, ale že dobré řízení veřejných záležitostí je základním předpokladem pro zvyšování životní úrovně a ekonomické úspěšnosti. Vzhledem k tomu, že nyní poprvé v historii lidstva více než polovina světové populace bydlí ve městech, se dá očekávat že více a více měst se bude snažit nabídnout co nejlepší podmínky pro život a podnikání, aby přilákaly vzdělané lidí. Globálně si tak začínají konkurovat nejen země ale i města.

 

            Relativní úspěch menších měst (v globálním měřítku) jako Stockholm, Sydney nebo Toronto také ukazuje, že dobré prostředí pro život a podnikání neplyne ani tolik z velikosti aglomerací jako ze schopnosti správně kombinovat městské politiky ve prospěch obyvatel a firem. Jak autoři zdůrazňují, nejdůležitější je hloubka do jaké míry jsou právní prostředí, inovační potenciál, infrastruktura, ochrana obchodu a bezpečnost dostupné co největšímu počtu obyvatel.