Dne 27.5. uspořádal GKNY jako aktivitu CZ PRES mezinárodní konferenci pro evropské diplomaty a firmy o rozdílech v  podnikání v Evropě a USA. Řečníky byli člen vedení United States Council for International Business (USCIB) a specialisté tří newyorských firem, poskytujících služby evropským firmám na americkém trhu (pojištění, právo, účetnictví a majetek atd.). Z nejdůležitějších informací vybíráme, detailnější informace uvádíme v příloze. Akce proběhla v České národní budově, moderoval obchodní konzul T. Hart.

Brian Fix, předseda výboru pro US-EU obchodní a investiční spolupráci USCIB (www.uscib.org), se věnoval protekcionistickým krokům, ke kterým se během krize uchylují mnohé státy. Prezident USCIB nedávno oslovil prezidenta Obamu dopisem, ve kterém jej jménem členů rady (největší US globálně působící firmy) vyzývá k podpoře větší otevřenosti světového obchodu. S nástupem Obamovy administrativy a jeho ochotou k větší mezinárodní spolupráci dochází podle Fixe k zajímavé změně těžiště diskuze: nyní jsou to (spíše) Evropané (FR, IT), kteří chtějí podporovat domácí firmy na úkor zahraničních více než je zdrávo. Základní  rozdíl v právním prostředí vidí v americké snaze o perfekcionizmus, takže smlouvy jsou delší než v Evropě a pamatují (téměř) na všechno. Na druhou však v Americe „co není zakázáno, je povoleno“ a výklad smluv je proto jednodušší.

Jeffrey Landes z právní kanceláře EBG Law (www.ebglaw.com) se věnoval zaměstnávání zahraničních pracovníků v USA. Zahraniční firmy by se měly vyhýbat dlouhodobým závazkům a pracovníky najímat v režimu „Employment at-Will“. Kontrakty (tj. závažnější pracovní smlouvy) jsou ospravedlnitelné pouze u nejvyšších manažerů firmy nebo specialistů s unikátní kvalifikací (výzkumníci aj.). Při propouštění musí být zaměstnavatel schopen dokázat, že uvádění příčina výpovědi odpovídá skutečnosti – např. statistikou produktivity, záznamy o  dřívějším napomínání aj.

Michael Levine z EBG popsal negativní dopady kroků, které mohou cizím společnostem způsobit vážné potíže u americké veřejnosti a zákazníků, vyřadit je z vládních tendrů či vést až k soudním sporům. V současné krizi lze totiž pozorovat zvýšené nebezpečí nevhodného jednání firem a manažerů. Firmy bojující všemi prostředky o zakázky se občas uchylují ke způsobům, které by si za normální situace nedovolily (úplatky, menší ohledy na životní prostředí a bezpečí zaměstnanců,…). Např. SIEMENS vloni kvůli úplatkářskému skandálu zaplatil v rámci vyrovnání s americkou vládou rekordní pokutu 1,3 mld. USD (!!). Je v zájmu každé firmy být „pozitivně paranoidní“ a zavádět postupy jako anonymní telefonní linku, na kterou by zaměstnanci mohli hlásit nepravosti svých kolegů apod.

Pierre Bonnefil upozornil na růst důležitosti imigrační politiky Spojených států, která se stala jedním z nejdůležitějších témat loňské prezidentské kampaně. Navíc hodně států zavádí vlastní pravidla a účelové zákony, reagující na přistěhovaleckou situaci v dané oblasti. Cizinci si proto více než jindy musejí získávat informace o imigračních pravidlech daného státu, nejen USA jako celku.

Conrad Foa, majitel brokerské pojišťovací firmy (www.foason.com), připomněl, že většina evropských pojistek vylučuje pojistné události v USA, což může komplikovat situaci při dodávkách zboží ze zámoří do vnitrozemí USA. V USA je možné pojistit prakticky všechny aspekty podnikání. Zdůraznil potřebu uzavírat pojistky ne s ohledem na finanční hodnotu poškozeného stroje, zboží apod., ale na škodu, která může vzniknout při zastavení činnosti firmy (ušlé tržby, penále za pozdní dodání).  Pojištění uzavírat pouze u pojišťoven s ratingem A a výše podle hodnocení firmy A.M. Best.

Joseph Catalano z účetní a daňové poradenské firmy Funaro (www.funaro.com) zmínil, že USA v roce 2014 přejdou z účetních standardů US GAAP na mezinárodně rozšířený IFRS, čímž se zjednoduší účetnictví cizích firem podnikajících v USA. Zahraniční pracovníci evropských firem v USA si musí uvědomit, že US vláda má právo od nich požadovat informace i o jejich bankovních účtech v jiných zemích. Daňová služba IRS má v případech nedodání informací právo udělit pokutu až do výše 0,5 mil. USD (!). Firmami hojně využívaný daňový kredit, kdy US firmy zdaní své celosvětové příjmy v jiné zemi a o tuto částku si sníží (třeba i na nulu) daně v USA, bude (resp. už je) pod atakem nové vlády a lze proto čekat změny, které mohou fiskálně postihnout i evropské země (Nizozemí, Irsko, londýnské City). Cizinci také často chybují při nákupu a prodeji nemovitostí v USA, při špatně zvoleném principu mohou daně dosáhnout až 30 % příjmu.

Závěr:

Všemi zúčastněnými pozitivně hodnocená akce byla bezpochyby úspěšná, hodně diplomatů a podnikatelů říkalo „o něco podobného jsme měli zájem už dávno“. Česká republika a její kredit v očích partnerů stoupnul.

Vystoupení prakticky každého experta potvrdilo obrovské rozdíly v obchodních principech, které v USA oproti Evropě fungují a nutnost se věnovat všem aspektům podnikání v USA s mimořádnou péčí (a také za to zaplatit, např. hodinové sazby právníků z EBG jsou 350-500 USD…). Každá firma si proto musí daleko pečlivěji než na jiných trzích spočítat, zda se jim velké vstupní náklady vrátí. Velikost trhu je ale silným argumentem, aby i v době krize měly cizí firmy o vstup do USA stále velký zájem.

Příloha: Detaily k jednotlivým oblastem

Zaměstnávání:

Nestanoví-li dohoda jinak, mohou zaměstnavatel i zaměstnanec ukončit pracovní poměr okamžitě i bez udání důvodu („at any time with or without cause“).

K dlouhodobému zaměstnání pracovníka by se firma neměla zavazovat ani náznakem, např. že v e-mailu napíše, že se „těší na dlouhou a úspěšnou spolupráci“: soud by to mohl označit za dlouhodobý závazek ze strany firmy.

Každá firma by si během svého růstu měla zavést „Employment Handbook and Policies“, kde popíše očekávaný styl jednání zaměstnanců v různých situacích a poté monitoruje jeho dodržování. Všechny větší americké firmy ho mají.

Firma si má jasně stanovit právo monitorovat používání služebního e-mailu.

Při problémech v US pobočce evropské firmy se neodvolávat na to, že „to rozhodlo ústředí v Evropě“ apod. Při případném soudním sporu by se žaloba a zodpovědnost mohly vztahovat i na evropskou centrálu.

Žádný cizí pracovník nesmí být jakkoliv zvýhodněn proti americkým kolegům na stejné či podobné úrovni.

Pojištění:

Většina běžných pojistek je do výše 1-2 mil. USD, v USA jsou smlouvy na 1 rok, poté třeba obnovit.

Protože evropské pojišťovny ze standardních smluv vylučují pojistné události v USA, musí si Evropané dokoupit americkou část pojištění. Doporučení: kupovat pojištění na americkém trhu od amerických pojišťoven, Evropané (Generali apod.) zvyklosti v USA nechápou a vyřízení trvá dlouho.

V pojistkách za kvalitu zboží prodávaného v USA vyloučit evropského výrobce nebo centrálu – při škodě by US pojišťovna sice pojistku vyplatila, ale obratem by se obrátila do Evropy a chtěla škodu proplatit po výrobci či dodavateli.

Všechny aspekty možných problémů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem lze pojistit: škoda způsobená pracovníky firmě nebo někomu jinému, ušlá mzda když z nějaké příčiny firma nemůže vyrábět nebo prodávat apod.

Pojištění majetku jde v USA „odshora dolů“, tj. navrhne se pojistka na všechny možné události a z pojistky se potom odčítají věci které klient nechce (voda, požár aj.).

Podle zákona musí pojišťovny do každé nabídky zahrnout pojištění proti terorizmu, klient má právo si vybrat, zda se nechá pojistit.

U mezinárodní přepravy zboží pojistit i na nakládku/vykládku, např. při poškození během překládky v New Yorku se Evropan nikdy nemá šanci dozvědět, kdo je za poškození jeho zboží skutečně zodpovědný (není u toho osobně).

Rating – www.ambest.com, stupně od A (strong) směrem nahoru jsou AA (Very strong) a AAA (Exceptional).

Pojištění lze koupit přes brokera (zastupuje klienta), agenta (zastupuje více pojišťoven) nebo tzv. captive agenta (zastupuje pouze jednu pojišťovnu).

Účetnictví a daně:

Pokud to je možné, měl by Evropan co nejdéle zůstat v evropském sociálním a zdravotním systému a to i v případě, že dlouhodobě pracuje v USA. Rozdíly mezi americkým a evropským systémem jsou totiž obrovské (v USA není žádná placená nemocenská aj.).

Daňové správy US států mají často velice dlouhý dosah, např. Kalifornie je schopna zdanit příjmy jednotlivce které mu plynou i z jiných US států.

Green card: kdo disponuje zelenou kartou a třeba ji už nevyužívá (odstěhoval se do Evropy apod.), je stále povinen podávat daňové přiznání v USA.