Velvyslanectví České republiky v Kodani

česky  dansk  english 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Dvořákovo Rekviem v Kodaňské katedrále

3. října přednesl Københavns kantekor, přední dánské sborové těleso, zřídka hrané Dvořákovo Rekviem. Koncert proběhl v kostele „Vor Frue Kirke“ v srdci Kodaně.

Kantekor

3. října přednesl Københavns kantekor, přední dánské sborové těleso, zřídka hrané Dvořákovo Rekviem. Koncert proběhl v kostele "Vor Frue Kirke" v srdci Kodaně. 110 zpěváků, včetně sólistů z Královské opery a orchestr sestávající z hudebníků Dánského rádia, Symfonického orchestru, Sjælandského symfonického orchestru a Orchestru královské kaple spojilo své síly, aby Dvořákovu ponurou mši z roku 1890 přednesli.

Dvořákovo Requiem bývá uváděno velmi vzácně. Jedním z důvodů je, že dílo je velmi náročné a rovněž že vyžaduje velmi velký orchestr a pěvecký sbor. Proto je to také jedna z nejméně známých pohřebních mší, nicméně stejně tak jedinečná a dojímající jako jiné, známější mše.

Kodaňský pěvecký sbor uchopil výzvu a přednesl Dvořákovo Rekviem ve středu 3. října 2007 v Kodaňské katedrále "Vor Frue Kirke", aby uspokojil četné žádosti a také pro samu velikost díla.

Sólisté

Karin Roman, soprán
Susanne Resmark, alt
Jens Krogsgaard, tenor
Jacob Christian Zethner, bass
Torben H. S. Svendsen, dirigent

Krátce o Rekviem

Tato velká vokálně-instrumentální skladba pro sóla, sbor a orchestr patří k umělecky nejpřesvědčivějším a nejvýznamnějším skladbám tohoto typu celé hudební historie.

Antonín Dvořák zkomponoval Rekviem na začátku vrcholného období své tvorby, v roce 1890. Skladba se neváže ke konkrétní osobě či události, ale je jedinou velkou reflexí obecně znepokojivých otázek lidského bytí, žalu a útěchy ve smrti, smyslu žití a umírání, stejně jako naděje. Dvořák byl hluboce věřícím člověkem, proto i toto geniální dílo je prodchnuto obdivuhodnou čistotou víry, duchovností, pokorou a nevšední autenticitou myšlenek. Všechny pocity, které v nás vyvolává vyvěrají z osobní Dvořákovy filozofie a jejich umělecká realizace je formálně i obsahově dokonalá.

Stavba skladby není zcela typická, dělí se na dva hlavní oddíly, z nichž každý je v rámci základních liturgické úseky mše dále dělen, první na osm, druhý pak na 5 jednotlivých částí, do kterých skladatel umísťuje prostřednictvím spojování či rozdělování celý zpívaný text mše. Navíc ještě vkládá mezi části "Sanctus" a "Agnus Dei" lyrickou větu "Pie Jesu", vytvořenou na základě závěrečného textu sekvence "Dies irae". Základní melodický motiv skladby, tvořený dvěma vzestupnými půltóny, mezi něž je vložena velmi teskně působící zmenšená tercie, celé dílo uvozuje a postupuje v mnoha variacích dál jako tzv. příznačný, čímž je prostupuje jako neodbytná a trvalá tísnivá eschatologická otázka. Není bez zajímavosti, že tento motiv inspiroval i další významné české skladatele natolik, že jej použili ve svých pracích. Jedná se oJosefa Suka, u nějž se objevuje ve smuteční symfonii Asrael a modernistu Bohuslava Martinů, kde ho nalezneme jako téma v autorově 3.symfonii. Celé dílo vyniká jak stavebně, tak dynamickou členitostí, kdy lyrické, bolestné a hluboce vnořené pasáže (např.Lacrimosa) se prolínají v naprosté symbióze s dramatickými částmi (např. Dies irae), plnými energie i osudovosti, při nichž se tají dech. Instrumentace a orchestrace díla jak v ose horizontální, tak vertikální je tradičně nejsilnější skladatelovou zbraní, její dokonalá propracovanost a invence je v celosvětovém kontextu zcela jedinečná. Dvořákovo Rekviem je vrcholným dílem klasicko-romantické syntézy.

Premiéra díla se uskutečnila 9. října 1891 v britskémBirminghamu, kde je autor sám dirigoval, u nás pak 25. dubna následujícího roku v Národním divadle v Praze. Největším úspěchem bylo pravděpodobně jeho vídeňské provedení v roce1900, které se po předcházejících nepřátelských postojích rakouského posluchačstva stalo naprostým Dvořákovým triumfem.

Krátce o Københavns kantekor

Københavns kantekor je smíšený pěvecký sbor, který se specializuje na velká oratorní díla s účastí orchestru.

V uplynulé sezóně přednesl sbor Verdiho Requiem, Händlova Mesiáše a Bachova díla Janovy pašije, Matoušovy pašije, Vánoční oratorium, Mše H-moll, Mozartovo Requiem, Brahmsovo Německé requiem a Dvořákovu Stabat mater.