Velvyslanectví České republiky v Kodani

česky  dansk  english 

rozšířené vyhledávání

Budova velvyslanectví a rezidence

Komplex budov velvyslanectví České republiky a rezidence velvyslance společně s reprezentačními prostorami velvyslanectví leží v ulici Ryvangs Allé na rozhraní dvou příjemných rezidenčních čtvrtí Kodaně - Østerbro a Hellerupu - v sousedství několika dalších velvyslanectví a sídel některých dánských institucí. Dříve tyto čtvrti se starobylými vznosnými budovami, nejčastěji pocházejícími z přelomu 19. a 20. století a z prvních dvou desetiletí minulého století, byly oblíbenou lokalitou pro výstavbu zejména letních sídel a statků bohatých Kodaňanů. Dnes se jedná o městské čtvrti tzv. Velké Kodaně.

Původní výstavba, dnešní residence velvyslance s reprezentačními prostorami, byla budována v 10. a 20. letech 20. století., dokončena a kolaudována byla v roce 1925. V době svého vzniku doplňovala rozlehlou obytnou část komplexu rovněž soustava stájí a dalších hospodářských budov, která dnes již nestojí. Na jejím místě byly později, již za vlastnictví České republiky, dobudovány budova samotného velvyslanectví a bytový komplex pro zaměstnance velvyslanectví.

budova uradu podzim 2006

Dvoupatrový dům byl původně postaven jako letní sídlo pro rodinu majitele rejdařství a stavitelství námořních lodí M. N. Nielsena. Sídlo navrhl architekt A. Ludvigsen, který mj. projektoval rovněž hlavní budovu známého skansenu (Frilandsmuseet) v Královském Lyngby (Kongens Lyngby) nedaleko Kodaně. Rodina původního majitele prodala objekt v roce 1956 a Česká republika jej zakoupila pro svoje velvyslanectví. Komplex prošel postupně v 70. letech rekonstrukcí a v 80. letech byl rozšířen o moderní úřední budovu velvyslanectví a bytové jednotky, která byla kolaudována 23. 3. 1983. Tyto budovy projektoval architekt J. N. Clausen. Další rekonstrukcí prošly budovy v 90. letech 20. století.

rezidence foto
foto: Jitka Švédová

Profese majitele domu a jeho vášeň pro moře se na budově nezapře. Štít nad hlavním vchodem do rezidence zdobí vlys s motivem vikingské lodě, vstupní hala je prosvětlena vitrážním oknem se stylizovanou mušlí. Strop hlavní jídelny nese štukovou výzdobu s dvěma malovanými zrcadly Neptuna a Marse. Pozornost v mezipokoji se schodištěm je poutána štukovou větrnou růžicí v barvě bílé, okrové a zlaté. Směrování světových stran není náhodné, ale přesně odpovídá skutečnosti. Vstupní hale pak dominuje původní velké vitrážní okno znázorňující severskou bohyni Gefion se čtyřmi býky zapřaženými do pluhu. Jedná se o výjev ze staré severské legendy, která praví, že švédský král Gylfe dovolil bohyni Gefion, aby si vyorala kus Švédska a s tímto kusem země, který však musela vyorat za jeden den a jednu noc, pak může naložit podle svého přání. Bohyně Gefion proměnila své čtyři syny ve statné býky a zapřáhla je do obrovského pluhu. Za jeden den a jednu noc tak vyorali kus země, který bohyně Gefion umístila do průlivu mezi Dánskem a Švédskem a tak vytvořila ostrov zvaný Sjaelland, na kterém dnes leží kus Dánska i hlavní město Kodaň. Ve Švédsku pak na vyoraném kusu země vzniklo jezero Vänern, jehož tvar je nápadně podobný tvaru ostrova Sjaelland.

Celý reprezentační prostor residence je členěn do několika místností vyzdobených kromě původních štuků, nástěnných maleb a vitráží rovněž několika díly předních českých výtvarných umělců, mj. Špálova Kytice tulipánu z roku 1939, Rabasovo Pohorské zrání z roku 1949 nebo Wiesnerova a Benešova zátiší.