Dle statistických údajů Národního statistického výboru Kyrgyzstánu dosáhlo v roce 2011 HDP v Kyrgyzstánu úrovně 273,1 mld. somů (46 somů je 1 USD), což je o 5,7% více ve srovnání s rokem 2010 (kdy došlo ke snížení HDP o 0,5%). Objem průmyslové výroby (bez těžby z naleziště Kumtor) se zvýšil o 18,8% ve srovnáním s rokem 2010 a činil 73,8 mld. som (v roce 2010 průmyslová výroba vzrostla o 11,7%).  Významný růst byl zaznamenán též u těžebního průmyslu (růst o 24,6%), ve zpracovatelském průmyslu (růst o 9,8%), u výroby elektřiny, plynu a vody (růst o 22,4%). Dosažený růst průmyslové výroby byl zajištěn zejména růstem výroby strojů a zařízení, textilních výrobků, neželezných minerálních výrobků, výrobě elektrické energie apod. V zemědělství se výroba zvýšila o 2,3% v roce 2011 v porovnání s rokem 2010 a dosáhla výše147 mld. som.

V prosinci 2011 se snížilo celkové tempo růstu HDP, a to z důvodu snížení výroby podniků rozpracovávajících naleziště zlata Kumtor na 71%. V roce 2011 se v Kyrgyzstánu dynamicky rozvíjela těžba zlata a byla otevírána nová naleziště zlata. Těžba  zlata je projektována na úroveň 125 mld. som v roce 2012. Daňové příjmy by měly dosáhnout 10,18 mld. som v roce 2012, tj. 138,5% v porovnání s úrovní v roce 2011.

V období leden – listopad 2011 dosáhl export Kyrgyzstánu 1,795 mld. USD a import 3,782 mld. USD s tím, že obchodní saldo činilo – 1,987 mld. USD.

Po presidentských volbách (30. 10. 2011 ) se zintenzivnila vnitropolitická diskuse k možnosti přistoupení Kyrgyzstánu k Celní unii Rusko – Kazachstán – Bělorusko. Atraktivnost přistoupení k Celní unii obecně roste z důvodu viditelného pozitivního vlivu na obchod zúčastněných zemí. Přistoupení k Celní unii by Kyrgyzstánu otevřelo možnosti zrychleného rozvoje ekonomické spolupráce s dalšími členy Celní unie. Z druhé strany může vstup do Celní unie vyvolat  růst cen zboží základní potřeby – dle různých odhadů - o 20 až 40%.

Ekonomika Kyrgyzstánu je nadále závislá na technické a rozvojové pomoci od širokého spektra donorů jako je OSN, EU, OSCE, UNDP, USAID, MMF, Světová banka, bilaterálně především Čína, potenciálně též Turecko.

Rozvojová pomoc ze strany EU je zaměřena na oblasti jako je snižování chudoby a zvýšení životní úrovně, rozvoj na regionální a lokální úrovni, ekonomické reformy, budování administrativní kapacity apod.  Konkrétně v prosinci 2011 schválila Evropská komise návrh rozhodnutí EP a Rady k poskytnutí Kyrgyzstánu makro-finanční asistence ve výši do 30 mil. Euro, a ve formě úvěru (1/2 prostředků) a ve formě grantu (1/2 prostředků). Též v prosinci 2011 poskytla EU 7 mil. Euro do státního rozpočtu Kyrgyzstánu, a to v rámci programu „Sector Policy Support Programme, Social Sector – Kyrgyzstan 2010“.

Podpora EU Kyrgyzstánu se uskutečňuje též prostřednictvím mechanizmu akčních plánů. Akční program na rok 2011 pro Kyrgyzstán byl schválen v prosinci 2011 a je zaměřen na boj s chudobou, a to zejména  ve venkovských oblastech. Program se též prioritně soustřeďuje na podporu malých projektů generujících příjmy a podporujících podnikatelské aktivity. Poznámka: Konkrétně byly na unijní straně připraveny akční programy (AAP) pro Kyrgyzstán pro rok 2008, pro rok 2009 a pro rok 2010. Např. AAP pro rok 2008 zahrnuje podporu pro vzdělávání a dále podporu infrastrukturního rozvoje ve venkovských oblastech. AAP pro rok 2009 se zaměřuje na dobré vládnutí při prosazování sociální spravedlnosti, na rozvoj venkovské infrastruktury a na sociální re-integraci. AAP pro rok 2010 se soustřeďuje na podporu sektorových reforem v oblasti sociální ochrany apod.