česky 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Plánovaný rozvoj obnovitelných zdrojů energie v Srbsku

Srbsko je zatím stále zčásti závislé na dovozu energie a jedním z problému dosud bylo neracionální a neplánované užívání místních přírodních zdrojů. V posledních několika letech se v Srbsku začalo intenzivněji rozvíjet využívání potenciálu obnovitelných zdrojů energie. Hlavními cíli Srbska v této oblasti jsou zvýšení podílu OZE, podpora velkým projektům v této oblasti, tvorba „zelených pracovních míst“ a zvýšení energetické účinnosti. Tento vývoj otevírá také příležitosti pro subjekty z ČR.

Srbsko má poměrně rozsáhlé předpoklady pro využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE).Využitelné OZE v Srbsku: voda – 0.8 Mtoe, solární energie – 0.60 Mtoe, biomasa – 2.25 Mtoe, vítr – 0.20 Mtoe, geotermální energie – 0.20 Mtoe.

Národní akční plán Srbska pro obnovitelné zdroje energie (OZE) 2013 cílí nárůst podílu OZE na hrubé domácí spotřebě do r. 2020 na minimálně 27%. Předpokládají se nové kapacity o výkonu 1092 MW. Z toho budou mít největší podíl větrné elektrárny - 500MW (do 2015 – 300MW), 230MW je plánováno pro veliké vodní elektrárny, 188MW pro malé vodní elektrárny, 100MW pro zařízení využívající biomasu, a 44MW pro kapacity, které používají jiné OZE – bioplyn, skládkový plyn, odpad a geotermální energii. Maximum celkových instalovaných výkonů  solárních elektráren, které mohou obdržet postavení zvýhodněného výrobce je omezen na 10 МW takto:

-        2 MW pro střešní solární elektrárny o výkonu do 30 kW;

-        2 MW střešní solární elektrárny o výkonu od 30 kW do 500 kW, v současné době je tato kvóta již vyčerpána;

-        6 MW pro pozemní solární elektrárny, v současné době je tato kvóta již vyčerpána.

Byla také přijata Deklarace o povinném 10%ním podílu biopaliv v dopravním sektoru. Toto množství energie nepatří do všeobecných kvót určených k výrobě energie z OZE Srbska, takže se v tomto případě ve skutečnosti počítá s dovozem.

Srbské ministerstvo energetiky, rozvoje a ochrany životního prostředí přijalo některá opatření  s cílem zajistit dosažení cíle 2020 o OZE. Do těch patří plánování neziskových projektů v oblasti OZE (podpora užívání geotermální energie pro generaci tepelné energie, která bude určena mimo jiné k používání v zemědělství a k vytápění budov).

Dále se plánuje realizace programu, financovaného německou KfW – GIZ pro využívání biomasy, kterým by se poskytla finanční podpora tepelným společnostem a tepelným elektrárnám, aby fosilní palivo, které používají k spalování nahradily biomasou. Rozpočet na ten program bude činit cca  108,300,000  €.

Letos bylo zároveň rozděleno 212 lokací pro malé vodní elektrárny. Devadesát investorů, z toho 26 zahraničních, obdrželo lokace v 17 obcí.

Předpisy, týkající se OZE: Zákon o energetické efektivnosti, Národní akční plán pro OZE, a čtyři vyhlášky, týkající se podmínek pro investory v této oblasti (vyhláška o podmínkách a postupu udělení statusu  zvýhodněného výrobce elektrické energie, vyhláška o stimulačních opatřeních zvýhodněným výrobcům, vyhláška o  způsobu rozdělení stimulačních prostředků zvýhodněným výrobcům, vyhláška o výši zvláštního poplatku na podporu v roce 2013). Zákon o energetice uvádí povinnost výkupu elektřiny od zvýhodněného výrobce a také výkupní cenu (tzv. feed-in tarify). Ochranné období je určeno na 12 let. Pravidelná korekce feed-in tarifu podle inflace v eurozóně bude prováděna každý rok počínaje od února 2014. 

Stávající feed-in tarify podle typu užívaného OZE:

Položka Čl. Typ elektrárny

Instalovaný výkon

P (MW)

Feed-in tarify

(c€/kWh)

1. Vodní elektrárna    
1.1   do 0,2 12,40
1.2   0,2 – 0,5 13,727-6,633
1.3   0,5 - 1 10,41
1.4   1 - 10 10,747-0,337
1.5   10 - 30 7,38
1.6 Používající stávající infrastrukturu do 30 5,9
2. Elektrárny na biomasu    
2.1   do 1 13,26
2.2   1  - 10 13,82 – 0,56
2.3   přes 10 8,22
3. Bioplynové elektrárny    
3.1   Do 0.2 15,66
3.2   0,2 - 1 16,498 – 4,188
3.3   přes 1 12,31
3.4 Elektrárny používající bioplyn z odpadu živočišného původu   12,31
4. Elektrárny používající plyn ze skládek a kanalizačního odpadu   6,91
5. Větrné elektrárny   9,20
6. Solární elektrárny    
6.1 Střešní  solární elektrárny do 0,03 20,66
6.2 Střešní  solární elektrárny 0,03 – 0,5 20,941 – 9,383
6.3 Pozemní solární elektrárny   16,25
7. Geotermální elektrárny    
7.1   do 1 9,67
7.2   1 – 5 10,358-0,688
7.3   přes 5 6,92
8. Elektrárny využívající odpad jako palivo   8,57
9. Uhelné kogenerační elektrárny do 10 8,04
10. Kogenerační elektrárny na kapalná paliva do 10 8,89

Zdroj: Ministerstvo energetiky, rozvoje a životního prostředí (www.merz.gov.rs)

Ceny peletek rostou, přesto pohledávka je čím dál větší. Ve Vojvodině je dostatek surovin (sláma), zatímco v centrálním a jižním Srbsku má největší potenciál lesní odpad. Ekvivalent energii z 2,5 t slámy je 1t ropy a v Srbsku existuje možnost výroby min. 1,5mil.t  peletek.

Komentář ZÚ:

Ministerstvo energetiky, rozvoje a životního prostředí deklaruje, že dosažení investičních podmínek je postupně usnadňováno sníženými administrativními požadavky a zjednodušenou procedurou obdržení povolení.

Na druhé straně existují stížnosti zahraničních investorů, kteří nedostali status zvýhodněného výrobce, zejména v segmentu solární energie. Stížnosti a případné mezinárodní arbitráže se opírají zejména o tvrzení, že přednost při získávaní povolení a obdržení statusu zvýhodněného výrobce mají převážně domácí investoři. Ministryně energetiky, rozvoje a ochrany životního prostředí Zorana Mihajlović většinou v reakci poukazuje na omezenost kvót z důvodu nesplnění podmínek ze strany zájemců o investice.

Oblast OZE v Srbsku vytváří také významné exportní a investiční příležitosti pro subjekty z ČR. Investiční zájem se koncentruje na biomasu (výstavba továrny na výrobu peletek z biomasy v obci Doroslovo ve Vojvodině) a malé vodní elektrárny. V rámci proběhlé výzvy získaly firmy z ČR či srbské společnosti ve vlastnictví českých subjektů celkem 7 lokací. Řada dalších lokací je v procesu schvalování.

Také v čistě obchodních vazbách se čeští výrobci začínají na srbském trhu prosazovat. Např. jedna česká firma v posledních letech zajistila v Srbsku vybavení 11 malých vodních elektráren svým zařízením (nosně turbíny).