česky 

rozšířené vyhledávání

Obchod a ekonomika

Podle údajů Světové banky je reálný růst hrubého domácího produktu Afghánistánu v roce 2013 předpovídán něco mezi 10% a 11%. Ekonomové očekávají v nadcházejícím roce 2014 pokles o 2% až 3%, kdy do tří let by se měl ekonomický růst dostat na průměr mezi 5% - 7%.

Ekonomická prosperita a růst je v Afghánistánu závislý na mnoha faktorech, mezi nevýznamnější patří bezpečnost, zlepšení obchodního zázemí pro společnosti, rozvoj primárně zemědělství a důlního průmyslu v souladu s rozvojem infrastruktury a v neposlední řadě roli donorské pomoci. Předpokládá se, že působení ISAF v zemi má vliv na cca 2% - 3% růstu HDP.

S ohledem na světovou krizi, která zasáhla Evropu, USA i Japonsko, kdy došlo k omezování výdajů z veřejných rozpočtů se afghánské HDP pohybovalo mezi 7%-12%, což bylo způsobeno především působením mezinárodní komunity na území Afghánistánu. Stahováním vojenských spojeneckých jednotek a afghánská strategie vytváření si úspor může mít za následek zpomalení hospodářského růstu s pravděpodobností i na několik příštích let. Korupce a špatné hospodaření se může odrazit ve zpomalení růstu či až k postupnému přechodu do recese.

Stěžejní pro další ekonomický rozvoj Afghánistánu budou prezidentské volby, které se budou konat na jaře příštího roku. Nový prezident může nastavit novou dynamiku rozvoje ekonomiky, zahraničních a domácích investic a obchodu. Jedním z významných atributů rozvoje obchodu bude i oblast bezpečnosti investic a oblast bezpečnosti obyvatel. Negativní dopad na rozvoj ekonomiky při nekonání se prezidentských voleb či mocenských bojů mezi klany je nepopiratelný.

            Velká část ekonomiky, především průmysl byl velmi poničen, díky dvěma desítkám let nepokojů a válečného konfliktu. Většina továren je nefunkčních a mají problém sehnat dostatek kvalifikovaných pracovních sil, dostatek elektrické energie na provoz a dostatek surovin pro zpracování.

V oblasti kvalifikovaných pracovních sil dochází ke spolupráci mezi Afghánistánem a Indií, Tureckem, Malajsií a Ruskem, kdy afghánská vláda poskytuje stipendia pro afghánské studenty vyjíždějících za vzděláním do zahraničí. Afghánistán uvažuje i o vyčlenění finančních prostředků pro afghánské studenty, kteří by vyjížděli za studiem do České republiky. V současné době je tato varianta v jednání mezi oběma zeměmi.

Dostatek elektrické energie se v současné době jeví jako stěžejní pro další rozvoj průmyslu. V oblasti elektrické energie je v Afghánistánu aktivní Asian Development Bank a Světová banka, které podporují výstavbu nových elektráren a energetických sítí.

V oblasti dostatku nerostných surovin afghánská vláda v budoucnu uvažuje o investici do nákupu těžké těžební techniky. I přestože dochází k ekonomickému rozvoji v Afghánistánu je nutné si připomenout, že z celkové populace cca 31 miliónů obyvatel nemá 52% populace přístup k pitné vodě, 85% populace nemá přístup elektrické energii, pouze 34% má dokončené základní školu, přičemž 26% populace umí číst a psát a průměrná délka života je 48,7 let (data z UN 2013).