česky 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Jak se máte? Blahobyt v OECD.

Kvalitu života v zemích OECD mapuje již druhé vydání publikace How’s Life? (Jak se máte?) zveřejněné 5. listopadu 2013. Vybrané indikátory měří jak materiální podmínky jako příjem, zaměstnání a bydlení, tak další aspekty blahobytu jako volný čas, zdraví, vzdělání, životní prostředí, sociální kontakty, či subjektivní pocit spokojenosti.

Publikace představuje teoretický základ pro populární webový nástroj „index lepšího života“.

Oproti předchozímu vydání z roku 2011 byl rozšířen soubor hlavních indikátorů a zpráva obsahuje čerstvější údaje z let 2009 až 2012. Součástí zprávy jsou čtyři tématické kapitoly. Za pozornost stojí zejména první z nich, která na vývoji indikátorů mezi lety 2007 a 2012 ukazuje, jak na životní úroveň v zemích OECD dopadla finanční a hospodářská krize.

Ve srovnání s ostatními zeměmi OECD se Česká republika umísťuje výborně v indikátorech dosaženého vzdělání a jistoty práce. Nízké příčky naopak obsazujeme v kategoriích výdělku (příliš nízký), výdajů na bydlení (příliš vysoké vzhledem k příjmům) a účasti ve volbách, která je měřítkem občanské angažovanosti. V ostatních indikátorech se pohybujeme kolem průměru (viz příloha). Poněkud překvapivý je poznatek, že jsme v rámci OECD po Turecku země s druhou nejvyšší „sociální mezerou“, tedy rozdíly v blahobytu mezi vyšší a nižší socioekonomickou třídou, což je v příkrém kontrastu s vysokou příjmovou rovností v ČR.

Pokud jde o dopady globální krize, ačkoliv v ČR nedošlo ke snížení příjmů, zostření nerovností ani dramatickému nárůstu nezaměstnanosti jako v jiných zemích, mezi lety 2005 a 2012 výrazně vzrostl pesimismus Čechů ohledně budoucí životní úrovně. Obecně zpráva konstatuje významný pokles subjektivně vnímaného blahobytu v zemích nejhůře zasažených krizí (v Řecku o více než 20%, ve Španělsku o 12% a v Itálii o 10%), což odráží zejména ztrátu pracovních míst. V těchto zemích také nejvíce poklesla důvěra ve vládní instituce. Stejný trend lze ovšem sledovat napříč OECD: v roce 2012 méně než polovina dotázaných odpověděla, že důvěřuje své vládě, což je nejhorší výsledek od roku 2006.

Druhá tématická kapitola publikace, věnovaná genderovým rozdílům v blahobytu, statisticky ilustruje známé skutečnosti. Ženy jsou stejně dobře či lépe vzdělané než muži, ale hůře se uplatňují na trhu práce a dostávají nižší mzdy. ČR „vyniká“ velkým rozdílem v zaměstnanosti vysokoškolsky vzdělaných žen a mužů, což patrně odráží dlouhou rodičovskou dovolenou. Ženy jsou celkově spokojenější než muži, častěji však zažívají negativní pocity. Muži se subjektivně cítí zdravější, ovšem ženy se dožívají vyššího věku. V této souvislosti zpráva uvádí, že od přelomu tisíciletí ve většině zemí OECD klesal počet žen kuřaček, ČR je výjimkou spolu s Francií a Itálií. Muži se častěji stávají obětí vraždy, ženy zase objektem domácího násilí a ČR v tomto směru vykazuje mimořádně vysoké hodnoty.

přílohy

Index lepsiho zivota cesky 2 MB DOCX (FILE_TYPE_DOCX) 1.5.2014

How_is_life_2013.xls 60 KB XLS (Excel tabulka) 8.11.2013