česky 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Bude CETA pro Kanadu skutečně tolik výhodná?

Kanadský premiér Stephen Harper (SH) a prezident Evropské komise José Manuel Barroso oznámili dne 18.10.2013 v Bruselu zásadní shodu na Komplexní ekonomické a obchodní dohodě (CETA) mezi Kanadou a EU.

Jedná se o první dohodu o volném obchodu mezi EU a zemí ze skupiny G8. Podle SH se jedná o největší a nejambicióznější obchodní dohodu v historii Kanady, neboť pokrývá řadu oblastí vzájemné ekonomické spolupráce jako obchod se zbožím a službami, investice, vládní zakázky a regulatorní spolupráci. Kanada bude jedinou z ekonomicky vyspělých zemí s preferenčním přístupem na dva největší světové trhy (EU a USA) s více než 800 mil. bohatých spotřebitelů.    

Na základě dohody obou politiků budou vyjednavači EU a Kanady nyní pokračovat v řešení zbývajících technických problémů v CETA (např. pravidla původu zboží) včetně přípravy právního textu dohody. Jakmile bude CETA podepsána, nastupuje ratifikační proces v Kanadě a v EU včetně 28 členských zemí. (Pozn. Kanadské provincie a teritoria nemohou dohodu vetovat, ale mohou dělat problémy při implementaci CETA). Proces ratifikace CETA se odhaduje na 18-24 měsíců. CETA by mohla vstoupit v platnost na podzim 2015. Premiér Harper chce dokončit ratifikaci CETA před příštími parlamentními volbami v Kanadě v říjnu 2015.

Okamžitě po vstupu CETA v platnost budou nulová dovozní cla u zhruba 98 % celních položek na obou stranách a u 95 % zemědělských položek. Některá dovozní cla budou odstraněna až v průběhu 7 let po vstupu dohody v platnost. Podle odhadů kanadské vlády zajistí CETA téměř 80.000 nových pracovních míst v Kanadě, výkon kanadské ekonomiky se zvýší o 12 mld. CAD ročně a vzájemný obchod s EU o 20-23 %. (Pozn. Vzájemný obchod se zbožím mezi Kanadou a EU dosáhl v roce 2012 hodnoty 89,3 mld. CAD). CETA umožní kanadským firmám soutěžit o veřejné zakázky v EU a evropským firmám o veřejné zakázky v Kanadě na provinční i municipální úrovni. CETA poskytne rámec pro vzájemné uznávání kvalifikací v profesích jako jsou architekti, inženýři a účetní. Pro firmy bude jednodušší dočasně vyslat své zaměstnance na práci v Kanadě a EU, což umožní lepší řízení firem na druhé straně Atlantiku. Kanada a EU se také domluvily na efektivnější spolupráci regulačních úřadů.   

CETA neodstraní všechny obchodní překážky.

Nejvíce obchodních překážek zůstává v agropotravinářství. Zhruba 95 % celních položek bude odstraněno. Kanadský supply management system (SMS), který chrání domácí mlékárenský průmysl před zahraniční konkurencí, však zůstane zachován. Evropští producenti sýrů obdrží díky CETA dvojnásobně vyšší bezcelní kvótu než dosud (zhruba 31.000 tun ročně), což může způsobit problémy především výrobcům sýrů v provinciích Ontario a Quebec. Je třeba se snažit, aby z navýšení sýrové kvóty pro EU (o 17.700 tun ročně) profitovali rovněž čeští producenti sýrů!!!

Kanadští producenti masa obdrží díky CETA navýšení bezcelních kvót od EU. V případě hovězího masa dojde k navýšení kvóty o 50.000 tun na 65.000 tun ročně. U vepřového masa se bezcelní množstevní kvóta navýší o 74.000 tun na 80.000 tun ročně. V obou případech vyžaduje EU maso bez hormonů. Evropští exportéři vín budou mít díky CETA lepší přístup na trh v provincii Ontario, neboť se zruší tzv. poplatky za náklady na službu (cost-of-service fees), což zdražuje evropská vína. CETA ovšem neřeší monopolní prodej alkoholu v jednotlivých kanadských provinciích. Evropští exportéři alkoholu budou muset nadále obchodovat v Kanadě separátně s monopolními dovozci (vládní firmy) v každé provincii (výjimkou je Alberta). Z veřejných zdrojů nejsou k dispozici informace, jak budou vyřešeny spory ohledně geografického označení (GI) potravin u generických výrobků (např. Feta, Asiago, Fontina).

Vládní zakázky - firmy z EU budou moci v Kanadě soutěžit o vládní zakázky na provinční a municipální úrovni. Určitá omezení však nadále zůstanou v platnosti. Firmy z EU se budou moci účastnit soutěží o provinční zakázky v hodnotě vyšší než 310.000 CAD, u zakázek podniků veřejných služeb je limit 630.000 CAD, u stavebních zakázek 7,5 mil. CAD. Z dostupných informací vyplývá, že provincie Ontario a Quebec si zachovají u veřejných zakázek na hromadné dopravní prostředky (vlaky metra a autobusy) požadavek na domácí obsah (local content) ve výši 25 % hodnoty zakázky. Ontarijská vládní firma Infrastructure Ontario, která je zodpovědná za hlavní infrastrukturální projekty v provincii (např. nemocnice, dálnice, lehká železniční doprava), bude mít údajně výjimku z veřejných zakázek úplně. Kanadská vláda údajně také ujistila města a obce, že je CETA nebude nutit privatizovat veřejné služby jako jsou např. dodávky vody. Firmy z EU se nebudou moci účastnit veřejných zakázek v této oblasti.

Investice v Kanadě - akvizice kanadských společností firmami z EU budou nadále podléhat formálnímu schválení ze strany kanadské vlády, pokud jejich hodnota převýší 1,5 mld. CAD.

Zveřejněné informace v Kanadě o dohodě Harpera s Barrosem jsou velmi optimistické. Prvotní reakce provinčních vlád, profesních asociací i firemního sektoru jsou vesměs optimistické, ale neskrývají určité výhrady a požadavky. Za poraženého se veřejně prohlašuje pouze politicky mocná mlékárenská lobby, která dokonce obviňuje Harperovu vládu ze zrady a varuje, že bude agresivně vystupovat proti CETA. Premiér Harper na druhou stranu veřejně přislíbil finanční kompenzace mléčným farmářům. 

Na základě informací kanadské vlády sice vlády 10 kanadských provincií a 3 teritorií politicky ujistily premiéra Harpera, že podporují uzavření CETA, ale nic není zadarmo. Existuje reálný předpoklad, že všechny provinční a teritoriální vlády budou požadovat finanční kompenzace od kanadské vlády za růst finančních nákladů na zdravotní péči pro některé kategorie občanů kvůli finanční spoluúčasti při nákupu léků na předpis pro tyto lidi (např. důchodci, sociálně slabší, skupiny se specifickými nemocemi). CETA totiž s největší pravděpodobností hraničící s jistotou způsobí růst cen léků kvůli prodloužení patentové ochrany u značkových léků výrobců z EU. Tito výrobci by měli získat 2 roky patentové ochrany navíc, pokud od podání žádosti o patent na nový lék v Kanadě do udělení povolení od kanadské vlády k prodeji uplyne více než 5 let. Kanadští producenti generik budou muset čekat déle než dosud, aby mohli uvést na trh levnější verzi těchto nových léků, což zvýší finanční náklady provinčních vlád na zdravotní péči. (Pozn. Cena generik dosahuje v Kanadě v průměru zhruba 25 % ceny patentově chráněných léků).                    

Provinční vláda v Ontariu se již nechala slyšet, že bude požadovat po kanadské vládě finanční kompenzaci za negativní dopad CETA na některé sektory ontarijské ekonomiky jako například farmaceutický průmysl (výroba generik), mlékárenský průmysl, produkce vín a lihovin. Vláda provincie Quebec sice vyjádřila podporu uzavření CETA, ale volný obchod musí být podle vlády výhodný pro Quebec včetně tamních producentů mléčných výrobků.   

Některé firemní asociace nesdílejí velký optimismus premiréra Harpera. Prezidentka Asociace kanadských importérů a exportérů Joy Nott například považuje přínos CETA pro kanadskou ekonomiku za nízký. Hrubý domácí produkt (HDP) Kanady dosahuje hodnoty cca 1,6 bilionu CAD a ekonomický přínos CETA podle kanadské vlády činí 12 mld. CAD ročně (tj. méně než 1 %). Kanadská vláda dále uvádí, že CETA vytvoří 80.000 nových pracovních míst, přičemž v Kanadě nyní pracuje téměř 18 mil. lidí (tj. přínos 0,44 %).

Kanadští producenti hovězího a vepřového masa sice obdrží od EU výrazně vyšší bezcelní množstevní kvóty, ale kvůli požadavku EU na dovoz masa bez hormonů bude muset řada výrobců převést výrobu na mnohem nákladnější výrobní linky pro bezhormonální maso. Podle údajů odborníků se zvýší náklady na produkci takového masa o 15 %.

Podle kanadských obchodních právníků uvažují místní exportní firmy většinou o trhu USA, zatímco evropské firmy se soustředí na celý svět.

Největší výhrou pro EU a potenciální ztrátou pro kanadské firmy mohou být vládní zakázky v Kanadě. Jejich hodnota v roce 2011 dosáhla 130 mld. CAD. Zakázky kanadské vlády přitom mají hodnotu pouze 15-19 mld. CAD ročně. Zbytek připadá na zakázky provinčních vlád, teritoriálních vlád a kanadských municipalit. Velké evropské firmy jako je například Siemens jsou zvyklé pracovat v různých kulturách, v různých jazycích a mohou mít alespoň zpočátku výhodu oproti kanadským firmám.