česky 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Kanada - ekonomický monitor - březen 2014


1. Aktuální ekonomický vývoj

Obchodní bilance se zbožím v lednu 2014 v deficitu 377 mil. CAD. Ve srovnání s revidovaným prosincovým schodkem (922 mil. CAD) se deficit výrazně snížil. Export zboží dosáhl hodnoty 40,6 mld. CAD a meziměsíčně se zvýšil o 0,2 %. Hlavní zásluhu na růstu exportu měly pšenice (+21,4 %), zemní plyn (+12,6 %), kovové rudy a nekovové minerály (+11,7 %), ropa a bitumen (+11,6 %), farmaceutické a lékařské produkty (+11,5 %). Pokles exportu vykázaly auta a náhradní díly (-11,0 %).  Import zboží se snížil o 1,6 % a dosáhl hodnoty 40,9 mld. CAD. Výrazný pokles importu zaznamenaly kovové rudy a nekovové minerály (-16,8 %), ropa (-16,5 %), letadla a dopravní zařízení (-10,3 %), auta a náhradní díly (-5,9 %).

Hospodaření kanadské vlády v deficitu. Hospodaření kanadské vlády za 10 měsíců fiskálního roku 2013-14 (tj. duben 2013 - leden 2014) skončilo v deficitu 10,5 mld. CAD. Ve stejném období fiskálního roku 2012-13 dosáhl deficit 13,9 mld. CAD. Příjmy vlády se za 10 měsíců současného fiskálního ropu zvýšily meziročně o 4,2 % a výdaje vlády se zvýšily o 2,9 %. Cílem kanadské vlády je zajistit vyrovnané hospodaření ve fiskálním roce 2015-16 před příštími parlamentními volbami v říjnu 2015.

Roční míra inflace v únoru 2014 na 1,1 %. Nižší míra inflace ve srovnání s lednem 2014 (+1,5 %) byla způsobena především meziročním poklesem cen benzínu (-1,3 %). Meziročně nejvyšší růst cen zaznamenaly v únoru t.r. tabákové výrobky, ubytování, rekreační a vzdělávací služby. Z jednotlivých provincií vykázaly nejvyšší růst cen Prince Edward Island (+2,7 %), Alberta (2,4 %) a Saskatchewan (+2,3 %).

Míra nezaměstnanosti v únoru 2014 na 7,0 %. Míra nezaměstnanosti zůstala na stejné úrovni jako v předchozím měsíci a kanadská ekonomika vytvořila 17.700 pracovních míst. Ve srovnání s únorem 2013 se zaměstnanost zvýšila o 95 tis. lidí. V únoru 2014 došlo k poklesu zaměstnanosti v provinciích Quebec (-26 tis.) a British Columbia (-10 tis.) a naopak k růstu zaměstnanosti v provinciích Alberta (+19 tis.) a Nova Scotia (+2,9 tis.). Pokles zaměstnanosti vykázaly zdravotní a sociální péče, finanční služby. Růst zaměstnanosti zaznamenalo zemědělství, těžba surovin a ostatní služby. Nejnižší míra nezaměstnanosti je v provinciích Saskatchewan (3,9 %) a Alberta (4,3 %).


2. Mezinárodní ekonomické vztahy / obchodní politika

Dohoda o volném obchodu s Jižní Koreou. Dne 11.3.2014 byla v Soulu podepsána Dohoda o volném obchodu mezi Kanadou a Jižní Koreou (Free Trade Agreement - FTA). Jedná se o první dohodu o volném obchodu Kanady s asijskou zemí. Vyjednáván ítrvalo 9 let. Dohoda vstoupí v platnost po ukončení ratifikace v obou zemích pravděpodobně v první polovině roku 2015. FTA výrazně liberalizuje vzájemný obchod během 10 let. Po úplné implementaci FTA odstraní Jižní Korea dovozní cla na 98,2 % celních položek. Jižní Korea je 7. největší obchodní partner Kanady a 3. největší v Asii (po Číně a Japonsku). Vzájemná obchodní výměna dosáhla hodnoty 10,7 mld. CAD v roce 2013 a meziročně se zvýšila o 6 %. Kanadský export však meziročně propadl o 30 %. Kanada výrazně ztrácí pozice v Jižní Koreji ve prospěch exportérů z EU, USA a Austrálie, kteří využívají nižší dovozní cla díky dříve podepsaným FTA s Jižní Koreou.

Dohoda o podpoře a ochraně zahraničních investic s Kamerunem. Dne 3.3.2014 byla podepsána Dohoda o podpoře a ochraně zahraničních investic mezi Kanadou a Kamerunem (Foreign Investment Promotion and Protection Agreement - FIPA). Podepsání FIPA se uskutečnilo v průběhu mezinárodního veletrhu a konference těžebního průmyslu PDAC v Torontu (The Prospectors and Developers Association of Canada International Convention, Trade Show and Investors Exchange). Kanada patří mezi významné investory v těžebním sektoru v Kamerunu. Investice kanadských firem v kamerunském těžebním sektoru dosáhly 61 mil. CAD v roce 2012. Vzájemný obchod obou zemí dosáhl hodnoty 53,5 mil. CAD v roce 2013 a meziročně se zvýšil o 5,7 %. Afrika patří mezi prioritní trhy pro Kanadu. V roce 2013 Kanada uzavřela jednání nebo podepsala dohody FIPA s 10 zeměmi, což je rekord během jednoho roku. Sedm zemí bylo z Afriky (Benin, Guinea, Kamerun, Nigérie, Pobřeží Slonoviny, Tanzánie a Zambie). 


3. Energetika, přírodní zdroje

Projekt změny toku ropovodu Enbridge Line 9 schválen. Firma Enbridge se sídlem v Calgary získala souhlas od Kanadského energetického úřadu (The National Energy Board - NEB) ke změně směru toku ropovodu Enbridge Line 9, který spojuje město Sarnia v jižním Ontariu s rafineriemi v provincii Quebec. Cílem projektu Enbridge Line 9 v hodnotě 110 mil. CAD je zajistit větší dodávky levnější ropy z provincie Alberta v západní Kanadě a amerického státu North Dakota pro rafinerie firem Suncor Energy v Montrealu a Valero Energy v Quebec City. Přepravní kapacita ropovodu se zvýší z 240 tis. na 300 tis. barelů ropy denně.

Alberta schválila projekt Dover na těžbu bitumenu. Energetický úřad provincie Alberta (the Alberta Energy Regulator) schválil firmě Brion Energy projekt Dover. Cílem projektu je těžba ropy z ropných písků (bitumen) s denní produkcí 250 tis. barelů v severní Albertě u města Fort McMurray. Brion Energy je společný podnik čínské státní firmy PetroChina (vlastnický podíl 60 %) a firmy Athabasca Oil (40 %) se sídlem v Calgary. PetroChina koupila podíl v projektu Dover od Athabasca Oil v roce 2010. Dover je druhý společný projekt těžby bitumenu obou firem v Kanadě. Menším projektem je těžba bitumenu s denní kapacitou 150 tis. barelů v severní Albertě v oblasti MacKay River.

Alberta schválila projekt Grand Rapids na těžbu bitumenu. Energetický úřad provincie Alberta (the Alberta Energy Regulator) schválil firmě Cenovus Energy projekt Grand Rapids. Cílem projektu je těžba bitumenu s denní produkcí 180 tis. barelů v severní Albertě zhruba 300 km severně od provinčního hlavního města Edmonton. Grand Rapids je čtvrtý projekt firmy Cenovus Energy v oblasti těžby bitumenu. Cenovus Energy sídlí v Calgary a patří k největším producentům bitumenu.


4. Výzkum, vývoj, inovace

Cisco Systems zřídí v Torontu globální inovační centrum. Technologický gigant, americká firma Cisco Systems, si vybrala největší kanadské město Toronto jako sídlo pro jedno ze svých 4 nových globálních inovačních center. Firma investuje 100 mil. CAD do vybudování centra. Rozhodnutí Cisco Systems navazuje na oznámení provinční vlády v Ontariu v prosinci 2013, že finančně podpoří expanzi americké firmy v Kanadě. Kromě Toronta bude mít Cisco Systems nová globální inovační centra v Songdo (Jižní Korea), Rio de Janeiro (Brazílie) a v dosud nejmenovaném městě v Německu. Inovační centrum v Torontu s názvem „Internet of Everything“ spojí začínající (start-ups) i zavedené technologické firmy s výzkumníky a bude řešit nové způsoby využití technologií a připojení zařízení k internetu.  Toronto se stane novým ústředím firmy Cisco Systems v Kanadě.