česky 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Energetický profil Kanady

Kanada je ve světovém měřítku 2. největší producent uranu, 3. největší producent zemního plynu, 6. největší producent ropy a 7. největší producent elektřiny.

Výroba elektřiny v Kanadě v roce 2012 dosáhla 594,9 TWh.

63,3 % - vodní elektrárny
15,3 % - jaderné elektrárny
15 % - uhlí
4,7 % - zemní plyn
 1,7 % - vítr, slunce, biomasa

Kanada se podílí 2,8 % na světové produkci elektřiny a je 3. největší producent elektřiny z vodních elektráren na světě po Číně a Brazílii. Z celkové produkce elektřiny připadá nejvíce na provincii Quebec (33 %) a Ontario (24 %). V Quebecu vyrábějí 97 % elektřiny vodní elektrárny a v Ontariu 62 % elektřiny jaderné elektrárny. Největší producent elektřiny z fosilních paliv je Alberta.


1. Zdroje

a) Domácí surovinové zdroje a jejich podíl na celkové hrubé spotřebě energií

Ropa
- 6. největší producent na světě po Saudské Arábii, Rusku, USA, Íránu a Číně.
- V roce 2011 dosáhla produkce 169 mil. tun (4,2 % světové produkce). Zhruba 57 % ropy pochází z nekonvenčních zdrojů (ropné písky). Hlavním producentem je Alberta (75 % kanadské produkce), následují Saskatchewan (15 %) a Newfoundland & Labrador (7 %).
- 3. největší prokázané zásoby na světě po Saudské Arábii a Venezuele (175 mld. barelů v roce 2011). Zhruba 98 % zásob tvoří ropné písky v Albertě.   
- Podíl ropy na energetické spotřebě činí 40,5 %.

Zemní plyn
- 3. největší producent na světě po USA a Rusku.
- V roce 2011 dosáhla produkce 160 mld. m3 (4,7 % světové produkce). Produkce zemního plynu klesá nepřetržitě od roku 2006. Hlavním producentem je Alberta (71 % kanadské produkce), následují British Columbia (24 %) a Saskatchewan (3 %).  
- Prokázané zásoby zemního plynu dosahují 1,7 bil. m3 (rok 2011).  
- Podíl zemního plynu na energetické spotřebě činí 31,5 %.

Uran
- 2. největší producent na světě po Kazachstánu.
- V roce 2012 dosáhla produkce 8.999 tun (15,4 % světové produkce). Uran se těží v severní části provincie Saskatchewan. Největším producentem je firma Cameco.  
- 4. největší prokázané zásoby na světě po Austrálii, Kazachstánu a Rusku (468,7 tis. tun v roce 2011).
- Podíl jaderné energie na energetické spotřebě činí 23,5 %.

Uhlí
- Produkce uhlí v roce 2012 dosáhla 66,6 mil. tun (meziročně -0,7 %). Hlavním producentem je Alberta (45 % kanadské produkce), následují British Columbia (40 %), Saskatchewan (14 %) a Nova Scotia (1 %). Největším producentem uhlí je firma Teck Resources. V Kanadě je v provozu 23 uhelných dolů.
- Prokázané zásoby dosahují 6,58 mld. tun (rok 2012).   
- Podíl uhlí na energetické spotřebě činí 0,5 %.

Obnovitelné zdroje
- Obnovitelné zdroje (vítr, biomasa, slunce) vyrábějí 1,7 % celkové elektřiny.
- Větrné elektrárny mají kapacitu 7.051 MW (září 2013), přičemž 60 % připadá na provincie Ontario a Quebec.
- V provozu je 45 závodů na spalování biomasy (dřevní odpad, papírový odpad) s celkovou kapacitou 1.540 MW. 
- Slunečné elektrárny mají kapacitu 389 MW a nacházejí se výhradně v Ontariu.
- Podíl obnovitelných zdrojů na energetické spotřebě Kanady činí 4 %.

b) Export surovinových zdrojů a hlavní ložiska surovin včetně kapacity

Ropa
- 8. největší exportér na světě po Saudské Arábii, Rusku, Íránu, Nigérii, Spojených arabských emirátech, Iráku a Kuvajtu.
- Export v roce 2011 dosáhl 1,688 mil. barelů denně (meziročně +21,6 % ). Ropa směřuje téměř výhradně do USA. Kanada je největší exportér ropy do USA (29 % US dovozu).
- Největší ložiska ropy (Athabasca, Cold Lake, Peace River) ve formě ropných písků se nacházejí na severovýchodě a severozápadě provincie Alberta v okolí měst Fort McArthur, Lloydminster a Grande Prairie. Uvedená ložiska zahrnují území o rozloze 140.200 km2 a jejich celková kapacita činí 170 mld. barelů ropy.

Zemní plyn
- 4. největší exportér na světě po Rusku, Kataru a Norsku.
- Export v roce 2011 dosáhl 92,718 mld. m3 (meziročně -0,95 %). Zemní plyn směřuje výhradně do USA. Kanada je největší exportér plynu do USA (87 % US dovozu).  
- Hlavní ložiska konvenčního zemního plynu se nacházejí v jižní části provincie Alberta v okolí měst Edmonton a Calgary. Hlavní ložiska nekonvenčního zemního plynu (shale gas) jsou na severovýchodě provincie British Columbia (Montney, Horn River, Laird, Cordoba).

Uran
- 2. největší exportér na světě
po Kazachstánu.
- Export v roce 2010 dosáhl 8.111 tun (meziročně -2 %). Uran se prodává především do USA (25 % US dovozu) a Francie.
- Hlavní ložiska uranu (McArthur River, Cigar Lake) jsou v severní části provincie Saskatchewan. Uranový důl McArthur River je největší na světě a jeho kapacita dosahuje 150.000 tun. Prokázané a odhadované zásoby uranu v ložisku Cigar Lake činí 80.000 tun

Uhlí
- Export v roce 2012 dosáhl 34,9 mil. tun (meziročně +7 %). Uhlí směřuje především do Japonska, Jižní Koreji, Číny, USA a Brazílie.
- Hlavní ložiska uhlí jsou v Albertě (70 % kanadských rezerv). Největším dolem je Highvale 70 km západně od Edmontonu. Jeho produkce tvoří cca 1/5 kanadské produkce.

c) Import surovinových zdrojů a míra energetické závislosti

Ropa
- Import v roce 2011 dosáhl 680,7 tis. barelů denně (meziročně -11,6 %)
- Ropa se dováží z těchto zemí: Alžírsko (19 % dovozu), Norsko (11,2 %), Saudská Arábie (10,7 %), Velká Británie, Nigérie, Irák, Mexiko, Venezuela a USA.
- Import ropy pokrývá 30 % kanadské spotřeby. Míra závislosti na dovozu ropy je nízká.

Zemní plyn
- Import v roce 2011 činil 30,158 mld. m3 (meziročně +33,3 %).
- Zemní plyn se dováží z USA a ve zkapalněném stavu LNG (4% celkového dovozu) z Kataru (70%) a Trinidadu/Tobago (30%).
- Import zemního plynu pokrývá 1/5 kanadské spotřeby. Míra závislosti na dovozu zemního plynu je nízká.

Uhlí
-
Import v roce 2011 činil 10,76 mil. tun (meziročně -27 %).
- Uhlí se dováží především z USA a Kolumbie.
- Import uhlí pokrývá 1/2 kanadské spotřeby. Míra závislosti na dovozu uhlí je průměrná.


2. Infrastruktura

a) aktuální situace

Elektroenergetika
- Instalovaná výrobní kapacita elektráren dosahuje 134 GW.
- Největší elektrárnou je jaderná elektrárna Bruce (provincie Ontario) s kapacitou 6.272 MW. Jedná se o největší fungující jadernou elektrárnu na světě. V Kanadě jsou v provozu 4 jaderné elektrárny s celkovou kapacitou 13.513 MW. Tři jaderné elektrárny jsou v provincii Ontario (Bruce, Darlington, Pickering) a jedna v provincii New Brunswick (Point Lepreau).
- Největší vodní elektrárna je La Grande (Quebec) s kapacitou 6.653 MW.
- Největší uhelná elektrárna je Nanticoke (Ontario) s kapacitou 3.920 MW.
- Největší plynová elektrárna je Lennox (Ontario) s kapacitou 2.100 MW.
- Největší elektrárna na topný olej je Coleson Cove (New Brunswick) s kapacitou 978 MW.  
- Největší větrná elektrárna je Amaranth (Ontario) s kapacitou 199,5 MW.
- Největší fotovoltaická elektrárna je Sarnia Photovoltaic (Ontario) s kapacitou 97 MW.
- Délka elektrické přenosové sítě vysokého napětí (115 kV, 230 kV a 500 kV) je více než 160.000 km.

Ropa (rafinerie, ropovody, zásobníky ropy)
- V Kanadě je v provozu 23 rafinerií se zpracovatelskou kapacitou 1,918 mil. barelů ropy denně. Největší rafinerii s kapacitou 428 tis. barelů ropy denně provozuje firma Syncrude ve Fort McMurray (Alberta). Nejvíce rafinérií provozují firmy Imperial Oil (4) a Suncor Energy (4). Některé rafinerie jsou tzv. upgraders, které přeměňují bitumen (těžká hustá ropa z ropných písků) v syntetickou ropu. Ta musí být dále rafinována.
- Nejdelším ropovodem je Enbridge System Canadian Mainline v délce 5.000 km, který vede z Edmontonu (Alberta) přes Gretnu (Manitoba) a Sarnii (Ontario) do Montrealu (Quebec). Největším vlastníkem ropovodů je firma Enbridge z Calgary, jejíž síť ropovodů v Kanadě dosahuje 24.613 km a denní přepravní kapacita 2,2 mil. barelů ropy a ropných produktů. Enbridge exportuje 65% ropy ze západní Kanady a zajišťuje 13% veškerého dovozu ropy do USA.  
- Vzhledem k obrovským prokázaným zásobám ropy jsou strategické zásobníky udržovány na úrovni 5-7 denní spotřeby ropy v západní Kanadě a 12-15 denní spotřeby ropy ve východní Kanadě.

Plyn (plynovody, zásobníky zemního plynu, terminály LNG)
- Nejdelším plynovodem je Alberta System v délce 24.187 km. Následuje plynovod Canadian Mainline v délce 14.101 km, který vede od hranice provincií Alberta a Saskatchewan na východ na hranici provincie Quebec se státem Vermont v USA. Největším vlastníkem plynovodů je firma TransCanada z Calgary, jejíž síť plynovodů v Kanadě dosahuje délky více než 40.000 km.
- Kanada má 10 podzemních zásobníků zemního plynu s kapacitou 12,5 mld. m3. Největším zásobníkem zemního plynu je Dawn Hub v jihozápadním Ontariu.
- Kanada provozuje jeden terminál pro dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) Canaport LNG terminál v přístavu Saint John v provincii New Brunswick. Terminál byl uveden do provozu v červnu 2009, kdy obdržel první dodávku LNG z Trinidadu/Tobago.

b) Plánovaný rozvoj infrastruktury pro výše uvedené oblasti

 Elektroenergetika    
- Lower Churchill hydroelectric projekt v hodnotě 6,2 mld. CAD. Projekt se skládá z výstavby vodní elektrárny o výkonu 824 MW v Muskrat Falls na dolním toku řeky Churchill na Labradoru a přenosových sítí. Investorem jsou energetické firmy Nalcor z provincie Newfoundland & Labrador (NL) a Emera z provincie Nova Scotia. Elektřina vyrobená na Labradoru bude dopravována podmořským přenosovým kabelem (Labrador-Island Transmission Link) v délce 30 km s kapacitou 900 MW na ostrov Newfoundland a odsud podmořským přenosovým kabelem (Maritime Transmission Link) v délce 180 km s kapacitou 500 MW do provincií Nova Scotia, New Brunswick a dále do států na severovýchodě USA. Firma Emera bude financovat výstavbu podmořského kabelu z NL do Nova Scotia (náklad 1,2 mld. CAD). Provincie Nova Scotia bude mít garantovaný odběr 20 % elektřiny z Muskrat Falls po dobu 35 let. Nalcor bude mít zdarma přístup k 70 % kapacity podmořského kabelu do Nova Scotia. Kanadská vláda schválila v červnu 2011 investorům garanci za půjčky do výše 4,2 mld. CAD. Projekt by měl být uveden do provozu v roce 2017. Po uvedení elektrárny v Muskart Falls do provozu bude 98 % elektřiny v provincii NL vyráběno z obnovitelných zdrojů.  

Ropa
- Keystone XL pipeline projekt firmy TransCanada v hodnotě 7 mld. CAD. Projekt zahrnuje výstavbu ropovodu v délce 2.673 km z Hardisty (Alberta) do rafinerií v Texasu na pobřeží Mexického zálivu. Ropovod povede jihovýchodně přes provincii Saskatchewan a americké státy Montana a South Dakota do Steele City ve státě Nebraska. Keystone XL poté začlení část existujícího ropovodu Keystone vedoucí přes Nebrasku a Kansas do rafinérie Cushing v Oklahomě a bude pokračovat na jih státem Oklahoma až do rafinérií v Port Arthur a Houstonu v Texasu. Keystone XL má být uveden do provozu v roce 2014/15. Kapacita ropovodu Keystone se zvýší ze současných 590 tis. barelů ropy denně přepravovaných do Cushing (Oklahoma) a Wood River/Patoka (Illinois) na 1,1 mil. barelů ropy. Americký prezident Obama rozhodne o ropovodu do konce roku 2013.
- Northern Gateway pipeline projekt firmy Enbridge v hodnotě 6,6 mld. CAD. Projekt zahrnuje výstavbu ropovodu v délce 1.177 km z Bruderheim u Edmontonu (Alberta) do přístavu Kitimat (British Columbia). Zde bude ropa naložena do ropných tankérů a exportována do Kalifornie a Asie. Ropovod bude mít dvě linie - jedna bude dopravovat do Kitimat 525 tis. barelů těžké ropy (bitumen) denně určené na export a druhá linie bude zpět dopravovat kondenzát pro zajištění snazší přepravy bitumenu v ropovodu. Projekt nyní posuzuje kanadský energetický regulační úřad (The National Energy Board). Northern Gateway pipeline čelí velkým protestům od ochránců životního prostředí, původních obyvatel (First Nations) a vyslovila se proti němu i provinční vláda British Columbia v čele s premiérkou Christy Clark. Ropovod by mohl být uveden do provozu nejdříve v roce 2016.
- Energy East pipeline projekt firmy TransCanada v hodnotě 12 mld. CAD. Projekt zahrnuje výstavbu ropovodu v délce 4.400 km z Hardisty (Alberta) do Saint John (New Brunswick). Součástí projektu je přeměna části existujícího plynovodu Canadian Mainline (3.000 km) na ropovod, výstavba nového ropovodu v délce 1.400 km a námořního terminálu v přístavu Saint John. Ropovod bude přepravovat až 1,1 mil. barelů ropy denně do rafinerií ve východní Kanadě (Montreal, Quebec City, Saint John). Část ropy bude také exportována z přístavu Saint John. TransCanada požádá na počátku roku 2014 o schválení projektu kanadský energetický regulační úřad (The National Energy Board). Vzhledem k nedávné katastrofě při přepravě ropy železničními vozy v Lac-Mégantic v Quebecu existují obavy o podporu projektu v této provincii. Premiérka provincie Pauline Marois však zůstává k projektu otevřená. Ropovod by měl být uveden do provozu v roce 2018.
- Trans Mountain pipeline expansion projekt firmy Kinder Morgan v hodnotě 5,4 mld. CAD. Společnost plánuje vybudovat paralelní větev ropovodu vedle stávajícího ropovodu z Edmontonu do Vancouveru v délce 980 km a zvětšit přepravní kapacitu více než trojnásobně ze současných 300 tis. na 890 tis. barelů ropy denně. Kinder Morgan požádá do konce roku 2013 o schválení projektu kanadský energetický regulační úřad (The National Energy Board) a musí získat povolení také od provinčního energetického regulačního úřadu (British Columbia Gas and Oil Commission).
- Alberta Carbon Trunk Line projekt konsorcia firem Enhance Energy a Fairborne Energy. Projekt zahrnuje výstavbu 240 km dlouhého potrubí pro dopravu až 14,6 mil. tun zachyceného oxidu uhličitého (CO2) ročně z rafinerie v Redwater (Alberta) a továrny na výrobu umělých hnojiv v Redwater do produkujících ropných polí ve střední a jižní Albertě. Součástí projektu je vstřikování CO2 do ropných polí a bezpečné skladování CO2 hluboko v podzemí. Vstřikování CO2 do ropných polí zajišťuje vyšší výtěžnost ropy. ACTL bude největší projekt CCS na světě.
- Quest Carbon Capture and Storage (CCS) projekt firmy Shell Canada. Projekt zahrnuje zachycování 1,2 mil. tun oxidu uhličitého (CO2) ročně při zpracování těžké ropy (bitumen) v rafinérii Scotford Upgrader u Fort Saskatchewan (provincie Alberta). Součástí projektu je doprava CO2 potrubím do vzdálenosti 80 km severně od rafinerie, vstřikování CO2 do podzemí a bezpečné skladování v hloubce více než 2 km.

Zemní plyn
- Alaska-Canada pipeline projekt konsorcia firem TransCanada a ExxonMobil v hodnotě 35 mld. USD. Projekt zahrnuje výstavbu plynovodu v délce 2.737 km z Prudhoe Bay na severu Aljašky do Boundary Lake na západě provincie Alberta. Součástí projektu je i výstavba závodu na zpracování zemního plynu v Prudhoe Bay. Roční přepravní kapacita plynovodu bude 60 mld. m3 a uvedení do provozu se plánuje v roce 2021.
- Mackenzie gas project konsorcia firem Imperial Oil, ExxonMobil, the Aboriginal Pipeline Group, ConocoPhillips a Shell Canada v hodnotě 16 mld. CAD. Projekt zahrnuje výstavbu plynovodu v délce 1.196 km údolím řeky Mackenzie v Northwest Territories. Plynovod propojí tři naleziště zemního plynu v deltě řeky Mackenzie (Taglu, Parsons Lake a Niglintgak) u Beaufortova moře a systém existujících plynovodů na severozápadě provincie Alberta. Roční přepravní kapacita plynovodu bude 18,3 mld. m3. Plynovod má být uveden do provozu v roce 2016.
- Kitimat LNG projekt konsorcia firem Apache Canada a Chevron Canada. Projekt zahrnuje výstavbu exportního terminálu LNG (zkapalněný zemní plyn) v přístavu Kitimat v hodnotě 10 mld. CAD. Součástí projektu je také výstavba plynovodu Pacific Trail v délce 465 km a hodnotě 1,1 mld. CAD konsorciem firem Apache Canada, EOG Resourecs a Encana. Pacific Trail spojí LNG terminál v Kitimat s existujícím plynovodem Spectra B.C. Mainline, který vede z naleziště břidlicového zemního plynu (Horn River Basin) na severovýchodě provincie British Columbia na jih provincie. Kitimat LNG obdržel od kanadského energetického regulačního úřadu (The National Energy Board) 20-ti letou licenci na export 10 mil. tun LNG ročně a zároveň souhlas s dopady projektu na životní prostředí. Projekt Kitimat LNG by měl být dokončen v roce 2016. LNG bude exportován tankery zákazníkům v Asii (Japonsko, Čína, Jižní Korea a potenciálně Indie, Thajsko).
- LNG Canada projekt konsorcia firem Shell Canada (40 % podíl), Korea Gas (20 %), Mitsubishi (20 %) a Petro China (20 %). Projekt zahrnuje výstavbu exportního terminálu LNG v přístavu Kitimat v hodnotě 12 mld. CAD. Součástí projektu je také výstavba plynovodu Coastal GasLink v délce 700 km a hodnotě 4 mld. CAD konsorciem firem TransCanada a Shell Canada z naleziště břidlicového zemního plynu (Montney Basin) na východě provincie British Columbia. LNG Canada obdržel od The National Energy Board 25-ti letou licenci na export 24 mil. tun LNG ročně a nyní probíhá posuzování dopadů projektu na životní prostředí. LNG Canada by měl být dokončen v roce 2019. LNG bude exportován tankery zákazníkům v Asii (Japonsko, Čína, Jižní Korea a potenciálně Indie, Thajsko).
- Pacific Northwest LNG projekt konsorcia firem Petronas a Japan Petroleum Exploration. Projekt zahrnuje výstavbu exportního terminálu LNG na ostrově Lelu Island u přístavu Prince Rupert. Součástí projektu je také výstavba plynovodu Prince Rupert gas transmission pipeline v délce 750 km a hodnotě 5 mld. CAD firmou TransCanada z naleziště břidlicového zemního plynu (Montney Basin) na východě British Columbia. The National Energy Board nyní posuzuje žádost Pacific Northwest LNG o 25-ti letou licenci na export 21,6 mil. tun LNG ročně. Projekt Pacific Northwest LNG by měl být dokončen v roce 2020. LNG bude exportován tankery zákazníkům v Asii (Japonsko, Čína, Jižní Korea a potenciálně Indie, Thajsko).

Uhlí
- Boundary Dam Integrated Carbon Capture and Storage projekt firmy SaskPower. Boundary Dam Power Station je největší uhelná elektrárna v provincii Saskatchewan. Projekt zahrnuje zachycování oxidu uhličitého (CO2), jeho stlačení a dopravu potrubím do místa v blízkosti města Estevan na jihu provincie, kde bude CO2 vstřikováno do podzemního úložiště v hloubce 3,4 km.


3. Vlastnická struktura

a) Plyn (těžba, transport, zásobníky)
- Největším producentem zemního plynu je firma Encana (13% kanadské produkce) se sídlem v Calgary, následují Talisman Energy a Canadian Natural Resources.
- Největším vlastníkem plynovodů je firma TransCanada.
- Největší kapacitu zásobníků plynu vlastní firma Enbridge.
- Výše uvedené firmy jsou privátní a jejich akcie se obchodují na burzách v Torontu, popř. i v New Yorku.

b) Elektroenergetika (výroba, přeprava, distribuce)
- Největším producentem elektřiny je firma Hydro Québec vlastněná vládou provincie Québec. Hydro-Québec provozuje 60 vodních elektráren s celkovým instalovaným výkonem 35.829 MW (rok 2012). Soukromé firmy vyrábějí v Kanadě pouze ¼ elektrické energie.
- Vlastníkem vysokonapěťových elektrických rozvodných sítí v každé kanadské provincii jsou firmy vlastněné provinčními vládami (např. Hydro One v Ontariu).
- Největším distributorem elektřiny je firma Hydro Québec, která má 4 mil. zákazníků.  

c) Ropa (těžba, transport, rafinerie, zásobníky)
- Největším producentem ropy je firma Suncor Energy (14,4% kanadské produkce) se sídlem v Calgary, následují Canadian Natural Resources a Syncrude. Uvedené firmy jsou privátní a jejich akcie se obchodují na burzách v Torontu a New Yorku.
- Největším vlastníkem ropovodů je firma Enbridge.
- Nejvíce rafinerií mají firmy Imperial Oil a Suncor Energy.
- Největší kapacitu zásobníků ropy vlastní firma Enbridge
Výše uvedené firmy jsou soukromé společnosti obchodovatelné na burzách v Torontu, popř. v New Yorku.


4. Rizika

- Kanada má obrovské zásoby energetických surovin (ropa, zemní plyn, uhlí, uran), které pokryjí energetické potřeby země na více než 100 let. Rizika nedostatku energetických surovin v podstatě neexistují.   

- Kanada cítí možná rizika u exportu bitumenu (ropa získaná z ropných písků). Dle Evropské komise má těžba a zpracování bitumenu za následek vysoké emise CO2 a nepříznivě tudíž působí na životní prostředí. EU proto zvažuje v rámci implementace směrnice o kvalitě paliv (the Fuel Quality Directive) označit kanadské ropné písky za špinavý a nežádoucí zdroj energie ve srovnání s ostatními zdroji. Kanada se velmi snaží na politickém poli tuto situaci zvrátit, neboť má vážné obavy, že navrhovaná implementace směrnice může zakázat či omezit dovoz ropy a ropných produktů z kanadských ropných písků nejen do členských zemí EU, ale potenciálně i do dalších oblastí světa.

- Dalším rizikem je výrazný odpor k výstavbě nových ropovodů v Kanadě i USA. Původní obyvatelé Kanady (First Nations) a ochránci životního prostředí protestují proti plánované výstavbě ropovodu Northern Gateway a Trans Mountain v provincii British Columbia. Prozatím odmítavě se staví k výstavbě ropovodu Keystone XL také v některých státech USA (např. Nebraska).