česky 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Geografické označení zemědělských produktů a potravin komplikuje uzavření CETA

Carleton University v Ottawě uspořádala seminář o projednávané Komplexní ekonomické a obchodní dohodě (CETA) mezi Kanadou a EU. Seminář se věnoval zemědělství a geografickému značení výrobků (GI). Tato velmi citlivá oblast může nakonec zkomplikovat ukončení rozhovorů.

Kanada je 11. největším partnerem EU v obchodu se zemědělskými produkty (Kanada se podílí 2,4 % na celkovém zemědělském exportu EU a EU se podílí 2,2 % na celkovém kanadském zemědělském exportu). Farmáři na obou stranách Atlantiku využívají vládní ochranářská opatření, která omezují vzájemný obchod. Kanada používá supply management a EUgeografické značení (GIs) pro zemědělské produkty a potraviny. Podle dostupných informací z jednání o CETA se už obě strany dohodly na liberalizaci většiny obchodu se zemědělskými produkty s výjimkou několika citlivých produktů: hovězí maso, vepřové maso a kukuřice (citlivé pro EU); mléčné produkty, drůbež a vejce (citlivé pro Kanadu). Supply management chrání kanadské producenty prostřednictvím mimořádně vysokých dovozních cel (150-300 %) a nízkých množstevních kvót. 

GIs představují specifickou formu duševního vlastnictví. Při vyjednávání nových preferečních obchodních dohod patří uznání GIs mezi priority EU. V současné době je v EU zaregistrováno cca 5.000 zemědělských výrobků a potravin s geografickým označením a seznam se rychle rozrůstá. Na mezinárodní scéně však existují různé názory na mechanismus zajišťující ochranu této specifické formy duševního vlastnictví. Určité produkty s označením GI v EU jsou považovány v jiných zemích za produkty s obecným označením a jejich výroba se tudíž nevztahuje na určitou geografickou oblast (např. sýr Feta v zemích mimo EU).

Tato forma duševního vlastnictví je chráněna dvěma právními nástroji: sui generis (speciální, specifický právní systém svého druhu) používaný ve zhruba 100 zemích světa včetně 28 zemí EU a trademarks (systém ochranných známek) používaný ve více než 50 zemích světa včetně Kanady a USA. Oba systémy jsou sice účinné, ale hlavní problémy vyplývají ze skutečnosti, že systémy jsou rozdílné. Změna jednoho systému ve druhý by měla potenciálně za následek finanční náklady na změnu jak pro vlády, tak pro vlastníky práv duševního vlastnictví (např. změna označování, změna reklamy, atd.). Náklady by byly zřejmě ještě vyšší pro firmy, jejichž výrobky získaly statut GI v jedné zemi a ochrannou známku v jiné zemi.

Výrobky se statutem GI v zemích EU jsou v jiných zemích považovány za obecné, a proto jsou vyráběny, aniž by byly chráněny. Mezi takové výrobky patří např. sýr Feta, portské víno, víno Madeira, víno Bordeaux či víno Champagne. Poskytnutí GI statutu výrobku, který je považován za obecný, je známo jako zpětné získání označení (clawback). Při vyjednávání nových preferenčních obchodních dohod je EU dosud úspěšná ve zpětném získání označení (např. víno Champagne). 

V roce 2004 Kanada akceptovala geografické označení EU pro alkoholické nápoje (EU-Canada Wine and Spirits Agreement). V rámci jednání o CETA požaduje EU uznání GI také pro zemědělské výrobky a potraviny. Z informací proniknutých na veřejnost v listopadu 2012 (La Presse) vyplývá, že kanadský seznam obsahuje 36 sporných GIs. Z nich 15 představuje spory mezi GIs v EU a kanadskými generickými výrobky (např. Feta, Asiago, Roquefort, Fontina) a 8 spory mezi GIs v EU a zaregistrovanými ochrannými známkami v Kanadě od kanadských výrobců či zahraničních výrobců z třetích zemí (např. Prosciutto di Parma, Prosciutto di S. Daniele, Prosciutto Toscano, Gorgonzola). Velkou většinu sporných GIs představují sýry a masné výrobky.

Pokud v rámci jednání o CETA přijme Kanada závazek chránit evropská GIs, kanadští producenti budou moci nadále tyto produkty vyrábět, ale budou je muset přestat označovat a uvádět na trh pod původním názvem (např. Feta, Mozzarella, Asiago). Ochrana evropských GIs v Kanadě také změní složení kanadského dovozu. Kanadští dovozci budou muset přestat dovážet uvedené výrobky ze zemí mimo EU pod jejich původními názvy, i když mimounijní výrobci takových produktů drží v Kanadě ochrannou známku. Jedná se především o výrobce z USA. Zhruba 34 % kanadského dovozu mléčných produktů a 86 % dovozu všech sýrů připadá na speciální sýry. Největší dodavatel speciálních sýrů do Kanady v roce 2012 byla Itálie (53,7 mil. CAD), následují USA (47,2 mil. CAD) a Francie (46,8 mil. CAD). Kanada je 4. největší exportní destinace pro americké sýry (5,4 % celkového vývozu amerických sýrů), přičemž speciální sýry představují 70 % celkového amerického exportu sýrů do Kanady. Pokud Kanada uzná evropská GIs, ztratí USA svůj podíl na kanadském trhu speciálních sýrů.

Konfliktní situace mezi držiteli ochranných známek v Kanadě a držiteli evropských GIs nastane především u masných výrobků (např. kanadský výrobek s ochrannou značkou Parma Ham). EU drží GI pro Prosciutto Parma, zatímco kanadská firma Maple Leaf vlastní od roku 1971 ochrannou známku Parma. Dosud není jasné, jak podle kanadského zákona o ochraně duševního vlastnictví může dojít ke zrušení ochranné známky. Pokud se tak stane, firmě Maple Leaf vzniknou velké finanční škody, neboť investovala spoustu peněz do vybudování tržního podílu.

Odepření přístupu na kanadský trh pro určité výrobky amerického původu bude pro USA znamenat anulování výhody. Podle dohody TRIPS (The Agreement on Trade Related Aspects of Intellectual Property Rights) a především podle závazků vyplývajících z dohody NAFTA (The North American Free Trade Agreement) budou moci americké firmy požadovat po kanadské vládě finanční kompenzaci za odepření přístupu na trh. Možnost, že se tak stane, je vysoká.

V průběhu vyjednávání o preferenční ekonomické dohodě mezi EU a Jižní Koreou v září 2010 zasílali američtí mléční farmáři stížnosti na Úřad amerického obchodního představitele (Office of the United States Trade Representative), protože EU tlačila na třetí strany kvůli uznání GIs. Zájmové skupiny v USA si jsou vědomy hrozby plynoucí z odepření přístupu na trh zemí, které jsou v závěrečných fázích jednání o preferenční obchodní dohodě s EU. Reakce amerických výrobců však bude také záležet na stavu jednání mezi USA a EU o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (The Transatlantic Trade and Investment Partnership - TTIP), která začala v červnu 2013.

EU je silný obhájce GIs při multilaterálních jednáních. USA mluví naopak vždy ve prospěch ochranných známek (trademarks). Obě strany se snaží prosadit svůj pohled na věc během vyjednávání dvoustranných obchodních dohod i mezi sebou. Výsledek jednání o TTIP je tedy velmi těžké odhadnout. Pokud USA neuznají evropská GIs, bude Kanada uprostřed a s největší pravděpodobností pocítí důsledky uznání rozdílných závazků v oblasti duševního vlastnictví ve dvou různých hlavních obchodních dohodách (NAFTA a CETA).