česky 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Kanadská ekonomika v roce 2013 a výhled

Hrubý domácí produkt (HDP) Kanady se v roce 2013 zvýšil reálně o 2,0 % po růstu o 1,7 % v roce 2012. Hodnota HDP v tržních cenách dosáhla 1.695 mld. CAD.

Produkce zboží se v roce 2013 zvýšila o 1,7 % a výkon služeb o 2,1 %. Z hlediska tvorby k růstu HDP přispěly nejvíce ze sektorů produkujících zboží báňský průmysl, těžba ropy a zemního plynu a zemědělství. Výrobní sektor naopak zaznamenal pokles produkce (-1,6 %). Ze sektoru služeb nejvíce přispěly k růstu HDP finančnictví a pojišťovnictví, veřejný sektor (vzdělání, zdravotnictví a veřejná správa), ubytovací a stravovací služby, maloobchod a velkoobchod.

Z hlediska výdajů přispěly k růstu HDP nejvíce spotřebitelské výdaje, následovaly výdaje vlády na spotřebu, firemní investice do tvorby hrubého fixního kapitálu a investice do zásob. Růst HDP naopak  negativně ovlivnily čistý export (tj. export-import) a vládní investice do tvorby hrubého fixního kapitálu.    

Spotřebitelské výdaje se v roce 2013 zvýšily o 2,2 % po růstu 1,9 % v roce 2012. Jejich výše dosáhla 944,6 mld. CAD. Nejvyšší růst zaznamenaly výdaje za zboží dlouhodobé spotřeby (+3,3 %). Výdaje a zboží střednědobé a krátkodobé spotřeby i výdaje za služby byly také vyšší než v roce 2012.

Výdaje vlády na spotřebu se loni zvýšily o 0,8 % po růstu o 1,1 % v roce 2012. Jejich výše činila 348,9 mld. CAD.

Investice do zásob vykázaly v roce 2013 růst o 5,6 mld. CAD po poklesu o 0,6 mld. CAD v roce 2012. Jejich hodnota dosáhla 12,5 mld. CAD.

Tvorba hrubého fixního kapitáluv loňském roce stagnovala po růstu o 4,3 % v roce 2012. Celková hodnota těchto investic dosáhla 399,1 mld. CAD. Firemní investice do tvorby hrubého fixního kapitálu se zvýšily o 0,4 % po růstu 5,3 % v roce 2012, zatímco vládní investice poklesly o 1,5 % (+0,5 % v roce 2012). U firemních investic se zvýšily investice do nerezidenčních staveb, strojů a zařízení. Pokles naopak vykázaly investice do rezidenčních staveb a produktů duševního vlastnictví. 

Exportzboží a služeb se v roce 2013 zvýšil o 2,1 % po růstu o 1,5 % v roce 2012. Import zboží a služeb se zvýšil o 1,1 % po růstu o 3,1 % v roce 2012. Hodnota exportu dosáhla 517,2 mld. CAD a hodnota importu 557,6 mld. CAD.      

Reálný růst HDP v roce 2013 ve výši 2,0 % překonal růst v roce 2012. Kanadská ekonomika loni expandovala i nepatrně vyšším tempem než americká ekonomika (+1,9 %). Spotřebitelské výdaje převzaly v loňském roce roli hlavního tahouna ekonomického růstu. V letech 2010-12 táhly ekonomiku firemní investice, a to zejména do nerezidenčních staveb, strojů a zařízení. Přílišná závislost na spotřebitelských výdajích není výhledově udržitelná, neboť kanadské domácnosti jsou rekordně zadlužené a nastalou situaci budou muset řešit omezením výdajů.  

Horší zprávou pro kanadskou ekonomiku v roce 2013 je růst firemních zásob a pokračující pokles růstu firemních investic do tvorby hrubého fixního kapitálu. Tento trend z let 2010-13 vypovídá o tom, že kanadské firmy omezují investice kvůli ekonomické nejistotě na domácím i zahraničním trhu. Pokles produkce výrobního sektoru v loňském roce podle některých ekonomů signalizuje, že kurs kanadského dolaru (CAD) vůči americkému (USD) je přes nedávný pokles stále silný a produktivita firem nedostačující ve srovnání s USA.

Nadějnou zprávou pro kanadskou ekonomiku v roce 2013 byl růst zahraniční poptávky, což se projevilo ve vyšším růstu exportu (+2,1%) než v roce 2012 (+1,5 %). Export však rostl výrazně méně než v letech 2010 (+6,9 %) a 2011 (+4,7 %). Určitou roli v růstu exportu sehrálo oslabování CAD vůči USD zahájené v létě 2013. Kurs CAD oslabil vůči USD o téměř 10 %. Levnější kanadské zboží tak může i nadále najít výraznější odbyt v USA. K jižnímu sousedovi loni směřovalo téměř 76 % kanadského exportu zboží, což je meziroční nárůst (73,5 % v roce 2012). Slabší výhled americké ekonomiky však může tuto naději zmírnit. Kanadský export v letošním roce může být rovněž negativně ovlivněn očekávaným poklesem cen komodit. Kombinace poklesu cen komodit a další pokles produkce výrobního sektoru může mít pro kanadskou ekonomiku výrazný negativní dopad.   

Nízká inflace umožňuje kanadské centrální bance Bank of Canada (BoC) uvolnit měnovou politiku, což by určitě vedlo k dalšímu poklesu kurzu CAD vůči USD. Základní úroková sazba BoC je od léta 2010 na úrovni 1 % a stojí výše než základní úroková sazba americké centrální banky Fed (0-0,25 %). Pokud Fed začne v letošním roce postupně zvyšovat úrokovou míru a BoC nebude okamžitě reagovat poklesem základní úrokové míry, tak nastane odliv peněz z Kanady do USA a důsledkem bude pokles kurzu CAD. Zdražení kanadských dovozů by zřejmě urychlilo potřebné omezení spotřebitelských výdajů v Kanadě.   

Kromě rekordního zadlužení kanadských domácností je další hrozbou pro ekonomiku nadhodnocený trh bydlení. Kanada však není v situaci USA před vypuknutím finanční krize v roce 2008, neboť kanadské banky jsou zdravé a podíl rizikových hypoték je nepatrný. Podle ekonomů však může v Kanadě dojít k výraznému poklesu cen rezidenčních nemovitostí, což zpomalí ekonomiku. Případný pokles cen bydlení a omezení zadlužování způsobí pokles spotřebitelských výdajů, což je hlavní motor ekonomického růstu Kanady.