česky 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Analýza trhu potravin a zemědělských produktů Saúdské Arábie

Dovozní trh agrárních výrobků se ročně navyšuje o 14%. Níže uvedená analýza se zaměřuje na postavení ČR na tomto trhu, perspektivní dovozní položky, překážky obchodu a státní politiku v této oblasti.

Analýza trhu zemědělských výrobků Saúdské Arábie (aktualizace k 1.5.2014)

1/ Vývoj agrárního zahraničního obchodu KSA (hlavní dovozní položky, postavení ČR)

            Podíl zemědělství na HDP KSA činil v roce 2012 v běžných cenách 1,9%, ve stálých cenách 3,4% (ceny roku 1999). Pro zemědělskou produkci se zavlažuje a obdělává se 0,5 % rozlohy země. Bez zavlažování je možný pouze extenzívní pastevecký chov dobytka. Skot je chován na farmách pro mléko i na maso. Tradičně jsou chováni velbloudi, koně a populární je sokolnictví.

            V roce 2012 činil celkový dovoz zemědělských výrobků, živých zvířat a potravin do KSA celkem 21,8 mld. USD (20 mld. USD v 2011) a jejich podíl na celkovém dovozu činil 13,9% (v r. 2011 to bylo 15%). V meziročním srovnání s rokem 2011 došlo k hodnotovému nárůstu dovozu těchto položek o 8,3% (index 2011/10 činí 1,19)

            Dovoz zemědělských výrobků podle saúdských statistik za rok 2012 (údaje za rok 2013 budou k dispozici až počátkem roku 2015)

1/ rostlinné produkty                                                            8,4 mld. USD (nárůst o 12 %)

2/ potravinové výrobky, nápoje, ocet a tabák                         6,6 mld. USD (nárůst o 10 %)

3/ živá zvířata a výrobky z nich                                             5,7 mld. USD (nárůst o 7 %)

4/ živočišné a rostlinné tuky, oleje a výrobky z nich   1,1 mld. USD (pokles o 8 %)

zemědělské výrobky celkem                                                 21,8 mld. USD (nárůst o 8,3%)

            Nejvíce se dovážejí obiloviny a výrobky z nich – zejména z USA, Kanady, Austrálie, dále rýže – Indie, Pákistán. Zelenina se dováží nejvíce z  Egypta, ovoce z  Číny, zemí Jihovýchodní Asie, Francie, Itálie, Jihoafrické republiky a Chile.

            Konzervovaná zelenina se dováží z Egypta, SAE, USA, Libanonu, Sýrie, ryby z Thajska, Indonésie. Trh s nápoji (voda, džusy, limonády) je téměř výhradně pokryt z místní produkce a dovozu ze SAE.

            Drůbež, až na výjimky, jako jsou např. kachny a krocani (dovoz z FR a USA) - je na trhu z místní produkce. Vzhledem k zákazu dovozu skotu a hovězího masa z EU (kromě IE, NL a DK) se hovězí maso dováží z Brazílie, Austrálie, Nového Zélandu a Indie. Skopové maso se dováží z Pákistánu, Austrálie a NL, na trhu je však dostatek místní produkce. Nabídka mléčných výrobků je z cca 60 % pokryta místní produkcí. Dovážené výrobky (měkké sýry, tvarohy) jsou nejvíce z Turecka, Egypta a ze západní Evropy (např. ušlechtilé sýry).

            U živočišných tuků je dovoz minimální, poptávku pokrývají místní velkochovy hovězího dobytka určené výhradně na produkci mléka. U rostlinných tuků a olejů je dovoz roztříštěn – slunečnicové a kukuřičné oleje se dovážejí nejvíce z USA a Egypta, olivové z Itálie a Francie.

            Vývoz potravin z KSA v roce 2012 dosáhl hodnoty 3,4 mld. USD a jeho podíl na celkovém vývozu KSA činil 0,9% (stejné hodnoty jako v roce 2011). Vyváží se zejména mléko a mléčné výrobky, datle a zpracované ovocné a zeleninové produkty.

Postavení ČR a vývoj agrárního obchodu s KSA

            Český agrární vývoz do KSA zaznamenal v posledních třech letech vysoký nárůst a v roce 2012 dosáhl své historicky nejvyšší hodnoty 19 mil. USD (360 mil. Kč). V roce 2013 však došlo k jeho poklesu o 15% na 16,3 mil. USD, a to vzhledem ke snížení vývozu cukru z 8,3 mil USD v roce 2012 na 4,4 mil. USD v roce 2013. Ostatní stěžejní položky českého exportu (sýr a tvaroh, mléko v prášku a pektiny) však zaznamenaly nárůst, což je pozitivní znamení.

            Podíl českého agrárního vývozu na celkovém vývozu ČR do KSA činil v roce 2012 cca 6%, v roce 2013 cca 4,5% (agrární vývoz poklesl v meziročním srovnání o 15%, ale celkový vývoz narostl o 6,4%). Podíl na celkovém saúdském agrárním dovozu v roce 2012 činil 0,07%, podíl celkového vývozu ČR na saúdském dovozu činil 0,24%. Tato čísla vypovídají o tom, že z pohledu celkového podílu českého vývozu na saúdském dovozu a rostoucího potenciálu saúdského agrárního dovozu jsou v možném nárůstu  českého agrárního vývozu rezervy.

            Od roku 2007 do roku 2010 hodnota vývozu agrárních a potravinářských produktů z ČR poklesla z 279 mil. Kč na 135 mil. Kč. V roce 2011 byl zaznamenán mírný nárůst vývozu na 151 mil. Kč. V roce 2012 však došlo ke zdvojnásobení vývozu (nárůst o 137 %), který ke konci roku 2012 dosáhl historicky nejvyšších 359 mil. Kč. Důvodem je zejména vzrůstající vývoz cukru a měkkých sýrů typu Akawi. V roce 2013 došlo k poklesu českého vývozu o 15% (pokles vývozu cukru o 50%) na 306 mil. Kč, nicméně vývoz sýrů zaznamenal růst, stejně jako vývoz sušeného mléka a cukrovinek (velký potenciál trhu), který za toto období dosáhl hodnoty cca 200 mil. Kč (11 mil. USD), což je cca 70% hodnoty vývozu.

            Mezi nejdůležitější položky českého agrárního vývozu z ČR do KSA 1. patří sýry a tvaroh (v letech 2006-2010 více než 40 % hodnoty agrárního vývozu, v roce 2011 dokonce více než 65 %, v roce 2012 nastal z důvodu zvýšeného vývozu cukru pokles na 37 % hodnoty agrárního vývozu, v roce 2013 však naopak z důvodu poklesu vývozu cukru nárůst na 44% hodnoty agrárního vývozu v celkové hodnotě 140 mil. Kč), 2. cukr (v roce 2013 celkem 80 mil. Kč, podíl na vývozu 24%), 3. sušené mléko a smetana (v roce 2013 celkem 43 mil. Kč, podíl 14% na vývozu), pektiny (v roce 2013 celkem 30 mil. Kč, podíl 9% na celkovém vývozu), 4. cukrovinky bez kakaa, sušenky, mussli (celkem 12 mil. Kč, podíl 4% na vývozu). V roce 2012 byl zaznamenán výrazný nárůst vývozu cukru (hodnota 160 mil. Kč, 44% agrárního vývozu), který však v roce 2013 poklesl na polovinu (cca 80 mil. Kč, podíl 26% na celkovém vývozu).

            Agrární dovoz z KSA do ČR je minimální a postupně klesá. (pokles ze 4 mil. Kč v roce 2010 na 1 mil. Kč v roce 2012 a 0,5 mil. Kč v roce 2013). Vzájemný agrární obchod se tedy vyznačuje vysokou převahou českého vývozu, který dlouhodobě představuje více než 98 % hodnoty vzájemného agrárního obchodu. Saldo agrárního obchodu je tedy dlouhodobě kladné a v roce 2013 dosáhlo hodnoty 320 mil. Kč. Z KSA se do ČR dováží datle, rajčata, vinné hrozny, citrusové plody, minerální vody, ovocné šťávy, nebo řezané květiny.

2/ Projekce vývoje trhu (aktualizace dovozních položek perspektivních pro ČR)

            Dovoz agrárních produktů má vzhledem k přijatým státním opatřením omezujícím dotace místním zemědělcům stoupající tendenci. Od roku 2009 se každým rokem hodnota agrárních dovozů zvyšovala o 19% ve srovnání s předchozím rokem, v roce 2013 došlo v meziročním srovnání k nárůstu o 8,3%, neboť útlum místní produkce se pravděpodobně již zastavil.

            Tento trend bude dlouhodobě pokračovat. Počet obyvatel KSA roste geometrickou řadou o 3% ročně. KSA má v současné době cca 29 mil. obyvatel, takže každým rokem přibývá kolem 1 mil. nových konzumentů potravin. Současně roste i životní úroveň obyvatel, HDP na hlavu se zvýšil z 18 tis. USD v roce 2010 na 26 tis. v roce 2013 a díky štědrým sociálním programům vlády a konjunktuře trhu to lidé pociťují i na výši svých příjmů.

            Z tabulky v odst. 1 je zřejmé, že v meziročním srovnání roste jak dovoz rostlinných, tak i živočišných výrobků. Z hlediska dosavadního potenciálu ČR jsou i nadále perspektivní výrobky, které se již z ČR do KSA dovážejí a jejichž vývoz v meziročním srovnání i nadále roste nebo si udržuje relativně stejnou výši, tedy zejména měkké sýry typu Akawi, Haloumi, Jadel apod, které jsou v KSA velmi populární. V roce 2012 činil vývoz těchto produktů celkem 134 mil. Kč a narostl o 34% oproti roku 2011, v roce 2013 činil celkem 140 mil. Kč, což představuje v meziročním srovnání nárůst o 4,4%. Vysoký nárůst v roce 2012 zaznamenal vývoz cukru, stabilně roste vývoz sušeného mléka, který v roce 2013 narostl o 100% (z 20 mil. Kč na 43 mil. Kč). Nově dochází k nárůstu vývozu cukrovinek, sušenek, a pražených obilnin (kukuřičných lupínků a musli).

            Ze zcela nových položek českého agrárního vývozu, které na místním trhu zatím nejsou a mají perspektivu do budoucna je možné zmínit masné výrobky, tj. hovězí a drůbeží maso a výrobky z něj (např. hovězí a krůtí salámy, mortadela, atd.), kde je na trhu velmi omezený výběr s téměř nulovými dovozy z EU (viz překážky dovozu v odst. 3). Potenciál je rovněž u tvrdých sýrů (v KSA se tyto sýry vzhledem k náročnosti produkce, resp. délce zrání a potřebě zajistit stabilní teplotu skladů, nevyrábějí), výrobků tzv. zdravé výživy, tedy cereálií a vybraných cukrovinek, např. medových perníčků.

            Další perspektivní komoditou, jejíž dovoz bude narůstat je obilí. V lednu 2013 vyhlásila vláda záměr do roku 2016 zcela utlumit lokální pěstování obilí a nahradit ho dovozem. Takto hodlá v marketingovém roce 2013/2014 zabezpečit až 2,2 mil. tun. Dovoz obilí je zajišťován státní organizací Grain Silos & Flour Mills Organisation (www.gsfmo.gov.sa ) a prostřednictvím jí vypisovaných tendrů. Ty jsou však neveřejné, tedy pouze pro pozvané firmy, které prošly předchozí prekvalifikací a byly zařazeny na vendor list. Česká firma mající zájem o registraci na vendor listu a následnou účast v tendrech musí zaslat dopis na GŘ této organizace a přiložit reference z úspěšných obchodů v minulých 5 letech. Minimální množství na jednu zásilku je 55 000 tun, GSFMO vypisuje tendry většinou na 10-12 lotů (zásilek), není podmínkou nabídnout všechny. Obilí má musí mít specifickou kvalitu.

            Bližší informace k procesu registrace a podmínkám tendru jsou dostupné na ZÚ Rijád – commerece_riyadh@mzv.cz ing. Petr Vlk, ekonomický a obchodní rada.

            Nejvíce obilí se dováží z USA, Kanady a Austrálie, z Evropy pak z DE a PL. V tendru v 03/2013 na nákup 465 000 t získala nejvíce lotů po 55 000 t firma Noble Group (nadnárodní korporace s HQ v Hongkongu) a australská Glencore Grain Ltd. Zatím KSA dováží tzv. „hard wheat“ s obsahem proteinu 12,5%, nicméně do budoucna se hodlá zaměřit i na nákup „soft wheat“ s obsahem proteinu 11%. Historicky první nákup „soft wheat“ ve výši 110 000 t se uskutečnil v 03/2013.(prodejce Noble a MidGulf), měkké obilí je údajně z Francie.

3/ Aktuální situace v podmínkách uplatnění se na trhu (dovozní překážky, postavení ČR)

SFDA (Saudi Food and Drug Authority) zavádí od 1.1.2014povinnost registrace zahraničních exportérů/výrobců vyvážejících, nebo hodlajících vyvážet potraviny u tohoto orgánu. Podmínky registrace jsou k dispozici na http://frcs.sfda.gov.sa/Login.aspx Registrace je možná elektronicky prostřednictvím webových stránek a je zdarma. Povinnost platí zatím pouze pro místní firmy a jejich produkty (dovozce musí zaregistrovat každý produkt), ale SFDA doporučuje zaregistrovat se i všem zahraničním výrobcům/exportérům, neboť v budoucnu bude registrace zdlouhavější a bude za úplatu. Výše poplatku není zatím známa.

Dovozy hovězího masa z EU jsou i nadále v obecné poloze zakázány (z důvodu epidemie BSE v minulosti), nicméně jsou však možné po absolvování tzv. „lifting ban procedure“, na základě inspekce pracovníků SFDA ve výrobním závodu. Procedura inspekcí je administrativně i finančně velmi nákladná a činí 110 tis. SAR (cca 550 tis. Kč) za každý výrobní závod (byť by byly i v rámci jedné firmy). I poté je však vydání příslušného povolení (výjimky ze zákazu dovozu) nejisté a časově velmi zdlouhavé. Od založení SFDA v roce 2010 příslušnou proceduru podstoupily firmy z DE, IT, RO, FR, PL, ES, LT a HU, zatím však nikdo příslušné povolení nezískal!. Postup celé procedury je podrobně popsán na http://old.sfda.gov.sa/En/Food/Topics/System+and+procedures+of+food+control/ a spočívá v tom, že česká firma se zájmem o vývoz hovězího masa do KSA kontaktuje prostřednictvím dopisu Státní veterinární správy ZÚ KSA, který prostřednictvím MZV KSA předá tento požadavek na SFDA. Ta následně vyzve českou k firmu k uhrazení příslušného poplatku a poté je dohodnuto datum inspekce. Pokud inspekce dopadne úspěšně, je země vyjmuta z tzv. „ban list“. I poté však jakýkoli další zájemce o vývoz hovězího masa do KSA musí podstoupit identickou proceduru, včetně uhrazení poplatku ve stejné výši, jako při „ban lifting procedure“. Součástí „ban lifting“ procedury je i bilaterální dohoda o formě a obsahu tzv. Health Certificate“(vydává příslušný orgán státní kontroly, v případě ČR Státní veterinární správa) a Halal Certificate (vydává územně příslušná Muslimská obec a potvrzuje ZÚ KSA).

Ze zemí  EU mají povolení na vývoz hovězího masa do KSA pouze z NL, DK a IE, neboť ho tyto země získaly ještě před vznikem SFDA, kdy byla procedura jednodušší. Do budoucna nicméně SFDA uvažuje o zjednodušení výše uvedeného postupu a upuštění od kontrol výrobních závodů pracovníky SFDA a nahrazení těchto kontrol tzv. „prelested procedure“ (SFDA deleguje své pravomoci na inspekční orgán v zemi vývozce, který po inspekci u výrobce ho zařadí na „list of authorised exporters“).

I přes harmonizací příslušných dovozních opatření a standardů v rámci GCC, Saúdská Arábie a zejména její SFDA nedbá na doporučení vydaná sekretariátem GCC ani nepřihlíží k zaváděným opatřením v ostatních zemí GCC a prosazuje svoji vlastní politiku v oblasti dovozu zemědělských výrobků a potravin (z tohoto důvodu GCC Guide for Import of Food z roku 2011 existuje stále v podobě draftu), včetně vytváření specifických norem na složení potravin. Ty v současné době postupně vytváří/aktualizuje SFDA a bude publikovat na svých webových stránkách. Normy, které ještě nebyly ze strany SFDA aktualizovány, jsou i nadále k dispozici na stránkách SASO (Saudi Arabian Standard Organisation) http://www.saso.gov.sa/en/eservices/Purchasespecifications/Pages/default.aspx, kde je možné je za úplatu získat i na dálku v elektronické podobě po předchozím poukázání příslušné částky na účet SASO.

Byla zavedena nová povinnost pro exportéry ryb, aby příslušný Zdravotní certifikát obsahoval i ustanovení o tom, že ryby nebyly krmeny proteinovým krmivem obsahující prasečí moučku.

4/ Aktualizace existujících vládních projektů na podporu zemědělství a potravinářství

            V roce 2008 vydala vláda KSA rozhodnutí omezit lokální produkci pšenice a zrušit 30 let starý podpůrný program na zajištění soběstačnosti ve výrobě základních potravin. V této souvislosti byly zastaveny dotace pro místní zemědělce. V lednu 2013 vyhlásila vláda záměr do roku 2016 zcela utlumit lokální pěstování obilí a nahradit ho dovozem. Důvodem je zejména nedostatek vody, vysoké náklady a špatná efektivita místní zemědělské produkce.

            Aby však vláda zajistila obyvatelstvu stabilitu v dodávkách potravin a zamezila cenovým výkyvům (jde zejména o strategické potraviny, jako je pšenice, ječmen, kukuřice, sojové boby, rýže a cukr), zahájila program státních investic a podpory soukromých investic v zahraničí do zemědělských podniků, jejichž produkce by byla umisťována na saúdském trhu.

            Saúdský zájem nejprve směřoval do teritorií jako je severní Súdán, Etiopie, Egypt, Turecko, Kazachstán, Ukrajina, Thajsko, Filipíny, Vietnam a Brazílie. V posledním roce se KSA začala zajímat i o investice v Evropě, zejména v Nizozemí, Francii a Polsku (produkce hovězí masa, pěstování ječmene).

            Z iniciativy krále byla vytvořena v rámci ministerstva zemědělství nová sekce, tzv. King Abdullah Initiative for Saudi Investment Abroad, která má zajišťovat koordinaci příslušných podpor a investic v zahraničí. Podle nedávných slov jejího ředitele p. Saada Khalila bylo v tomto směru vybráno a osloveno již 35 zemí. Jednou z nich je i ČR, kterou ředitel Khalil navštívil v 09/2013 jako součást delegace saúdského ministra zemědělství Fahada Balghunaima.

            Finanční zajištění této iniciativy zabezpečuje tzv. Agriculture Development Fund ADF).         Správu saúdských státních investic v zahraničí poskytnutých ze strany ADF má zajišťovat nově vytvořená organizace, tzv. Saudi Company for Agricultural Investment and Animal Production (SCAIAP) označovaná též jako Saudi Agricultural and Livestock Investments Company (SALIC), jejíž ředitel Abdullah bin Ali al Dubaikhi byl též součástí delegace saúdského ministra zemědělství v ČR v 09/2013. SALIC je kompetentní i k zakládání společných podniků se státními i soukromými subjekty v zahraničí. Bližší informace o této společnosti jsou dostupné na www.salic.com.sa .Hlavním investorem (podnikatelem) v  zahraničí a stěžejním beneficientem shora zmíněné iniciativy krále Abdulláha a finančních podpor (úvěry na podnikání v zahraničí) by však měl být saúdský soukromý sektor.

           Strategickým cílem v oblasti dovozu zemědělských produktů je tedy vytváření saúdských zemědělských a potravinářských podniků v zahraničí, které by měly být do budoucna hlavními vývozci potravin do KSA. Naskýtá se zde proto zamyšlení nad tím, zda zdlouhavost a nemístná přísnost současných procedur dovozu potravin (jak zmíněno v odst. 3) není samoúčelná a nemá za cíl omezit na saúdském trhu konkurenci budoucím saúdským zahraničním podnikům – vývozcům do KSA.

5/ Projekty zahraničně rozvojové spolupráce ČR a projekty na podporu ekonomické diplomacie

            KSA již dávno mezi rozvojové země nepatří, a proto zde ČR žádné projekty rozvojové spolupráce nemá.

            Vzhledem k rostoucí perspektivě potravinového trhu pro ČR uskuteční ZÚ Rijád v rámci projektů na podporu ekonomické diplomacie pro rok 2014 projekt účasti ČR (stánkem ZÚ ve spolupráci s agrární a potravinářskou komorou) na veletrhu Saudi Agriculture, Saudi Agro-Food 2014, konaném 8.-11.9.2014 v Rijádu (info o veletrhu na http://www.saudi-agriculture.com ) a spojí tuto akci s případnou  návštěvou ministra zemědělství ČR, kterého na výstavu pozval saúdský ministr zemědělství Dr. Fahad Al Balghunaim během své návštěvy ČR v 09/2013.

V Rijádu 23.04.2014

Vypracoval: ing. Petr Vlk, ekonomický a obchodní rada ZÚ Rijád