česky 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Malta v prvních dvou čtvrtletích hospodářsky rostla

(Archivní článek, platnost skončena 19.10.2014.)

Centrální banka Malty publikovala v polovině září druhé letošní vydání čtvrtletního přehledu, který analyzuje hospodářství a finanční sektor v Eurozóně a na Maltě v prvním čtvrtletí roku 2013 a komentuje obecný vývoj v následujících měsících.

Hospodářská aktivita v prvním čtvrtletí roku 2013 v Eurozóně nadále postrádala dynamiku, přičemž HDP poklesl meziročně o 1,1% a ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,9%. Pokles způsobila slabá domácí poptávka, protože čisté exporty naopak rostly. HDP Eurozóny podle odhadu zveřejněného v červnu Evropskou centrální bankou v roce 2013 klesne o 0,6% a následně by se měl v roce 2014 zvýšit o 1,1%.


Růst HDP v prvním čtvrtletí roku 2013 na Maltě dosáhl meziročně 1,6% a ve srovnání s předchozím čtvrtletím 1,7%. Opíral se o změnu zásob, zatímco čisté exporty, soukromá a vládní spotřeba, jakož i tvorba hrubého fixního kapitálu v meziročním srovnání klesala.


Přílohou čtvrtletního přehledu jsou hospodářské výsledky ve druhém čtvrtletí r. 2013 zveřejněné až po redakční uzávěrce. Z nich vyplývá, že hospodářský růst dosáhl 1,7%, přičemž revidovaná data za první čtvrtletí vykazují dokonce o něco vyšší růst než původně zveřejněný údaj: 1,8% HDP.


Inflační tlaky na Maltě v prvním čtvrtletí oslabily a roční harmonizovaný index spotřebitelských cen se v březnu snížil na 1,4% z 2,8% v prosinci. Vývoj indexu primárně odráží slabší růst cen služeb a neenergetické průmyslové produkce. Mezitím rovněž oslabil tlak na růst cen potravin a energie. Ve druhém čtvrtletí index ukázal další zpomalení růstu cen a v červnu dosáhl hodnoty 0,6%.


Zaměstnanost se v prvním čtvrtletí nadále zvyšovala, byť pomaleji než v předchozím čtvrtletí. Meziroční růst zaměstnanosti vykázal 1,7% poté co v posledním čtvrtletí předchozího roku dosáhl 3,3%. Míra nezaměstnanosti zůstala na úrovni 6,1%.


Indikátory konkurenceschopnosti v prvním čtvrtletí dále vykazovaly smíšené výsledky. Nominální i reálný harmonizovaný index konkurenceschopnosti rostl. Růst jednotkových nákladů práce měřený jako pohyblivý průměr za čtyři po sobě jdoucí čtvrtletí zmírnil v březnu na 3,1% z 3,5% v posledním čtvrtletí roku 2012.

Deficit běžného účtu platební bilance se v prvním čtvrtletí rozšířila to v důsledku vyšších čistých plateb za dovoz zboží a nižších čistých příjmů na účtu služeb. Ovšem výpočet salda běžného účtu jako suma čtyř po sobě jdoucích čtvrtletí zůstal v kladném pásmu a v březnu dosáhl 0,7% HDP (pro srovnání březen 2012: 1,2% HDP).  

Objem vkladů a úvěrů na Maltě rostl meziročně rychleji, byť půjčky soukromému sektoru následně zpomalily růst. Výnosy ze státních dluhopisů vesměs klesly na primárním i sekundárním trhu. Tento pozitivní trend pokračoval prakticky i ve druhém čtvrtletí. Burzovní index naopak dále rostl.

Deficit státního rozpočtu se v prvním čtvrtletí meziročně zvýšil v důsledku rychlejšího růstu výdajů. Za dvanáct po sobě jdoucích měsíců dosáhl deficit v březnu úrovně 3,6% HDP (r. 2012: 3,3%). Zvýšil se veřejný dluh z prosincových 71,6% na březnových 75,4% HDP. Nicméně za prvních sedm měsíců roku 2013 se bilance konsolidovaného rozpočtového účtu zlepšila o 74,3 mil. eur ve srovnání se stejným obdobím roku 2012.

Pokud jde o doporučení ohledně hospodářské politiky, zdůrazňuje centrální banka důležitost přijetí opatření, která by snížila deficit státního rozpočtu pod tři procenta HDP v roce 2013. Poté by dlouhodobé hospodaření státu mělo směřovat k vyrovnanému rozpočtu a měl by se významně snížit poměr veřejného dluhu k HDP.

K tomu, aby si Malta udržela vnější konkurenceschopnost, musí podle centrální banky provádět reformy načrtnuté v posledním Národním plánu reforem. Mírné zvyšování mezd, zlepšování produktivity, jakož i flexibilní pracovní smlouvy a aktivní politika zaměstnanosti jsou v tomto ohledu klíčové. Žádoucí je rovněž diversifikace dodávek energie.