česky 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Předpoklady ekonomického vývoje a politická doporučení pro činnost budoucí libyjské vlády

(Archivní článek, platnost skončena 25.10.2013.)

Na základě analytického materiálu „Moving Forward on Economic Development: Policy Recomendations for Libya’s Next Government“ (autoři: Hafed Al-Ghwell, Paul Dyer) zveřejněného v Libyan Herald přinášíme nejdůležitější postřehy týkající se rozboru současného nastavení sociálních a ekonomických předpokladů a doporučených reforem tvořících základ tvorby a prosazování ekonomické politiky budoucí libyjské vlády (budoucích libyjských vlád). Materiál se soustřeďuje na několik prioritních problémových okruhů a navrhuje způsoby jejich řešení – v několika případech idealistická a povrchná, popisující pouze cílový stav, někdy zase příliš liberální a doposud plně neimplementovaná ani v mnohem vyspělejších tržních ekonomikách, které za posledních 20 let prošly cestu ekonomické transformace.

Značné zásoby uhlohydrátů determinují Libyi z hlediska diverzity ekonomických činností jako zemi s velmi jednotvárným hospodářstvím (ropa a plyn se na HDP podílejí ze 70% a na příjmech st. rozpočtu z 95 %). Toto bohatství je ze značné části přerozdělováno formou přímých a nepřímých dotací mezi obyvatelstvo, což negativně ovlivňuje motivaci jednotlivců k podnikání. V kontextu uvedeného by dle autorů proto mělo být hlavním a dlouhodobým pojítkem ekonomických strategií budoucích vlád vymanění země ze stavu „ekonomické malátnosti“. Posledně uvedený pojem rezonuje na pozadí převážné většiny v dalším textu popsaných priorit:

Stimulování rozvoje soukromého sektoru a zaměstnanosti

Investice do soukromého sektoru byly a jsou po dobu posledních více než čtyřiceti let velmi omezené. Z dlouhodobého hlediska byl hlavní příčinou represivní postoj M.Kadáfího vůči soukromému vlastnictví. Z krátkodobého hlediska (rok 2012) dominují dvě hlavní příčiny, a to zatím velmi nízká bezpečnost v zemi a nejistota ohledně budoucí vládní politiky (Pro zahraniční investory to platí dvojnásob, jelikož jenom za období květen – červenec 2012 byla legislativa týkající se společných podniků se zahr. účastí, poboček zahr. firem atp. dvakrát změněna prostř. zákonů 103/2012 a 207/2012. V prvním případě to byl pouhý „face lift“, který kromě nutnosti přeregistrovat se nic nového nepřinesl a ve druhém případě se k potřebě další opětovné přeregistrace v souladu s novým zákonem navíc paradoxně přidaly nové omezující podmínky pro účast zahr. investorů ve společných podnicích).

V oblasti pracovněprávních vztahů zatím v podnikatelském sektoru zůstává legislativní přežitek předchozího režimu zajištující permanentní smlouvy (na dobu neurčitou) a tabulkové mzdy. Autoři zde doporučují přechod na systém flexibilnějších vztahů umožňujících zejména lepší řízení nákladů podniků. Dosavadní absence soukromého sektoru a tomu odpovídající absence investic vytváří dle autorů do budoucna značný potenciál růstu a rozsáhlé možnosti podnikání v široké škále aktivit. Velké naděje z hlediska konstruktivního vlivu na rozvoj soukromého sektoru autoři vkládají do Libyjců žijících v zahraničí (?).

Za jednu z důležitých podmínek pro nastartování soukromého sektoru jsou považovány náklady a čas potřebné pro registraci nových firem. Bohužel, autoři bez toho, aby podrobněji definovali regulatorní rámec, který definuje současná pravidla hry, pouze „optimisticky“ nastiňují myšlenku zavedení systému „one-stop-shop“ (což se doposud nepovedlo ani v řadě evropských zemí nastoupivších cestu ekonomické transformace ještě před 20 lety).

Snížení podílu veřejného sektoru ve struktuře zaměstnanosti

Přibližně 65 % práceschopného obyvatelstva je zaměstnáno ve veřejném sektoru, přičemž vládní výdaje na mzdy představují zhruba 19 % HDP a 27 % výdajů státního rozpočtu, což je z dlouhodobého hlediska neudržitelné. Pokud se vláda odhodlá k opatřením směřujícím ke zvyšování efektivnosti veřejného sektoru a tím ke snižování stavů úředníků, bude její úkol nelehký, jelikož zatím neexistují pobídky usnadňující tuto transformaci. Zaměstnání ve veřejném sektoru je díky vysokým mzdám, zaměstnaneckým výhodám a jistotám natolik přitažlivé, že se mladí lidé již v období studií raději orientují na obory spíše využitelné ve veřejném sektoru, než v soukromém podnikání.

Autoři však budoucím vládám tato reformní opatření doporučují, i když si uvědomují, že nebudou lehce proveditelná (a s největší sociální nevoli mezi obyvatelstvem). 

Snižování a odstraňování dotací

Ani v této oblasti se od dob Kaddáfího režimu nic nezměnilo. Na úkor státního rozpočtu jsou dotovány pohonné hmoty, elektřina a základní potraviny. V roce 2012 tyto dotace představují 16 % HDP a zatěžují 22 % výdajů státního rozpočtu (pro ilustraci – litr benzínu na místním trhu stojí díky dotacím v přepočtu 2,50 Kč). Zatímco předmětné dotace slouží jako pohodlný zdroj sociální výpomoci pro značnou část libyjských rodin, ekonomice země škodí. Stávají se zdrojem nelegálních příjmů na černém trhu (pašeráctví). Jelikož nejsou cílené, představují plýtvání při jejich využití bohatšími vrstvami obyvatelstva.

Přehodnocení způsobu přerozdělování výnosů z ropy

Příjmy z ropy budou i nadále tvořit základ příjmů státního rozpočtu a představovat základní komponent HDP. Dosavadní způsob přerozdělování bohatství z ropy prostřednictvím umělé (pře)zaměstnanosti ve veřejném sektoru a dotací základní spotřeby je neudržitelný. V kontextu předchozích kapitol autoři doporučují v rámci změny systému zejména pamatovat na investice do kvalitního vzdělání (vč. rekvalifikací) zajišťujícího budování dovedností pro podnikání.       

Decentralizace poskytování služeb veřejného sektoru

Autoři poukazují na překvapující skutečnost, že od počátku revoluce v r. 2011 zajistily místní nově zvolené samosprávy pv obcích a městech oměrně hodně užitečné práce v rámci poskytování služeb veřejného sektoru. V kontextu uvedeného proto doporučují převést v rámci reformy veřejné správy na místní samosprávy větší část kompetencí. Zejména i s ohledem na velikost území Libye může decentralizace celé řady služeb veřejného sektoru přinést pozitivní dopad na zvýšení legitimity systému řízení země v celém svém komplexu.

Ve fiskální oblasti doporučení směřují k decentralizaci výběru a přerozdělování daní (v současnosti díky silnému podílu příjmu z ropy dohromady představujících pouhých 5 % příjmů státního rozpočtu). Centrální kompetence by měly být přirozeně zachovány v ropném sektoru (zatím klíčovém pro ekonomiku země), zahraniční politice, obraně a vnitřní bezpečnosti země ve spolupráci s místními samosprávnými orgány          

Omezení přílivu zahraničních dělníků s cílem zvýšení pracovních příležitostí pro domácí obyvatelstvo

Převážná část dělnických a řemeslnických profesí je vykonávaná expatrioty s výjimkou revoluce, kdy většina z nich ze země utekla. V krátkodobém výhledu se očekává zvýšení tlaku na opětovné zaměstnávání zahraničích dělníků, což se postupnými příjezdy dělníků zejm. z asijských islámských zemí děje. V kontextu potřeby zavádění postupné reformy veřejného sektoru a vytváření pracovních příležitostí pro Libyjce v soukromém podnikání autoři apelují na postupné omezování přílivu zahraniční pracovní síly do země. Toto by mělo probíhat souběžně s naplňováním v předchozím textu zmíněného programu změny systému vzdělávání a získávání dovedností pro podnikání.

Pronikání zahraničních investorů do ekonomiky

Ačkoli autoři z jedné strany volají po zvyšování podnikatelských dovedností obyvatelstva, na straně druhé nijak zvlášť nevyzývají k otevření trhu pro zahraniční investory. Předpovídají, že budoucí vlády budou i nadále omezovat zahraniční účast ve firmách 49% hranicí kapitálového podílu (a omezeným výčtem aktivit, které budou společné podniky se zahraničním kapitálem moci vykonávat), což z krátkodobého hlediska může ochránit domácí (nezkušené) podnikatele před zahraničními konkurenty, zároveň však upozorňují na to, že v důsledku uvedeného protekčního přístupu se v dlouhodobějším výhledu z domácích podnikatelských subjektů stanou spíše pasivní rentiéři, než skuteční podnikavci schopni zajistit diverzifikaci a rozvoj libyjské ekonomiky.

Závěr

Implementace řady z navrhovaných doporučení formou vládních reformních kroků nebude nijak lehká a může postupně mezi obyvatelstvem vyvolávat značnou nevůli. Klíčovou roli při jejich vytváření a prosazování bude hrát transparentní komunikace s obyvatelstvem, stejně jako předvídatelnost a konzistence reformních kroků, což se dosavadní přechodné vládě ne příliš dařilo. Několik legislativních opatření zejména v oblasti podnikání přicházelo nečekaně, bez předchozích konzultací s podnikatelským sektorem, což vyvolávalo nespokojenost jak mezi domácími podnikateli, tak i mezi zahraničními účastníky ve společných podnicích zaregistrovaných v Libyi.