česky 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Současné spotřebitelské trendy v Libyi

(Archivní článek, platnost skončena 07.03.2014.)

Ačkoli v Libyi není k dispozici dostatek oficiálních statisticky podložených údajů, je pozorování, konzultací a zkušeností spotřebitelů zveřejňovaných zejména na sociálních sítích možno vyvodit několik trendů doprovázejících libyjské tržní prostředí. Znalost těchto faktorů a trendů může dodavatelům zboží na libyjský trh pomoci nezaostat za konkurencí a reagovat na potřeby místních spotřebitelů mnohem rychleji.

1. Korporativní společenská odpovědnost jako konkurenční výhoda

V dnešní Libyi, kde velké instituce nedovedou vyhovět očekáváním společnosti, se firmy snaží na spotřebitele aktivně „dohlížet“. Pouhá reklama na produkty obchodních značek již nemusí stačit k upoutání pozornosti. Firmy zajišťující dodávky zboží, jeho distribuci a retail, které se chtějí ve zdejším prostředí prosadit, odlišit od konkurence a získat tak i přístup k novým segmentům spotřebitelského trhu, začaly nabízet produkty a služby přinášející a reflektující širší potřeby společnosti, včetně ochrany životního prostředí. Toyota v Libyi například zahájila program „Discover Your Talent“ jako součást portfolia tzv. „korporátní společenské  odpovědnosti“.

2. Potřeba pozitivního myšlení a povzbuzování

Obavy o bezpečnost, špatný stav zdravotnictví a školství, omezené institucionální kapacity, poddimenzovaná infrastruktura a nezaměstnanost jsou stále velmi rozšířenými jevy po celé zemi. Názory Libyjců na ochotu a schopnost státních institucí uspokojit tuto škálu společenských potřeb začínají být cynické. Obchodní značky, agentury a firmy, které „narušují“ nynější atmosféru cynizmu sdělováním pozitivně laděných zpráv, tak tlumí projevy tohoto přístupu veřejnosti, čímž se v podvědomí spotřebitelů lépe fixují, čímž získávají konkurenční výhodu na dlouhou dobu dopředu.

3. Posun směrem k digitálnímu světu

Společenské vztahy jsou historicky determinovány řadou náboženských, kmenových a klanových pravidel a zvyklostí, zejména pokud jde o komunikaci na veřejnosti. To však neplatí ve virtuálním světě. Anonymita poskytovaná internetem (ve srovnání s limitovanou sociální infrastrukturou, silným vnímáním rozdílů mezi pohlavími v běžném životě a kriminalitou v reálném prostředí) vytvořila ze sociálních sítí hlavní scénu otevřených diskusních fór, sociálních průzkumů, získávání nových kontaktů a udržování kroku s tendencemi vývoje ve společnosti. Jako spotřebitelé (zejména ženy) se Libyjci dozvídají o nejnovějších spotřebitelských trendech, propagačních akcích a výprodejích propagovaných zejména na facebooku. Například prodejní řetězce Mango, New Look a Monsoon mají v Libyi desítky tisíců stoupenců permanentně sledujících uvádění nových výrobků na trh, výprodejové akce atp.  

4. Kreativita a personalizace díky libyjskému dialektu

V arabském světě jsou dialekty projevem národní a kulturní identity. Hlavními dialekty, používanými ve většině reklam, v hudbě a televizních pořadech vysílaných panarabskými satelitními kanály, jsou především dialekt syrský a egyptský. Vysílání reklam a pořadů v libyjském dialektu proto nabízí značnou míru autentičnosti a familiárnosti, což dává libyjskému spotřebiteli pocit většího propojení s takto sdělovanými „zprávami“. I když je obtížné přesně vyčíslit míru přitažlivosti tohoto trendu kvůli nedostatku oficiálních statistických údajů, je možné pozorovat jeho efektivitu ve vysoké oblíbenosti pořadů, událostí a mediálních zdrojů zabývajících se Libyí v "libyjském stylu" a v libyjském dialektu. Tento trend začínají prosazovat zejména značky s vyššími tržními podíly, o čemž svědčí například billboardová reklama automobilů Hyundai v Tripolisu.

5. Nově vznikající mezinárodní jídelní scéna

Jedním z průvodních jevů bourání zdí izolace trvající několik desítek let bylo rychlé zmezinárodnění jídelní scény, a to zejména v Tripolisu. Díky rychle rostoucímu množství italských, španělských, tureckých a indických restaurací si Libye začíná vytvářet dynamickou a zajímavou jídelní scénu, zážitkovou gastronomi nevyjímaje. Tím se zlepšuje a tříbí libyjský cit pro různé kultury a stanovují se nové trendy spotřebitelské etikety ve službách. Restaurace, jako je např. "La Scala"  v Tripolisu, posílají děkovné e-maily adresované přímo zákazníkům, kteří jim poskytli zpětnou vazbu, což je v Libyi relativně novou formou komunikace se zákazníky.

6. Posedlost výrobky "Made in Italy"

Pověst italských prvotřídních značek zůstává ve srovnání s předrevolučním obdobím i nadále velmi silná. Stále populárnějším se stává studium italského jazyka, italské organizace jsou v Libyi stále vlivné. Libyjci mají silně vypěstovaný vztah k italskému životnímu stylu. V libyjské arabštině je zakořeněno velké množství italských slov a značka "Made in Italy" je považována za příslib krásy, znak kulinářské a sportovní znamenitosti a symbol vybranějšího životního stylu. Manifestaci tohoto trendu lze nalézt téměř ve všech ulicích Tripolisu. Značná část libyjských obchodů s oblečením, restaurací a kaváren nese italské názvy.