česky 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Irák: nepropásněte jedinečnou exportní příležitost

Irácká republika se v posledních letech stává přitažlivým prostředím pro export a investice a to nejen díky zlepšující se bezpečnostní situaci. Soustavné zvyšování příjmů z těžby a vývozu ropy umožňuje irácké vládě přikročit k urychlení řešení problémů souvisejících s poválečnou rekonstrukcí a zlepšováním životních podmínek obyvatelstva. Vzhledem k chybějícím domácím kapacitám se objevuje řada zajímavých příležitostí, a to i pro české společnosti.

Výstavba železnice

Bytová výstavba

Bagdádské mosty

Rekonstrukce silniční sítě

Výstavba mezinárodního letiště

Výstavba nemocnic

Energetika

Výroba stavebních materiálů

Nálepka „Made in Czech Republic“ má v Iráku dosud dobrý zvuk a představuje záruku „západní“ kvality za rozumnou cenu. Nevýhodou českých dodavatelů se může zdát obvykle nižší kapitálová síla, kterou ale může vzhledem k postavení Iráku jako prioritní exportní země nahradit ČEB a EGAP. Obzvláště dobré možnosti existují tam, kde se český dodavatel specializovaných prací spojí s místní, případně tureckou či íránskou stavební firmou, jež mohou dodat levné pracovní síly.

Chcete vědět více o podmínkách pro podnikání v Iráku?

Také možnosti subdodávek materiálů a technologií jsou široké. Podmínkou je ovšem ochota k podstoupení určitého rizika, které dosud působení v Iráku (s výjimkou Regionu iráckého Kurdistánu) představuje. Není však již o mnoho větší než v řadě jiných zemí rozvojového světa a je vykompenzováno relativní jistotou dobrého obchodu, danou nezadržitelně rostoucí solventností irácké vlády zaručenou nesmírnými zásobami ropy a plynu.

Přečtěte si více o tržním prostředí, politické či ekonomické situaci v Iráku

ZÚ Bagdád považuje současnou situaci za ideální pro české firmy k prozkoumání možností uplatnění na iráckém trhu. Nové rozvojové projekty se vyhlašují v rychlém tempu a konkurence zvláště z rozvinutých zemí dosud se vstupem na iráckou horkou půdu poněkud váhají – na rozdíl od konkurence asijské. Až bude v Iráku naprostý klid, budou již nejlepší příležitosti vyčerpány.

Aktivity českých firem v oblasti výstavby v Iráku

České velvyslanectví může zájemcům o účast na rozvojových projektech zajistit jednání s představiteli příslušných regionálních úřadů (guvernéři, investiční komise, obchodní komory), u strategických projektů je možné oslovit i příslušná ministerstva. Ještě lepší přístup než v Bagdádu má ZÚ k rozhodujícím úřadům v metropoli iráckého Kurdistánu Erbílu. 

Kontaktovat ZÚ Bagdád

 

Nové možnosti pro český export

Výstavba železnice

Irácká vláda plánuje rozsáhlou výstavbu, resp. rekonstrukci stávající železniční sítě. Ve stadiu sestavování dodavatelského konsorcia kolem hlavního dodavatele z EU je projekt výstavby úseku páteřní železnice z Basry do Bagdádu (perspektivně železnice povede od Perského zálivu až na tureckou hranici). Projekt trati (cca 500 km) vytvořila turecká firma. Další informace k projektu může ZÚ Bagdád zajistit přímo od představitele konsorcia, který velvyslanectví přímo oslovil ve věci vyhledání českých subdodavatelů.

Bytová výstavba

Pozitivní vývoj rozpočtových příjmů v první polovině roku vedl vládu k přijetí dodatku rozpočtu, ve kterém se s dodatečnými příjmy počítá především pro financování rozvojových projektů, a to mj. v oblasti bytové výstavby. Plány i kontrakty na výstavbu nových bytů postupně oznamují jednotlivé provinční vlády (governoráty) i velká města. Například v červenci uveřejnila bagdádská radnice plán na výstavbu 91.000 bytových jednotek sjednaný s německou stavební firmou. O něco dříve podepsala kontrakt na výstavbu 100.000 bytových jednotek poblíž Bagdádu korejská společnost Hanwha Group.

V červnu dále zveřejnilo Ministerstvo pro bydlení a rekonstrukci vlády autonomního Regionu iráckého Kurdistánu (Kurdistan Regional Government, KRG) výhled řešení bytového problému v regionu. V nejbližších 10 letech je zapotřebí v oblasti vybudovat 5.000 bytových jednotek ročně, tzn. investovat cca 172 mil. USD. Některé smlouvy směřující k realizaci plánu výstavby již byly ministerstvem uzavřeny a další jsou v jednání.

Bagdádské mosty

Bagdádské úřady oznámily, že vyčlenily 300 mil. USD na výstavbu 15 nových mostů přes řeku Tigris za účelem odlehčení přetížené dopravní infrastruktury. Na projektu by mělo spolupracovat 33 místních i zahraničních firem (např. Turecko, Itálie).

Rekonstrukce silniční sítě

Kurdistánská administrativa (KRG) připravila plán na rozšíření a rekonstrukci silniční a uliční sítě v regionu s cílem zvýšení její propustnosti. Plán by měl být realizován do konce roku 2013.

Výstavba mezinárodního letiště

V červnu byl vyhlášen tender na výstavbu mezinárodního letiště poblíž „svatého města“ Karbaly ve středním Iráku. Pro výstavbu je vyčleněno 45 km2. Letiště s roční kapacitou 20 mil. cestujících by mělo být uvedeno do provozu v roce 2015. Pokud se nenajde mezinárodní investor, bude výstavbu realizovat přímo Ministerstvo dopravy. Odhad nákladů činí 1,5 mld. USD. Základní kámen k výstavbě nového mezinárodního letiště byl již položen v Duhoku (KRG). Výstavbu má realizovat mezinárodní konsorcium.

Pozn.: Dle dříve zveřejněných informací vypracovala projekt francouzská projekční kancelář.

Výstavba nemocnic

Irácká vláda hodlá zlepšit dostupnost lékařské péče investicemi do výstavby a rekonstrukce zdravotnických zařízení. Na začátku srpna podepsala s konsorciem evropských firem dohodu o výstavbě 19 nemocnic a 76 operačních sálů ve všech regionech země. Hodnota kontraktu činí 152 mil. USD.

Energetika

Zcela zvláštní kapitolou je výstavba a rekonstrukce ropné a energetické infrastruktury, na níž české firmy spolupracují s Irákem již od 60. let a tato tradice pokračuje i v současné době. Specializované české společnosti mají proto v těchto oborech již vytvořené pevné kontakty a situaci na iráckém trhu průběžně sledují. Posledním a zatím nejvýznamnějším kontraktem je dohoda o výstavbě elektrárny v kurdistánském regionu společností PSG ve spolupráci s místní společností KAR Group a tureckou Renaissance Group s financováním prostřednictvím ČEB, podepsaná při červnové návštěvě ministra průmyslu a obchodu M. Kuby.

Zoufale poddimenzovaný irácký elektrárenský sektor potřebuje akutně výstavbu nových kapacit - zprávy o jednáních a nových kontraktech různých zahraničních dodavatelů (např. Korea, Řecko, Německo) se objevují pravidelně. Také v tomto oboru patrně ještě existuje prostor pro nové zakázky.

Výroba stavebních materiálů

Se stavebním boomem samozřejmě roste poptávka po stavebních materiálech. Protože podobně jako prakticky ve všech oborech je místní výroba minimální, vzniká potřeba investic do tohoto oboru. Týká se celého sortimentu: výroby cementu, cihel, střešních krytin, armovací oceli, trubek, armatur a celého sortimentu instalatérského materiálu a zařizovacích předmětů. Především příležitosti ve výstavbě cementáren a cihelen bývají v poslední době místními činiteli poměrně často zmiňovány. Platí ovšem také, že se očekává investiční (spolu)účast dodavatele s odloženými splátkami.

 

Podmínky pro podnikání v Iráku

Irácká vláda si je vědoma, že k realizaci rozsáhlých investičních záměrů zdaleka nedostačují domácí kapacity a je třeba se spolehnout na zahraniční dodavatele, know-how a kapacity. Na řadě rozvojových projektů již zahraniční společnosti pracují. V Iráku působí řada tureckých a íránských firem, které mohou využívat jak teritoriální a kulturní blízkost a které jsou v mnoha případech vyhledávanými subdodavateli zahraničních společností. Dále je v posledním roce viditelná i horečná aktivita asijských firem, a to především jihokorejských, v poněkud menší míře i čínských a dalších. S lepšící se bezpečnostní situací se ale osmělují i dosud váhavé evropské společnosti, a to nejen z postkomunistických zemí s tradičními vazbami na Irák (Rumunsko, Bulharsko), ale stále hojněji i z obvykle opatrnějších zemí EU (Itálie, Francie, Španělsko). Konkurence v zemi tedy houstne.

Samozřejmě hlavní starostí zájemců o podnikání v Iráku je bezpečnost. Je třeba korektně říci, že situace dosud není konsolidovaná. Jedinou oblastí, kde lze zaručit spolehlivou bezpečnost na obvyklé úrovni, je kurdistánský region spravovaný KRG. Výhodou při působení v této oblasti je také snadná dostupnost nejen díky přímým leteckým spojům do regionu, ale i tím, že pro krátkodobé pobyty nejsou vyžadována víza.

Za relativně bezpečnou se považuje i oblast iráckého jihu (Basra), kde nejsou nutná zvláštní bezpečnostní opatření a při práci na státních zakázkách lze počítat i s ochranou ze strany místních orgánů. Rizikovější je střední Irák vč. Bagdádu, kde se doporučuje najmutí ochranné služby. Za vyloženě nebezpečné lze označit oblasti, které jsou předmětem sporu mezi centrální a kurdistánskou vládou na hranicích kurdistánské autonomní oblasti, především pak města Mosul a Kirkúk.

Legislativně je oblast zahraničních investic poměrně solidně vymezena zvláštním zákonem – jedním z mála nových zákonů, které se podařilo v oblasti ekonomiky prosadit. Méně příznivá situace panuje ve finančním sektoru, kde dosud neproběhla aktualizace základních zákonů regulujících daňový a celní systém, resp. jejich uvedení do praxe. To samozřejmě komplikuje finanční plánování – dosud mizivá daňová a celní zátěž se může změnit, a nikdo neví jak a v jakém časovém horizontu. Dále je třeba počítat s tím, že jakkoli má irácká vláda zaručený mohutný příliv financí z ropného průmyslu (irácký státní rozpočet již je vyrovnaný!), nehodlá je utrácet průběžně, ale obvykle trvá na odloženém splácení investic financovaných dodavateli. Konečně je také třeba upozornit na skutečnost, že zatímco vytyčování velkolepých cílů se vládě daří, k jejich realizaci bývá dlouhá a trnitá cesta, takže zveřejňované záměry je třeba chápat spíše jako ideál, který se nutně nemusí naplnit – nebo až v mnohem delším časovém horizontu. To platí i v případě politické stability, tím spíše pak v současné nejisté době.

Určitým problémem je také absence základních dohod regulující podmínky podnikání mezi ČR a Irákem. Zatímco dohoda o zamezení dvojího zdanění je v poslední fázi jednání a lze očekávat, že by do konce roku mohla být podepsána, dohoda o podpoře a ochraně investic stále chybí. Úsilí k jejímu vzniku bylo zpřetrháno z důvodu konfliktu s legislativou EU a není pravděpodobné, že by dohoda dosáhla platnosti před začátkem roku 2013. Příliš velký praktický význam nelze přikládat spíše deklaratorním Memorandům o spolupráci mezi ministerstvy průmyslu a obchodu Iráku a ČR, podepsaným v posledním roce, jakkoli je potvrzením zájmu obou vlád o podporu podnikání v relaci ČR-Irák, stejně jako mezivládní dohoda o ekonomické spolupráci a podpoře obchodu, která je v současnosti připravena k podpisu.

ZÚ Bagdád považuje nicméně za vhodné, upozornit české stavební firmy na skutečnost, že v současné době je ideální doba k prozkoumání možností uplatnění na iráckém trhu. Nové rozvojové projekty se totiž vyhlašují ve vysokém tempu a konkurence zvláště z rozvinutých zemí dosud se vstupem na iráckou horkou půdu poněkud váhají – na rozdíl od konkurence asijské. Až bude v Iráku naprostý klid, budou již nejlepší příležitosti vyčerpány.

 

Aktivity českých firem v oblasti výstavby v Iráku

České společnosti dosud s významnějším zapojením do irácké výstavby spíše váhaly. Dosud se účastnily infrastrukturních projektů v Regionu iráckého Kurdistánu, a to v energetice (obnova přenosových sítí elektřiny – firma EGEM), vodohospodářství (přehrady a zavlažovací systémy – CREA o.s., Sigmainvest) a dopravě (projekt železnice – společnost CZ CORP).

V arabské části Iráku zaznamenal ZÚ Bagdád společné aktivity společností Jiran Kohout architekti a BOCP Development, které se specializují na územní plánování pro irácké municipality. Vytvořily již územní plány několika iráckých měst.        

Nové projekty připravované českými subjekty se zatím týkají jen kurdistánského regionu. Zdaleka největší bude výstavba elektrárny poblíž Erbílu, kde zúčastněné firmy podepsaly příslušnou smlouvu při příležitosti návštěvy ministra průmyslu a obchodu M. Kuby v červnu letošního roku. Investorem je významná místní společnost KAR Group, jejíž místní rafinérie bude stěžejním odběratelem generované elektřiny. Stavební část zde bude realizovat turecká Renaissance Group, technologickou část dodá společnost PSG Group, financování zajistí z větší části ČEB. Hodnota projektu dosahuje téměř 1 mld. USD.

Jiný významný kontrakt podepsal 27. 8. 2012 za účasti ekonomického diplomata ZÚ Bagdád J. Charváta zástupce společnosti CZ CORP J. Binar v kurdistánském Duhoku s představitelem administrativy guvernorátu. Jedná se o vybudování systému úpravy a rozvodu pitné vody v oblasti Bardarash. Zakázku získal v mezinárodním tenderu vypsaném KRG. Na projektu budou spolupracovat české firmy (např. Hydroprojekt, Sigma) a specialisté z ČVUT, jeho celková hodnota přesahuje 110 mil. USD.

Uvedené příklady ukazují, že se v konkurenci levnějších regionálních či asijských dodavatelů mohou úspěšně prosadit i české firmy, a to hlavně svojí odborností a kvalitou práce. Důležité jsou reference z realizace obdobných projektů, nejlépe v oblasti Blízkého východu. Stejně tak pomáhá případná historie působení společnosti (nebo jejích právních předchůdců) v Iráku a nevadí ani, je-li staršího data. 

přílohy

STI_Irak.pdf 546 KB PDF (Acrobat dokument) 2.10.2012