Podle zdůvodnění norského Nobelova výboru jde o ocenění dlouholetého fungování Organizace na poli odzbrojení a budování mezinárodního porozumění prostřednictvím kontrolního režimu a výměny informací. Avšak určitě se na výběru laueráta podílela i aktuální činnost OPCW v Sýrii, kde se Organizace spolu s OSN podílí v mimořádně obtížných podmínkách na procesu likvidace chemických zbraní a produkčních zařízení. Generální ředitel OPCW Ahmet Üzümcü po oznámení o udělení Nobelovy ceny vyzdvihl především dlouholetou mravenčí práci Organizace a všech jejich zaměstnanců, jakož i její výsledky (zahrnutí 190 ze 196 států světa pod režim Úmluvy o zákazu chemických zbraní, zničení více než 80% deklarovaných celosvětových zásob chemických zbraní, vytvoření mezinárodního režimu kontroly celé jedné kategorie zbraní hromadného ničení, vytvoření stabilního a operativního týmu expertů na různé aspekty kontroly a likvidace chemických zbraní). Na následné tiskové konferenci prohlásil, že byl udělením ceny „velice překvapen a velice příjemně“, materiální složku Nobelovy ceny přislíbil využít bezprostředně k naplnění cílů, pro které byla Organizace založena. Dále poděkoval členským státům za „neustále přicházející“ finanční příspěvky a přísliby pomoci materiální, logistické i expertní a vyjádřil přesvědčení, že náročné úkoly vytyčené OPCW v Sýrii budou za pomoci členských států splněny řádně a včas (tj. do poloviny příštího roku). V souvislosti s plněním úkolů v Sýrii vyzval všechny zúčastněné síly syrského konfliktu k nerušenému umožnění činnosti inspektorům a expertům OPCW a jejich doprovodu.